O hitu posledních dnů a starostovi z Řeporyjí

Hit posledních dnů se jmenuje vlasovci. Jejich pomník prý bude zdobit jednu pražskou část. Přesně u školy by měl stát, přičemž bavič, jinak starosta Řeporyjí, Novotný ml., by ho chtěl odhalit v květnových dnech příštího roku. Budiž. Všichni jsme nějací. Všichni bychom někdy na chvíli měli být posláni do blázince – ten dnešní svět je celý jeden blázinec. Některé by si tam však měli nechat déle a třeba je vůbec nepouštět ani na procházky. To je zřejmě případ pana starosty...

Tolik úvodem. Jak to však skutečně s vlasovci bylo? Údajně počátkem května 1945, v době, kdy padl Berlín a bylo jasné, že nic už Říši nezachrání, generál Buňačenko, velitel jedné z divizí vlasovců, nabídl ČNR součinnost při případném povstání v Praze. Termín tohoto povstání určen nebyl. S kým Buňačenko jednal, nevíme. Jisté je, že ani většina členů ČNR o tom nebyla informována. Zdá se však, že šlo o zástupce velení vládního vojska. Když povstání vypuklo, Buňačenkova divize ustupující z východu, kde se její členové »vyznamenali« v boji proti partyzánům (před tím dokonce jako část SS-jednotek v potlačování Varšavského povstání) v počtu asi 12 000 mužů, čekala na »údajné pozvání«. Je pravdou, že ČNR a její velitelství Bartoš počítalo s každou pomocí, i když myslelo, že to především budou americké jednotky ze západních Čech.

Šestého května asi v půl druhé odpoledne se dostavil do Buňačenkova štábu dosavadní velitel Háchovy stráže v Lánech kapitán Rendl, a to z pověření generálního inspektorátu vládního vojska. O necelou hodinu později začali jednat s Buňačenkem také zástupci Zemského četnického velitelství. Na základě toho se vojáci Ruské osvobozenecké armády dali na pochod a mezi čtvrtou a sedmou se postupně dostali ke kraji Prahy. V Ruzyni napomohli porazit nacistickou posádku na letišti. Další část divize se přes Radotín pak střetla s nacistickým oddílem u Zbraslavi. To vše znamenalo zpomalení postupu SS-divize Wallenstein. Tehdy poprvé bylo možné slyšet slova »naši pomocníci«, protože název Ruská osvobozenecká armáda z důvodů politických nebyl vhodný a slovo vlasovci se ještě nevžilo. Po šesté večer dvěma Buňačenkovým důstojníkům, kteří se dostavili na Velitelství Bartoš, byly předány mapy Prahy. V té době vydal, bez konzultace s ČNR, Buňačenko rozkaz obsadit rozhlas, Václavské náměstí, policejní ředitelství, kde vlastně úřadovala Česká národní rada, a některé křižovatky. Současně si velitelství ROA stěžovalo, že se rozhlas o jejich akci málo zmiňoval. Němci se měli vzdávat jim, nikoli povstalcům. V letácích, které narychlo dokázali vytisknout a které se dostávaly k barikádníkům, je zdůrazněno, že bojují proti nacistům a zároveň proti bolševismu. V dané době to bylo protismyslné.

Sedmého května těžké boje pokračovaly. SS-divize Wiking prošla např. povstaleckou obranou Libně a Vysočan, v poledne dospěla až do Karlína, obsadila náměstí Republiky, přešla Hlávkův most, ale proniknout na Letnou se jí nepodařilo.

Po ránu bylo zahájeno další jednání ČNR. Došlo, pokud šlo o vlasovce, k velmi vášnivým diskusím. Generál Kutlvašr byl pro jim vyjít vstříc, protože každá síla, která povstalcům pomůže, musí být vítána. Další, především komunisté Smrkovský a David, byli proti, zvláště když už byly známy jejich záměry. Byly i kompromisní návrhy. Splnit vlasovecké požadavky by znamenalo podřídit se jim úplně a vymazat vliv ČNR a úlohu Velitelství Bartoš. Schválena byla nespolupráce. Proto před desátou dopoledne rozhlas vysílal informaci, že »akce generála Vlasova... jsou vlastní záležitostí jeho jednotek a rada s nimi nemá žádné politické úmluvy«. V jedenáct hodin generál Buňačenko proto zastavil další bojové akce. Nařídil však obsadit pražské mosty, které měly mít rozhodující význam pro pochod na západ. To však Velitelství Bartoš nedovolilo.

V půl jedné rozhlas hlásil, že ČNR jednala s veliteli ROA v hlavním štábu generála Vlasova. Nebyla to pravda. Jen to, že z pověření ČNR se přímo s Buňačenkem setkali vyslanci rady David a Knap. Buňačenko požadoval rozhlasové vyjádření o spolupráci, protože prý obě strany mají společné zájmy. Vypracoval dokonce v této věci návrh na společné memorandum. To vyslanci odmítli. Když neuspěl, oznámil jim, že vydává rozkaz k odchodu svých mužů z Prahy, kde se stále krutě bojovalo. Přesto oba vyslanci požádali o to, aby tady pro barikádníky nechal nějaké zbraně a střelivo, kterých se nedostávalo. To Buňačenko odmítl.

V půl čtvrté 7. května opustili tak vlasovci svá místa ve městě a zamířili ve směru americké demarkační čáry na západě Čech, aby se tady vzdali do zajetí.

Tak vypadala »záchrana Prahy« vojáky Ruské osvobozenecké armády, vlasovců. Pomohli na jednom úseku bojů v těžkých chvílích. Bylo to z jejich hlediska hledání alibi. Konec války se blížil. Na jejich zradu vlastního národa nebylo však možné zapomenout, ani na to, jak vraždili v Polsku, na Slovensku a v protipartyzánských akcích. Pomník postavit právě jim je skutečně nápad hodný klienta psychiatrické léčebny.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 91 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-12-10 00:39
jarprchal43: Ta učebnice se jmenuje Školní atlas československých
dějin a v 80. letech se používala na středních školách. Tam najdete
přesně to, co píšu níže, a je to dostačující. Více prostoru
dávat těm zrádcům netřeba. Zřejmě tedy vaše děti absolvovaly jen
základní školu a pan Maier svou diplomovou práci odbyl. Mimochodem,
jestliže jste studovaný historik, potvrzuje se, že i antikomunisti mohli
za vlády KSČ svobodně studovat.
jarprchal43
2019-12-09 11:31
fronda - Tyhle báchorky si nechte pro školení soukmenovců. Moje děti
chodily do školy v letech 1974 – 1989 a jako vystudovaný historik jsem
se velmi zajímal, co je socialistické školství učí. Ale abyste mě
neobvinil z podjatosti, odkážu vás na diplomovou práci Zdeňka Maiera
„Interpretace účasti jednotek Ruské osvobozenecké armády v
událostech Pražského povstání 1945 ve školských učebnicích
dějepisu a dalších publikacích“, která vyšla v roce 2015. Autor
prostudoval všechny učebnice dějepisu pro základní a střední školy
z období socialismu a našel tento jediný citát: „Zlepšení nemohl
přinést ani zásah vlasovců, který sice pronikající německá vojka
do středu města na některých místech dočasně zadržel, ale celkem
vojenskou situaci Prahy rozhodnout nemohl a navíc by způsobil povstání
vážné politické komplikace. Šlo o vojska generála Vlasova, která se
provinila zradou na Sovětském svazu .“ Není ovšem z učebnice, ale z
publikace Jaroslava Pátka Československé dějiny (1939-1948), Státní
pedagogické nakladatelství, Praha: 1974, která vyšla snad jako
doplňková četba pro žáky s hlubším zájmem o historii.
fronda
2019-12-09 01:19
Že seděli v těch Řeporyjích (tehdy mimo Prahu), 6.5. pronikli do
některých částí Prahy a vyhnali Němce. Pak, 7.5., po neúspěšném
vyjednávání s Českou národní radou, odtáhli směrem na Beroun.
Takhle je to uvedeno v tehdejší dějepisné učebnici.
jarprchal43
2019-12-08 11:49
fronda - Učilo, ale co?
fronda
2019-12-08 10:40
Vždyť o působení Vlasovců v Praze se za socialismu učilo ve
školách, tak co to ti pravičáci tady blekotají o
"přiznávání".
jarprchal43
2019-12-07 20:15
Prokopic.Karel - Nechci vám kazit radost, ale podle všech dostupných
pramenů Vlasovci v Brně nikdy nebyli. Po jejich jediném neúspěšném
nasazení na frontě, kdy se jim 14. března 1945 nepodařilo zlikvidovat
předmostí Rudé armády na soutoku Odry a Nisy, Němci skutečně
uvažovali o jejich přesunu k obraně Brna. Jednotky ROA se pod vedením
generála Buňačenka vydaly na pochod, ale do Brna to nestihly. Uvádí
se, že generálové Vlasov i Buňačenko úmysl Němců nasadit ROA v
Brně víceméně sabotovali. Podrobné svědectví (vyšlo kdysi myslím
časopisecky v češtině) o jejich pohybu vydal mjr. Helmut Schwenninger,
který byl u Vlasovových jednotek jako styčný důstojník wehrmachtu.
Vaši příbuzní z Brna udělali špatnou zkušenost nejspíš s vojáky
2. ukrajinského frontu. Armáda maršála Malinovského neměla
nejlepší pověst, její zásobování už bylo koncem války
katastrofální, a tak hladoví vojáci kradli co mohli. Ještě hůř na
tom byli Rumuni, bojující rovněž pod Malinovského velením, s nimiž
Sověti zacházeli vzhledem k jejich předchozímu spojenectví s Němci
jako s trestanci.
Prokopic.Karel
2019-12-07 16:42
Já v podstatě souhlasím s panem Kojzarem. Problematika tzv. Vlasovců
je složitá přesně tak, jak složitý je život. Mezi tzv. Vlasovci
pochopitelně najdete nešťastné lidi, kteří chtěli za svou vlast
bojovat, ale Stalinova armáda byla velmi špatně vybavena. Až po druhý
extrém - lidi, kteří (nebo jejich příbuzní a známí) zažili hodně
hrůzného ve Stalinském SSSR a nevadilo by jim se spojit s ještě
větším ďáblem. V německém zajetí si zažili svoje, mnoho jich
zemřelo. Všichni ale věděli jedno: že se nemohou vrátit do SSSR.
Stalin si dal práci, aby zajistil jejich pochytání a odsun do lágrů.
V tom mu pomáhala i americká armáda. Přesto to tzv. Vlasovci zkoušeli
- dostat se do "nesovětského" vojenského prostředí. Podle
mne v podstatě "cestou se náhodně dostali" do Prahy a okolí.
(Ty Řeporyje byly v té době hodně malou ..delí) A opět: někteří
pomáhali. Jiní naopak. Vím z příbuzenstva o tom, jak tzv. Vlasovci
řádili v Brně: kdo se před nimi neschoval, byl v nejlepším
případě pouze okraden. Takže je to celé velmi rozdílná směs, jak
to v životě bývá. Ten nápad "komikova syna" stát se
slavným a hloupě se prezentovat v ústřední ruské TV, včetně
stavění pomníku, je nápad šílence. Svým ruským kolegům k tomu
sděluji, že ani dnes nemají ty Řepičky více než 4 tisíce lidí
včetně kojenců. V Rusku (ale i na Ukrajině) jsou za vesnice
považovány obce i s 20-ti tisíci lidí.
slechta48
2019-12-06 12:54
No tak @martin.harfa napsal další ságu o spojenci Wehrmachtu v genocidě
Slovanů, který na sklonku války zázračně prozřel a svá letitá
provinění v kategorii válečných zločinů chtěl smýt
"osvobozením" Prahy. Jsou to podobné kydy jako ty o Čs. III.
odboji kdy podpalováním úrody, trávením studní či vraždami
civilistů a funkcionářů prý "bojovali" za svobodu. Mohou si
žvatlat co chtějí, ale rozsudek Tribunálu v Norimberku nemohou změnit.
svaty_vaclav
2019-12-06 12:49
Novotný by měl být odchycen a umístěn do příslušného pražského
blázince. Tam by mohl bez ostudy ukazovat svoji holou zadnici.
velkymaxmilian
2019-12-06 11:59
@salektiv: Poznámku pana Kojzara hodnotím jako "Jeden krok vpřed,
dva kroky vzad". Pozitivem je, že existence Vlasovců byla
přiznána, a to včetně jejich bojových operací(to je ten krok vpřed)
Těžko ovšem od autora můžeme očekávat, že přizná vraždění v
pražských nemocnicích hospitalizovaných zraněných Vlasovců, v
podání vojenské kontrarozvědky Rudé armády (části NKVD). Rovněž
tak nám asi nesdělí poúnorové osudy například Smrkovského na
straně jedné a Davida na straně druhé( to je první krok vzad). A ten
druhý krok vzad, ukazuje obecně komunistickou nepolepšitelnost, když by
Pavla Novotného rád viděl v psychiatrické léčebně. Nejhorší ovšem
je, že ve druhé poznámce k témuž tématu, se toho samého dožaduje o
dvě generace mladší Tomáš Cinka. Kauza Vlasovců a jejich významný
podíl na osvobození Prahy je noční můrou komunistů již od roku 1945.
Relevantním důkazem byl i "výběr" místa pro památník, tedy
legendární smíchovský tank. Šlo o náměstí Kinských, jehož
dominantou je dnešní Justiční palác. V roce 1945 v něm ovšem sídlil
štáb Vládního vojska Protektorátu a prostor před ním byl po dva dny
logistickým zázemím ROA, a to včetně polních kuchyní.
"Přejmenování" Náměstí Kinských na "Náměstí
sovětských tankistů" (dodejme, že na Smíchově tankisté
"operovali" o 23 let později), se uskutečnilo již v červenci
1945. Legendární tank "23" ovšem s Pražskou operací měl
pramálo společného, tento těžký tank "Stalinec" IS - 2m, se
žádné bojové operace za 2.sv.války nezúčastnil, do Prahy byl
dopraven z Drážďan kde měl sloužit jako náhrada za bojová vozidla
ztracená při Berlínské operaci. Doktor Plzák by měl radost,
zatloukat,zatloukat a do třetici také zatloukat, ach jo...
slechta48
2019-12-06 09:10
Může @salekiv vyvrátit Kojzarovo tvrzení? Tak alespoň zase kádruje.
Lumpenburžousti nic jiného neumí, ani už křičet "máme holé
ruce - nejsme jako oni"! Za třicet let od puče se notně v tunelech
umazali.
salekiv
2019-12-06 08:39
Pan Kojzar se opět staví, jak jinak, do role historika a znalce. Těžko
nám ale vysvětlí, proč se o poznatky o vlasovcích s námi nepodělil
kdysi dávno, když byl vlivný redaktor v RP. Tehdy, ale jako oficiální
hlásná trouba totalitního režimu předkládal pouze to, co strana
vyžadovala k udržení své mocenské pozice. Ke všemu ještě ukazoval
prstem na ty, kteří měli jiný názor a označoval je podvraceče
státní moci. Pokud se dnes se pokouší o "objektivnější"
pohled na historii, věří mu to jen pomatenci z jeho strany. To oni jsou
potenciálními klienty psychiatrické léčebny.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.