Summit EU ovládla jaderná energie

Dvoudenní summit Evropské unie, který v Bruselu začal odpoledne, byl věnován především otázce klimatických změn. Nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel řekl při příchodu novinářům, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu klimaticky neutrální Unie k roku 2050.

Před zasedáním se ale mezi lídry objevily neshody, zřejmý je například rozdíl v pohledech ČR, a naopak Rakouska a Lucemburska na budoucnost jaderné energetiky v Evropě.

Rozhovory o změně klimatu považuje Michel za hlavní prioritu, plánovaný přechod EU na ekologičtější hospodářství označil nyní za výzvu, ale také za příležitost.

Zároveň před novináři zmínil bod, který zdůrazňuje i česká vláda, tedy že dosažení ekologických cílů bude pro některé členské státy obtížnější než pro jiné.

Vstupem Evropské komise pro jednání byly ve středu představené návrhy označované jako Evropská zelená dohoda. Jejich součástí je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z fosilních paliv.

Pro českého premiéra Andreje Babiše (ANO) je hlavním požadavkem zisk záruky, že unijní instituce ani členské země nebudou blokovat rozvoj české jaderné energetiky.

Podle předsedy vlády by měla EU uznat jádro jako čistý zdroj a také jej finančně podporovat, bez toho prý není v silách Prahy klimatické neutrality dosáhnout. ČR by ve svém pohledu mohla mít podporu nejen tradičních spojenců ze střední Evropy, ale třeba také Francie, která jadernou energii využívá. Hystericky protijaderné Rakušany Babiš hodlal ujistit, že by si měli uvědomit, jak 25 % elektrické energie získávají právě z českých jaderných elektráren…

Druhý pokus

Čtvrteční diskuse každopádně byla druhým pokusem šéfů států a vlád unijního bloku zavázat se do poloviny století ke klimatické neutralitě. ČR patřila mezi několik zemí, které plán odmítly už v červnu. Směřování ke klimatické neutralitě EU k roku 2050 se tehdy nakonec do závěrů setkání dostalo jen v rámci poznámky pod čarou připomínající, že takový vývoj si přeje většina členských zemí.

Šéf Evropské rady Michel se vyjádřil také ke druhému zásadnímu tématu summitu, kterým je pokračování rozhovorů o rozpočtu EU na roky 2021-27.

Unijní lídři vyjednávají na summitu »správnou rovnováhu« mezi financováním ekologických plánů či migrační politiky a klasickými částmi unijní politiky, jakými jsou unijní fondy pro rozvoj zaostalejších regionů či podpora zemědělství.

Věcný Babiš

Podle posledního předsummitového vyjádření je pro Babiše nejdůležitější energetická bezpečnost a »to, aby my jsme si mohli rozhodnout, jakou energii budeme vyrábět«.

Předběžný návrh závěrů summitu, který měla ČTK k dispozici, ujištění v tomto smyslu obsahoval. »Evropská rada uznává potřebu zajistit energetickou bezpečnost a respektovat právo členských států rozhodovat o svých energetických mixech,« píše se v dokumentu. Před odletem do Bruselu ale Babiš naznačil, že tato formulace pro něj není dostatečná. Měl oprávněnou obavu, že Evropská komise (EK) nebo někteří členové EU budou chtít blokovat výstavbu nových českých jaderných bloků.

Babiš na schůzi evropských liberálů o záležitosti hovořil s francouzským prezidentem Macronem, který by podle něj měl jadernou energetiku prosazovat, protože má 60 jaderných elektráren. »Myslím, že Andreje Babiše můžeme přesvědčit. Tu diskusi jsem zahájil,« reagoval při příchodu na summit Emmanuel Macron. »Znamená to, že jádro může být součástí mixu,« uvedl. Francouzský prezident avizoval, že se společně s dalšími lídry bude ze všech sil snažit přesvědčit váhající členské země o potřebě dosažení klimatické neutrality v polovině století.

Jenže až do naší uzávěrky stále byly aktuální i opačné hlasy. »Jaderná energie by se neměla podporovat z unijních peněz, její financování by mělo být záležitostí pouze jednotlivých zemí,« deklaroval na úvod summitu lucemburský premiér Xavier Bettel, který nechce připustit zmínku o tzv. zeleném financování jaderné energie v usnesení schůzky unijních lídrů – což přesně před zahájením summitu požadovala Česká republika podporovaná Polskem a Maďarskem. »Náklady klimatické transformace jsou pro Polsko mnohem vyšší než pro jiné země,« řekl novinářům i polský premiér Mateusz Morawiecki. Varšava hodlá bojovat především za co nejvyšší finanční podporu pro regiony závislé na energiích z fosilních paliv. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hodlá na tyto účely vyčlenit 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč).

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 10 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.