Archivní snímek - před Hlávkovou kolejí v Praze.

Opletal i Sedláček – 80 let od uzavření českých vysokých škol

Výročí masakru německých nacistů na kolejích českých vysokých škol v Praze, Brně a Příbrami v noci na 17. listopadu 1939 si tradičně připomenou lidé před Hlávkovou kolejí v Praze v Jenštejnské ulici a v kasárnách Ruzyně. Letos je tomu již 80 let. Státní svátek České republiky 17. 11. je v souladu s historickou pravdou současně oslavou Mezinárodního dne studentstva.

Pietní shromáždění u Hlávkovy koleje, odkud nacisté před 80 lety odvezli nic netušící české studenty do koncentračního tábora, se koná v neděli od 9 hodin. Pořádá je Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu, Univerzitou Karlovou a Českým vysokým učením technickým. Pietní akt bude doprovozen zpěvem pěveckých sborů. Od 11.35 hodin na stejném místě pořádá KV KSČM Praha pietní připomenutí obětí českých vysokoškoláků a následného uzavření českých vysokých škol nacisty.

ČSBS ve spolupráci s ministerstvem obrany a Generálním štábem Armády ČR od 11.00 hodin zve v neděli na pietní vzpomínku nazvanou »17. listopad 1939-1941 - Nezapomeneme«, která se uskuteční v ruzyňských kasárnách v Praze 6. Zde bylo před 80 lety zastřeleno devět studentských představitelů.

Smuteční oznámení o úmrtí medika Jana Opletala.

Jak byl zraněn Opletal?

Student Jan Opletal, který je jedním ze symbolů událostí před 80 lety, krátce poté, co byl 28. října 1939 při pražské demonstraci proti německým okupantům postřelen, ucítil bolest v levém boku a myslel si, že byl pouze udeřen loktem. Je to typický projev vstupu střely, řekl při vzpomínce konané u příležitosti výročí Opletalovy smrti v posluchárně 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Miroslav Zeman, který působí na 1. chirurgické klinice - břišní, hrudní a úrazové chirurgie. První týden po Opletalově operaci na 1. chirurgické klinice byl celkový stav studenta uspokojivý, Opletal se ale prý choval zvláštně odtažitě. Lékař vysvětlil, jaké poranění medik měl - jednou prostřelené tlusté střevo a čtyřikrát tenké. Operace trvala asi 45 minut, operatér Václav Pačes výkon zhodnotil jako nepříliš komplikovaný a těžký, uvedl Zeman.

Zvláštnost Opletalova chování spočívala v tom, že například vůbec nereagoval na darovanou kytici růží, přitom o něj byl zájem a všichni o něj pečovali. Podle Zemana byl prominentním pacientem vzhledem k diagnóze a nejisté prognóze a také skutečnosti, že byl medikem a obětí zákeřného činu okupantů. Druhý týden po operaci se ale Opletalův stav začal zhoršovat a 11. listopadu 1939 zemřel na zánět pobřišnice. Protokol z pitvy, jež se uskutečnila o dva dny později, se nezachoval.

Zeman ve své prezentaci také vyvracel některé nepravdy, které se kolem Opletala následně objevily. Ze studentova pokoje se podle něj například před smrtí neozývaly výkřiky a další projevy trpícího muže. »Jeho matka byla prostá, vyrovnaná a důstojná žena, která nikdy neklekala a nelomila rukama před lékaři,« uvedl také Zeman.

Historik Marek Ďurčanský z Ústavu dějin Univerzity Karlovy na dotaz ČTK řekl, že by Opletalovi pravděpodobně zachránila život antibiotika. Penicilin byl v té době již objeven, ale v našich zemích byl poprvé připraven až v roce 1944. Od doby svého objevu tento lék zachránil podle odhadů přes 82 milionů lidí.

Opletalova pohřbu se v Praze 15. listopadu 1939 účastnily tisíce studentů a civilistů, přerostl v protinacistickou demonstraci. Důsledkem bylo zavření všech českých vysokých škol a kolejí, zatčení a transport 1222 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a poprava devíti z nich.

Sedláček má stélu

Jedna z obětí protinacistických demonstrací, pekařský dělník Václav Sedláček, má od středy 13. listopadu pamětní stélu (vztyčenou plochou desku) v Ústí nad Labem. Před tamní Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v univerzitním kampusu se nachází ocelové stéblo s podobiznou a informací o osudu muže, na kterého se zpravidla zapomíná. Dvaadvacetiletý ústecký rodák Sedláček se také účastnil protinacistické demonstrace 28. října 1939 v Praze v Žitné ulici, stál v davu při masové demonstraci a byl zastřelen. Stélu vytvořil ústecký výtvarník Karel Hájek.

Sedláček patřil k odpůrcům nacismu a bojovníkům proti němu. »Památky Jana Opletala se chopili studenti, ke kterým patřil, z jeho pohřbu udělali velkou demonstraci. Václav Sedláček měl smůlu v tom, že pocházel z česko-německého hornického prostředí. I když byl velký český vlastenec a obhájce Československé republiky, tak se na něj neprávem zapomnělo,« řekl ČTK ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Pamětní desku má Sedláček od loňského roku na hřbitově v Praze-Braníku, kde se nachází jeho hrob.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 19 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-11-15 14:26
9:0. To je k dnešku konečné skóre v zápase "něžné"
kontrarevoluce s revolucí.Ta 0 se dnes mohutně oslavuje. Po 9 v
mainstreamovém duchu promývání mozků, dnes takřka ani pes
neštěkne. Co takový Opletal, že? Proti takovému Šmídtovi! Pravda
proti lži. Odboj proti totalitě zalitý krví a "odboj" proti
socializmu založený na lži. Holt vstali "noví bojovníci. Z
převratu se udělala "revoluce", dokonce "něžná",
protože padlo, na rozdíl od 1938 nebo od Ohia, jen pár ran obuškem.
Revoluce vedena, zdánlivě, "hrdiny" co si dnes lžou do kapsy,
ve snaze, zveličit své činy. Čísi marionety jako Havlové, Klausové,
Vondrové, Budajové z toho vytřískali majlanty, zatímco ostatní?
Ostatně to se ukázalo jasně dokonce i V ČT, v programu paní Jílkové
, který se, zřejmě nechtěně, důkladně vymkl z ruky.
fronda
2019-11-15 01:40
Vždyť ubitý student Šmíd je daleko, daleko významnější. Zvlášť
pro zloděje a podvodníky.
e173rb
2019-11-14 20:49
Aspoň někdo že se stará o to, aby tyto tragické události naší
historie nebyly vymazány z paměti.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.