Konec vymývání

Tak už to máme za sebou. Věřím, že tento víkend zanechal v každém z nás spousty emocí. Někdo byl nadšený z oslav a vyrazil do měst na setkání, koncerty a demonstrace. Jiný už byl z šílené propagandy tak zdrbnutý, že si zalezl doma či vyrazil do přírody. Přiznám se, že patřím k druhé skupině. Celý minulý týden jsem kolikrát přepínala televizi, v autě přelaďovala rádio. Měla jsem pocit, že jsem se narodila do doby, kdy vládl strach a teror. Kdy jsme neměli co jíst, kde bydlet, kdy jsme živořili na pokraji chudoby, zdeptaní nefunkčním státem, školstvím, zdravotnictvím, hlídaní na každém kroku.

Ano, byla jsem malá holka. V roce 1989 mi bylo teprve sedm let. Ale já si vám pamatuju, že jsem chodila nakupovat bez front. A chodila jsem sama, protož se nikdo nebál. Ač na sídlišti, všichni se znali buď ze škol díky dětem, ze společných úklidů, z besídek a MDŽ. Ale nebudu se rozněžňovat. Většina čtenářů má vlastní srovnání.

Ještě naštvanější jsem byla už v neděli ráno, když jsem s dětmi zapnula »Déčko« na pohádky. Nechyběl tam totiž díl Dějin udatného českého národa o 17. listopadu. Malí caparti byli poučeni, že po době totality a nesvobody přišla změna, kdy studenti v rámci oslav svého světového dne začali demonstrovat a pod pokřikem »Máme holé ruce« byli násilně potlačeni obušky. Na druhou stranu realističnost dílu je potřeba také ocenit. Například nutná připomínka, že celých 40 tisíc odvážných lidí podepsalo Několik vět (Kolik že bylo obyvatel ČSSR? O jakém procentu mluvíme?). A že se zformovalo OF v čele se známými tvářemi, hlavně dramatikem Havlem. Pobavilo mě realistické vykreslení party kolem stolu, kdy neustále tito lidé byli namalováni s cigaretou a flaškou v ruce. A to i při jednání se špičkami KSČ.

Ovšem velké poselství na konci mě překvapilo. To, když český lev řekl, že jsme si vydobyli svobodu, ale mnozí nevěděli, jak s ní zacházet a musíme se to učit dodnes.

A popravdě, jestli svoboda projevu znamená, že bude dav u pamětní desky na Národní třídě sprostě křičet na představitele státu a vlády, že budou urážet třeba i Klause ml., který tam přišel s malou holčičkou (sprostoty před dětmi), tak teda pardon. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A svoboda bez řádu, etiky, slušnosti, zákonů, je jen chaosem plným pokrytectví a nesvobody…

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 63 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-11-22 01:08
Jen ať se sameťáci mezi sebou pomlátí.
felgro
2019-11-21 18:57
Na místech památných křičet a pískat dělají ti kteří nemají
argumenty a tvrdí že jsou to projevy svobody a někteří tvrdí že jsou
inteligenti a proto se můžou vyjadřovat vulgárně a demokraticky.
velkymaxmilian
2019-11-20 10:10
Skutečnost paní Kočová, že to na Národní třídě
"schytal" nacionalista, odpůrce EU a Zelených,
"trikolorista" Klaus junior výrazně více než Babiš je pro
inteligentní lidi velmi dobrou zprávou. Hodně primitivní je, když do
toho pletete "citovku" s jeho malou dcerou na rukou. Tahat malé
děti na akce tohoto může pouze více než méně chudý duchem. Jak
patrno to Leninovo o "spojení třeba s čertem" máte stále
doživotně zažráno pod kůží, nakonec co jiného je podpora Babiše,
není liž pravda?
svaty_vaclav
2019-11-20 09:23
Po 2. sv. válce se dostal veškerý majetek v Československu spravedlivě
z rukou kapitálu do rukou pracujícího lidu, aby sloužil všem lidem,
nejen hrstce privilegovaných kapitalistických boháčů. Titíž
pracující lidé však v listopadu 1989 vycinkali tento majetek zpět z
rukou lidu do rukou kapitalistických boháčů. Toto absurdní divadlo
uspořádali kapitalisté a antikomunisté v čele s Havlem.
Kapitalistická nespravedlnost zvítězila nad lidskou spravedlností.
Antikomunisté tomu říkají, že byla navrácena svoboda; ano byla
navrácena svoboda okrádat lidi, kteří tvoří hodnoty svýma rukama a
svou prací a od listopadového puče 1989 dělají na armádu
kapitalistických nemakačenků a povalečů a živí je. Už celý měsíc
v rozbitém Československu kapitalisté a antikomunisté křepčí
radostí nad tím, jak se jim v listopadu 1989 ten podvod a krádež
povedly. Zpitomělí lidé v rozbitém Československu, kteří nejsou s
kapitalisty na jedné lodi, křepčí s nimi, aby bylo dokonalé to
československé absurdní divadlo započaté v puči 1989 Havlem a jeho
kamarilou.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.