Rozhovor Haló novin s politologem profesorem Janem Kellerem

Světové dění působí opravdu poněkud nepřehledným dojmem

Svět, zdá se mi, byl letos ještě zmatečnější než loni. Nejste také toho názoru?

Na jednu stranu působí světové dění opravdu poněkud nepřehledným dojmem. Ale to, oč v něm jde, se nijak nemění, působí to setrvale.

Kapitalistickému systému, který kontrolují majitelé velkých financí, akcionáři nadnárodních firem a kapitáni zbrojního průmyslu, jde o zvyšování tržeb a zisku za jakoukoliv cenu. Tou cenou může být i světový mír, jejich hrabivost necouvne před ničím. Toto drama probíhá v kulisách demokracie, mocní mohou ale kulisy kdykoliv změnit, pokud jim to bude vyhovovat.

Kterou událost byste z tohoto hlediska hodnotil jako nejdůležitější, i když třeba neovlivnila tak mediální tlak?

Podle mne bylo nejdůležitější vydání Juliana Assange britské policii. Nedávno za hlubokého nezájmu médií proběhl soud, který v zásadě potvrdil, že Britové vydají tohoto člověka někdy v únoru do Spojených států. Tam mu hrozí smrt za to, že si dovolil veřejně šířit pravdivé informace. Pokud ovšem nezemře ještě dříve, protože jeho zdravotní stav se zhoršuje ze dne na den. Je to událost natolik zásadní, že se nemůžeme divit, že média o ní mlčí.

Zkusme se zamyslit nad některými, alespoň podle mne kulminačními body. Začněme Blízkým východem. Co bylo důležitější: vpád Turků do Sýrie, dohoda Turků s Rusy, anebo předpokládané důsledky zavraždění šéfa Islámského státu?

Myslím si, že nic z toho zásadní důležitost nemá. Turci vtrhli do Sýrie v poslední době už několikrát, snaží se ji ovládnout po kouscích. Dohoda Turků s Rusy může být vypovězena ze dne na den. Očekávám to spíše z turecké než z ruské strany. Zavraždění šéfa Islámského státu, který už stejně delší dobu nic nevedl a neřídil, je jen propagandistická finta bez jakéhokoliv reálného dopadu. Pokud se kvůli tomu odpálí v Evropě nějaký islamista, nebude to také nic znamenat, odpálil by se stejně, jen pod nějakou jinou záminkou.

A co faktické potvrzení rozmístění izraelských osad na území palestinské samosprávy a anexe Golanských výšin Izraelem uznaná Spojenými státy?

Když jsem byl ještě v Evropském parlamentu, bylo rozmísťování izraelských osad na území palestinské samosprávy pravidelně kritizováno. Je to další důkaz toho, že Evropský parlament nic zásadního ovlivnit nemůže. Uznání anexe Golanských výšin Spojenými státy mne nepřekvapilo. Bylo to s výjimkou Ruska a Číny jedno z mála míst na zeměkouli, které tito mírotvůrci ještě vojensky neobsadili.

V Brazílii byl zvolen prezidentem bývalý důstojník Bolsonaro. Jeho názory, co se týče likvidace pralesů, jsou známy. Je, nebo není v nich nebezpečí pro celou planetu?

Samozřejmě, že to nebezpečné je. Ale s velkou pravděpodobností nikoliv v prvé řadě kvůli klimatickým změnám. Větší a nenapravitelnější škody vzniknou další likvidací biodiverzity, která předznamenává náš vlastní konec. Nemůžeme žít na planetě, kde zůstaneme sami jen se svými chovnými klecovými zvířaty.

A najednou jsme se dostali ke klimatu. K Trumpovu vypovězení klimatických dohod, k akci švédské žákyně. Kdo z nich má vlastně pravdu, když i naši prezidenti veřejně tvrdí, že pokud jde o znečisťování ovzduší a změnu klimatu, jde jen o poplašnou zprávu?

Já nejsem klimatolog, stejně tak jako nejsou klimatology ti politici, kteří probíhající změny klimatu zlehčují. Vycházím ale z jednoduché logické úvahy. Pokud mají pravdu ti, kdo tvrdí, že se klima nijak výrazně nemění, pak je vše v pořádku a vydělají na tom i jejich odpůrci. Pokud ovšem mají pravdu ti, kdo mluví o velkých, škodlivých a nevratných změnách, pak na to doplatíme všichni včetně těch, kdo celou věc zlehčují.

Princip opatrnosti proto velí nebrat ty druhé na lehkou váhu. I politikům bych doporučil držet se někdy jednoduchých logických úvah. Možná by se díky tomu svět stal bezpečnějším místem k životu.

V Číně, tedy v Hongkongu trvají krvavé nepokoje, v Katalánsku další, stejně jako v Chile či v samotné Francii. Spojuje tyto události něco, anebo jde jen o vnější pohled?

Nemělo by nás mást to, že si policie ve všech třech případech počíná stejně brutálně. Vidím tři rozdíly oproti situaci ve Francii a v Katalánsku. Nepokoje v Hongkongu probíhají i přesto, že původní požadavek demonstrantů (zrušit návrh na vydávání trestně stíhaných občanů do ciziny) byl dávno splněn. Požadavky demonstrujících Francouzů byly splněny jen z malé části, požadavek Katalánců splněn nebyl.

Druhý rozdíl: Nepokoje v Hongkongu nabývají charakteru občanské války, která probíhá mezi pročínskými a protičínskými obyvateli tohoto území. A rozdíl třetí: Za demonstracemi ve Francii ani v Katalánsku nestojí žádný cizí stát, který by měl zájem na jejich eskalaci. V případě Hongkongu to vůbec není jisté.

Ve Spojených státech běží proces, který by mohl být završen odvoláním prezidenta Trumpa. Je to podle vás humbuk, nebo reálná situace?

Myslím si, že je to jenom zbožné přání Trumpových nepřátel. Nevím, co všechno je v USA dneska možné, ale v odvolání prezidenta prozatím nevěřím.

Skončilo s porážkou Islámského státu, jak jsem četl v jedné stati, nebezpečí, které hrozilo neislámským zemím a Evropě?

Tu stať musel napsat někdo hodně neinformovaný. Vznik i fungování Islámského státu probíhaly s vědomím a s pomocí ze strany Turecka a pravděpodobně i jiných zemí a jejich tajných služeb. Pokud budou mít tyto země zájem na destabilizaci situace na Předním východě, může být Islámský stát nebo jeho obdoba vytvořen ze dne na den. Turecko v současné době dávkuje přísun válečných zločinců Islámského státu do těch evropských zemí, kde byli původně rekrutováni. To znamená, že nebezpečí pro evropské země se výrazně zvyšuje.

S výročím 17. listopadu se u nás znovu začala intenzívně oprašovat teorie o »lidských právech«. Připadá mně však, že hlavní částí je ochrana soukromého vlastnictví a všechno další je podružné. Jak vy sám, jako sociolog, se díváte na lidská práva?

Ve Francii nedávno vyšla kniha nazvaná Lidská práva proti lidu. Autor dokládá, že lidská práva, která původně měla chránit občany proti zvůli státní moci, dnes slouží především k tomu, aby byla státní moc paralyzována a reálná moc přešla na skupinky, které se naprosto účelově lidskými právy ohánějí. Které skupinky to jsou u nás, ať si doplní každý sám.

Co to všechno, o čem jsme hovořili, je za vzkaz pro nás a mělo by být vzkazem i pro některé naše politiky?

Myslím, že každý by si mohl najít aspoň chvilku a zamyslet se nad tím, kam nás hodlá dovést příštím rokem hnutí Milion chvilek. Až nás tam dovede, bude už na zamyšlení pozdě.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 56 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2019-12-03 11:07
• Na tom obrázku vypadá pan Keller jako Jiří z Poděbrad. Mně by
se líbil coby Čechů příští prezident.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.