Ilustrační FOTO - Haló noviny

Referendum jde do finále, spokojen je málokdo

Návrh na zavedení celostátního obecného referenda je ve Sněmovně před schvalováním. Kompromisní úpravy původní předlohy sociálních demokratů, jak se na nich dohodli zástupci klubů ANO, Pirátů a ČSSD, žádali ve druhém čtení zejména poslanci SPD a KSČM.

Poslanci SPD i KSČM chtějí prostřednictvím pozměňovacích návrhů mj. zmírnit podmínky pro uspořádání všelidového hlasování. Předseda SPD Tomio Okamura žádá, aby k vyvolání referenda stačilo 100, případně 250 tisíc podpisů. Předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru, místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič navrhl 250 tisíc podpisů, jejich sběr by mohl trvat nejdéle rok. Zakotvila by se také možnost rozhodovat například o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance, což návrh ANO, Pirátů a sociálních demokratů nepřipouští. Ve hře je také změkčení podmínek pro závaznost hlasování.

Předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru, místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič.

Grospičem předkládaný pozměňovací návrh je komplexní úpravou návrhu schváleného ústavně-právním výborem. »Jeho účelem je, aby institut celostátního referenda byl v praxi realizovatelný a ctil zásadu, že lid je zdrojem veškeré státní moci,« zdůraznil pro náš list komunistický poslanec. Poukázal na to, že Ústava ČR staví občana do role suveréna. A teorie ústavního práva hovoří o tom, že veškerá veřejná moc pramení z lidu. »Pouze lid disponuje základní, ustavující mocí. Všechny orgány, které vykonávají svou činnost v rámci jim svěřených kompetencí, disponují pouze mocí druhotnou, mocí jim lidem ustavenou. Lidem nelze upřít právo spolurozhodovat o osudu vlastního společenství, neboť by to znamenalo popření základní demokratické zásady suverenity lidu,« je přesvědčen Grospič.

Institut soudní ochrany

Základní ustanovení a předmět referenda Grospičův návrh upravuje tak, aby občané ČR mohli rozhodovat o věcech zásadní povahy týkajících se vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Dochází k úpravě otázky pro referendum v tom smyslu, že se nepřipouští v jednom referendu položit k téže věci více otázek, což by podle Grospiče bylo kontraproduktivní, plebiscit by v takovém případě ztratil smysl. Pokud jde o návrh na konání všelidového hlasování, představa zástupce KSČM upřesňuje text a také snižuje počet podpisů. A rovněž upřesňuje úpravu vyhlášení referenda.

»Navrhovat konání referenda formou petice je oprávněn každý občan ČR, který má právo volit do Parlamentu ČR a má trvalé bydliště na území ČR, podpoří-li návrh petice svým podpisem nejméně 250 000 oprávněných občanů. Doba pro sběr podpisů pro návrh činí 12 měsíců od okamžiku zahájení sběru podpisů. Navrhovat konání referenda je oprávněn Parlament ČR. K podání návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů,« uvádí se v Grospičově návrhu.

»Zásadní změny se dostává posouzení návrhu na konání referenda. Původně navrhovaná úprava stavěla Ústavní soud do role, která mu nepřísluší, tedy do role orgánu, který bude rozhodovat ve své podstatě o tom, zda bude referendum vyhlášeno, či nikoliv. Taková role však soudu nepřísluší. Nelze občanovi ukládat povinnost obrátit se na soud, aby rozhodl ve věci, která nemohla nastat. Proto je v rámci navrhované změny zaveden institut soudní ochrany,« uvedl místopředseda komunistů.

K vyvolání referenda alespoň 450 000 podpisů

Verze, na níž se dohodli ANO, Piráti a sociální demokraté, předpokládá, že k vyvolání referenda by bylo nutných nejméně 450 tisíc podpisů! Konání by mohl podnítit také parlament. Ve všelidovém hlasování by vedle vystoupení z EU nebo NATO nebylo možné měnit Ústavu České republiky. Poslankyně Helena Válková (ANO) prosazuje, aby lidé nesměli hlasovat také o záležitostech v působnosti České národní banky.

Ústavnost otázek by podle předlohy posuzoval Ústavní soud. Rozhodnutí v referendu by bylo závazné, pokud by pro návrh byla nadpoloviční většina hlasujících, která by zároveň představovala aspoň čtvrtinu všech voličů.

Rozhodnutí přijaté v referendu by bylo pro vládu a parlament závazné po dobu volebního období Sněmovny, v němž se hlasování konalo, nejméně však tři roky. Okamura chce toto omezení zrušit.

Návrh ústavního zákona bude ve sněmovním finále, které se uskuteční nejdříve v prosinci, čelit i snaze odpůrců o jeho zamítnutí. Nakonec jeho příznivci nemusí hlasování ustát. I v případě, že by dolní komora předlohu nakonec ústavní většinou nejméně 120 z 200 poslanců schválila, s největší pravděpodobnosti by narazila v Senátu. Bez jeho souhlasu ústavní zákon přijat nebude. A pokud by se snad stal zázrak a ústavního zákona o obecném referendu, jak ho předpokládá Ústava ČR, bychom se konečně dočkali, plebiscit by se sotvakdy konal. Nasbírat 450 tisíc podpisů představuje obrovský výkon. A navíc možnosti, kdy lze vyhlásit a uspořádat jeho konání, jsou dost okleštěné.

(ku, jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 47 hlasů.

(ku, jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


slechta48
2019-11-28 19:16
Naprostý souhlas - »Pouze lid disponuje základní, ustavující mocí.
Všechny orgány, které vykonávají svou činnost v rámci jim
svěřených kompetencí, disponují pouze mocí druhotnou, mocí jim lidem
ustavenou. Lidem nelze upřít právo spolurozhodovat o osudu vlastního
společenství, neboť by to znamenalo popření základní demokratické
zásady suverenity lidu« █ Tuším, že partajím v
"Demobloku" stejně jako jeho pravé ruce "několika
chvilkám" to nepůjde pod rypák. Alespoň budou všichni vidět za
koho vlastně "kopou malou domů".
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.