Ilustrační FOTO - Pixabay

Žáci nerozumějí textům, ale prý s nimi umějí pracovat…

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Zjistilo to testování PISA, jehož výsledky na včerejší tiskové konferenci představili zástupci ministerstva školství a České školní inspekce. V mezinárodním srovnání skončili Češi jako průměrní až mírně nadprůměrní, nejhůře dopadli ve čtenářské gramotnosti.

V testu čtenářství se umístili na 25. místě, v matematice na 22. místě a v přírodovědné gramotnosti na 21. místě ze 79. Srovnání PISA se koná každé tři roky. Zatímco v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487 bodů, loni nasbírali 490 bodů. Nejlepší Estonci získali v minulém roce 523 bodů a průměr EU činil 482 bodů. V matematice měli Češi před čtyřmi roky 492 bodů, loni 499 bodů, průměr EU byl 489 bodů. V přírodovědě dosáhli školáci z ČR v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli 497 a průměr EU činil 484 bodů.

Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V ČR se ho zúčastnily patnáctileté děti z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol. S nejlepšími výsledky v testování PISA skončila například Čína, Tchaj-wan, Korea nebo Estonsko, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Pětina je na tom špatně

Poslední ročník se zaměřil hlavně na čtenářskou gramotnost. Podle Zatloukala v ní dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Ústřední školní inspektor ale upozornil, že zatímco výsledek z posledního testování je průměrný, v roce 2000 byl podprůměrný. »Je to způsobeno tím, že řada zemí se zhoršila, ale zejména proto, že přistoupila řada dalších zemí, které dosáhly výrazně horšího výsledku,« vysvětlil.

Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Naopak nadprůměrní jsou v mezinárodním srovnání při vyhledávání informací v textu a práci s ním, dodal. Podle Zatloukala testování rovněž ukázalo, že podíl patnáctiletých žáků v ČR s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností tvoří asi pětinu všech. Tito školáci jsou kvůli tomu ohroženi rizikem budoucí neúspěšnosti ve škole i v profesním uplatnění.

V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle něj výsledek ČR v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil nejlepším českým výsledkům, kterých žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice v ČR 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni.

Rozdíly mezi kraji

Výsledky testování také podle Zatloukala opět potvrdily rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Zatímco nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejlépe jsou na tom Praha, Plzeňský a Zlínský kraj. Rozdíly v dovednostech žáků mezi Ústeckým krajem a Prahou představují zhruba dva školní roky, podotkl inspektor. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce dál analyzovat, řekl Zatloukal.

V mezinárodním srovnání podle něj čeští žáci dosáhli výrazně lepších výsledků, než odpovídá výdajům na vzdělávání. S ministrem Robertem Plagou (ANO) se shodl na tom, že je třeba dál navyšovat rozpočet školství. Peníze navíc by podle nich měly jít nejen na platy, ale také na další vzdělávání učitelů i investice pro inovace ve výuce.

Nůžky se rozevírají

Za mírným zlepšením českých žáků stojí hlavně výborné dovednosti a znalosti malé skupiny těch nejlepších. Výsledky ukazují, že se v ČR stále nedaří odstraňovat rozdíly v kvalitě výuky mezi různými školami a regiony, vyplývá z komentářů vzdělávací společnosti EDUin a Arnošta Veselého, který vede expertní skupinu, jež připravuje strategický dokument pro vzdělávací politiku do roku 2030.

»Nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími výkony českých žáků se oproti předcházejícímu mezinárodnímu srovnání opět rozevřely, to není dobrá zpráva pro české školství,« uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Nejlepších výsledků dosahuje asi osm procent žáků. Podle Veselého je právě toto zřejmě nejdůležitější poselství ze zveřejněného srovnání PISA. Zjištění je podle experta obzvlášť zarážející proto, že Česká republika jinak nepatří mezi země s velkými rozdíly mezi obyvateli.


Kvalitní vzdělání musí být dostupné všem

Otázky Haló novin pro Martu Semelovou, školskou expertku KSČM

Co říkáte na výsledky průzkumu PISA?

Na první pohled vypadají výsledky posledního mezinárodního testování PISA slibně, ale ve skutečnosti není nad čím jásat. Jednak zdaleka nedosahujeme výsledků v mezinárodních šetřeních z období před 30 lety, jednak tyto výsledky, přes určité zlepšení nejsou nijak ohromující, navíc oproti minulému testování se řada zemí zhoršila, a navíc se zapojily státy s nižší úrovní vzdělávání, a konečně je potřeba vnímat značné rozdíly mezi jednotlivými kraji, školami i žáky samotnými.

Co je podle vás příčinou snižování vzdělanosti v posledních třech desetiletích?

Pokud jde o dlouhodobý pokles oproti předlistopadovému období, očekávala bych, že se zanalyzuje, čím to je. K tomu mělo dojít už dávno. Jenže to se jaksi nehodí »do krámu«. Uznat 30 let po kontrarevoluci, že socialistické školství mělo oproti dnešku vysokou úroveň, to by současní demokraté asi neskousli. Stejně jako přiznání, že k propadu došlo po rozbití jednotného školství s jasnými osnovami a jim odpovídajícími učebnicemi, po likvidaci učňovského školství a snížení požadavků na vědomosti a povinnosti tak, aby se každý mohl pochlubit maturitním vysvědčením a vysokoškolským diplomem a ČR narůstajícím počtem všemožných nedouků se »štemplem« potvrzujícím zkoušku dospělosti či titul. Že jako houby po dešti vznikaly soukromé školy, které jsou zárukou, že na každého se to maturitní vysvědčení dostane. Ostatně i z průzkumu je patrné, že soukromé a církevní školy dopadly hůř než školy veřejné.

Co je podle vás největším problémem našeho školství?

Za velký problém považuji selektivitu českého školství a rozdíly, které se v kvalitě výuky dlouhodobě projevují mezi školami i regiony. I tady zmíněný trend potvrzují výsledky mezinárodního testování, z nichž je patrné, že za zlepšením stojí malá skupina nejlepších žáků, ale co ti ostatní? Také poznatek, že rozdíly ve vědomostech a dovednostech žáků mezi Prahou, která patří k nejlépe hodnoceným, a např. Ústeckým krajem představují dva roky, je víc než varující. Stejně jako fakt, že podíl patnáctiletých žáků v ČR s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností a s porozuměním textu tvoří asi pětinu všech testovaných. Přitom právě tato gramotnost je nesmírně důležitá nejen pro pochopení všech dalších předmětů ve škole, ale také pro profesní uplatnění i osobní život.

Jaká je z toho cesta ven?

Zaměřit se na to, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné skutečně všem žákům, považuji za velmi důležitý úkol do budoucna. Odmítám stav, kdy zde bude vzdělaná elita a levná pracovní síla, která na ni bude dělat. Možná by v té souvislosti stálo za to, aby se ministerstvo školství či Česká školní inspekce zabývaly také tím, v jaké míře probíhá inkluze na základních školách a na víceletých gymnáziích. Kolik »inkludovaných« žáků je v běžné škole a kolik v té výběrové. Jak ovlivňuje právě tento fakt výsledky vzdělávání většiny a výběrové menšiny.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 13 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.