Ilustrační FOTO - Pixabay

Ventil hněvu, který už dlouho bublá

Tisíce rozhněvaných zdravotních sester, lékařů a dalších zaměstnanců veřejného zdravotnictví demonstrovaly minulý čtvrtek v Paříži, aby požadovaly po letech úspor vyšší platy, větší příspěvky státu a více pracovníků v tomto sektoru.

Protestní pochod a stávka se podle agentury AP jeví ventilem hněvu, který již dlouho bublá mezi milionem zaměstnanců francouzských veřejných nemocnic. Na pohotovostech se odehrávají rotující stávky už od března.

Demonstranti v bílých pláštích z celé Francie čelili v pařížských ulicích listopadovému chladu, aby upozornili na rostoucí čekací lhůty pacientů, nedostatek lůžek a další problémy. Nedostatek investic a chybějící reformy si vybírají daň u často oceňovaného systému zdravotní péče. Vláda sice pracuje na plánu, který má podpořit nemocnice, ale demonstranti se obávají, že bude příliš skromný, než aby vyřešil problém.

»Včera jsem strávila tři hodiny u telefonu. Sháněla jsem lůžko pro pacienta po urgentní operaci. Žádné nebylo volné,« vylíčila listu Le Monde zdravotní sestra Clémence z jedné pařížské nemocnice. »Nemáme čas držet za ruku umírající, ani uklidňovat pacienty a jejich rodiny. Protože nemáme čas, musíme dementní pacienty připoutávat. Děláme jen to, co je nezbytné,« postěžovala si Sophie z nemocnice v Epernay; každý měsíc má 100 až 150 hodin neplacených přesčasů.

Prezident Emmanuel Macron vzkázal, že si je vědom hněvu zdravotníků kvůli někdy i nesnesitelným pracovním podmínkám, ale měli by si prý uvědomit, že jde o zděděný problém, který vznikal roky, a náprava nemůže být dost rychlá.

Protest pořádaly odbory působící ve veřejném zdravotnictví - podle agentury AFP ve vzácné jednomyslnosti. O problémech se ví už roky, ale stále se s nimi nic nedělá, míní kritici, které nepřesvědčily tři plány předložené za Macrona.

Světová zdravotnická organizace sice v roce 2000 ocenila francouzský systém zdravotní péče jako nejvýkonnější na světě, ale momentálně praská ve švech, přestože celkové výdaje na zdravotnictví překračují průměr mezi 15 nejvyspělejšími evropskými státy (11,8 % hrubého domácího produktu proti 10,5 % průměru), napsala AFP. Od roku 2005 se veřejné nemocnice musely obejít bez devíti miliard eur (asi 230 miliard Kč), které se podle federace nemocnic staly obětí škrtů.

Po mohutné stávce v dopravě proti penzijní reformě, prosazované prezidentem Macronem, se vláda snaží zmírnit nespokojenost ve zdravotnictví a slibuje podporu nemocnicím a zvýšení mezd, zejména začínajícím lékařům. Ale ministryni zdravotnictví Agnès Buzynové se již dvakrát nepodařilo spor urovnat, připomněla AFP.

Delegaci demonstrantů přijal Senát, který zrovna debatuje o výdajích na zdravotnictví v rozpočtu na příští rok. Podle návrhu by zvýšení prostředků pro nemocnice mělo být omezeno na 2,1 %, zatímco protestující zdravotníci požadují dvojnásobek. A ministerstvo hospodářství dává najevo, že nepřipadá v úvahu ani částečné splacení obřího dluhu veřejných nemocnic ve výši 30 miliard eur (asi 766 miliard Kč).

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 6 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.