Reklama
Rozhovor Haló novin s Lukášem Matoškou, aktivistou občanské iniciativy Za svobodné vysoké školy

Argumenty pro školné jsou »na vodě«

Před dvěma týdny jste spolu s odboráři Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, Hereckou asociací a občanskou iniciativou ProAlt zahájili po 16 městech ČR turné nazvané »Za záchranu vzdělanosti a kultury«. Proč a s čím jste vyjížděli mezi občany a studenty?

Cílem je poukázat na enormní podfinancování dvou veřejných sektorů: školství a kultury. Bylo to poprvé, kdy učitelské odbory a studentské iniciativy jednotně tematizují nedostatek peněz všech dílčích stupňů školství, školství jako celku, neboť dosud ministerstvo hrálo hru »Rozděl a panuj« s regionálním školstvím proti vysokému školství apod.

Byly sepsány dvě petice. Jedna za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání, která získala tisíce podpisů, a druhá »Pomozte svému divadlu« Asociace profesionálních divadel. Ta poukazuje nejen na podfinancování kultury, ale zejména na nespravedlivé rozdělení peněz, kdy většina zůstává v metropoli a na regionální scény se nedostává. Tato již získala po republice asi 16 tisíc signatářů.

Máte za sebou 11 měst, jaká je odezva?

Odezva na náměstích je překvapující. Občané jsou zvyklí na kampaně podobného rázu od politických stran, na ně už jsou ale alergičtí. Nečekají je od občanských hnutí, takže vysvětlujeme, že to je kampaň občanská, za změny, které by měly přesáhnout mandát jedné vlády, nejen rozpočtovou politiku vlády Petra Nečase. Máme bohatý program, vystoupení nás aktivistů, odborářů, herců, diskuse, kulturní vystoupení herců...

Dopoledne vesměs vystupujeme na středních školách před studenty 4. ročníků, většinou na gymnáziích, ale byli jsme i na průmyslovce, »zdrávce« a škole služeb. Jejich reakce je rovněž příjemně překvapivá, na školách jsme byli velmi pozitivně přijati. Pokládáme studentům otázku na argumenty pro a proti školnému, resp. zápisnému, dáme pět minut dvěma táborům na přípravu, pak sepíšeme argumenty na tabuli a vysvětlujeme a komentujeme. Zastánců školného je menšina, ale i tak překvapivě vždy docházíme společnou, nenásilnou cestou k tomu, že převažují argumenty proti finanční spoluúčasti studentů a že argumenty pro školné jsou pomyslné, »na vodě«.

Co učitelé?

Převážně souhlasně komentují výsledky. Asi jsou též překvapeni akcí tohoto druhu, že ji organizují občanská hnutí. Zatím byli zvyklí jen na studentský parlament apod. Na jedné škole jsme se domluvili i na někdy příště - na debatě o veřejném sektoru, o globalizaci. Školné je totiž jen jedna ze součástí širokého celospolečenského problému.

Nezapojí se do besed jen malý zlomek aktivních studentů a zbytek lhostejně mlčí?

Na většině škol byla aktivita vysoká. Píšeme na tabuli většinu argumentů o školném z vystoupení studentů bez toho, abychom je museli doplňovat. Na nás zůstalo, abychom je probrali do hloubky, uvedli souvztažnosti a jejich rámec. Byla ale i třída pasivnější. Nechceme ale dělat přednášku, chceme dát prostor studentům.

Při vysvětlování poukazujeme na snahu převést veřejný dluh na jednotlivce, na zadlužení studentů, a snažíme se zprostředkovat zahraniční zkušenosti, o nichž česká média mlčí. Např. v USA není problém během studií nashromáždit dluh v přepočtu několika milionů korun - to naše posluchače dost vyděsí. Velká masa amerických studentů to není schopna splácet, takže vzniká obdobná finanční bublina, která praskla v r. 2008 a vedla k ekonomické krizi.

Připomínáme Německo, kde několik spolkových zemí školné zavedlo a pak zrušilo. Upozorňujeme, že polovina absolventů vysokých škol ve Španělsku nenachází práci, takže tvrzení o vzdělání jako investici do budoucích vyšších příjmů padá. Uvádíme i opačné případy - nejúspěšnější školské systémy, tedy skandinávské. To se pak naši středoškoláci diví, že tam naopak funguje něco jako studentský plat.

Připomenu, že u nás již nyní stojí vysokoškolské studium podle ministerské analýzy měsíčně asi 9000 Kč – ubytování, strava, učebnice, doprava, takže 75 % studentů pracuje, aby na studia mělo.

Jaké je přijetí na náměstích, o čem nejvíce debatujete?

Teď po návštěvě Ústí nad Labem a Chomutova na mne padla z předvolební kampaně určitá deprese. Kampaň už tam není rasistická implicitně, ale explicitně. Pravicové strany vždy nějakým způsobem narážejí, podle mého názoru, na mytický problém zneužívání sociálních dávek Romy. Náš kolega Ondřej Lánský (ProAlt) to nedávno počítal, jde řádově o promile lidí a státního rozpočtu.

Škody, které rozpočtu přinášejí korupční kauzy vlády, jsou deset a vícekrát vyšší, nemluvě o zbytečných výdajích a ušlých příjmech rozpočtu vyplývajících z hospodářské politiky státu. Deprimuje mě to, i kvůli reakci levicových stran. Z míst, kde se zhoršuje sociální situace, je to tedy dost temná zkušenost, lidé tam slyší na zástupné problémy, na zdánlivě jednoduchá řešení…

Náš informační stan ale má smysl, debaty, letáky, informace, vysvětlování. Právě třeba v Chomutově jsme zaznamenali velmi dobré hudební vystoupení žáků základních škol, většinou Romů, které mělo velký ohlas. Debatujeme nejen o školném a vzdělávání, několikrát přijeli zástupci ČMKOS, kteří připomínali další souvislosti reforem – daňové, sociální, penzijní. Hodně zaujímá okolí, že na většině stanů vystupují místní herci, např. Josef Náhlovský v Ústí.

Setkáváme se s ledasčím, ale převládá přátelská atmosféra. Vždy je ale lepší, když dojde k reakci, třeba i konfrontaci, než k pasivitě. Když nám to »vytmaví«, ale my máme možnost mu oponovat, ukázat, že nejsme strůjci současného stavu, ale že se snažíme ho napravit.

Která z témat nyní nejvíce rezonují?

Záleží na tom, o kterou společenskou skupinu, vrstvu jde. »Církevní restituce« je jedno z nejvíce provokativních témat, pak důchodová témata – tam řada lidí tuší, že jde o korupci na legislativní úrovni, o převedení peněz veřejných fondů do soukromých rukou.

To, co chybí, je usouvztažňovat problémy, ukazovat společný kontext. Vláda jedná chytře, dávkuje problémy, zastiňuje, překrývá jedno téma druhým. Musíme odhalovat, že se jedná o neoliberální reformy, že mají společného jmenovatele – zavádění tržních principů do veřejné sféry.

Ze strany vlády jde o zástupné argumenty, v oblasti penzijní reformy či školného, finančních půjček pro studenty ze soukromých bank – tam všude jde o vytváření pobídek pro byznys, pro soukromý sektor, které přitom garantuje stát, bez státu by se tento byznys nekonal. Je jádrem neoliberalismu, že sféra, která byla z dobrých důvodů chráněna, je nyní vystavena zákonům nabídky a poptávky, protože trh chce dále expandovat. Toto všeobecné povědomí v české společnosti chybí.

Potýkáme se se všeobecnou naštvaností, která však nemá uchopitelného jmenovatele, a naštvanost je přesměrovávána na slabé, bezbranné, nikoli k zodpovědným do vyšších pater.

Říkáte lidem své představy nápravy, svoji alternativu dalšího rozvoje?

Když se dotknu oblasti školství – za ministra Josefa Dobeše vysoké školy přišly o čtyři nebo pět miliard korun, které se nevyčerpaly z eurofondů. Nový ministr Petr Fiala to nyní neřešil. Před lety měla kapitola vysokých škol ještě 21 mld. Kč, nyní má asi 16 až 17 mld. a výhled je skončit na 13 mld. To by bylo likvidační.

V prvé řadě je třeba změnit daňovou soustavu. Kvůli daňovým reformám Miroslava Kalouska, byl už ministrem za vlády Mirka Topolánka, stát přichází ročně o 90 mld. korun. Vláda se »zasloužila« o nezdanění dividend. Hlavně ale žijeme v zemi, ve světě, kde nadnárodní korporace se těší daňovým prázdninám. Z jakého důvodu by se nejsilnější hráči na trhu neměli podílet na financování veřejného sektoru, který právě oni naprosto využívají, profitují i z jeho výhod? Jakákoli korporace zaměstnává kvalifikované lidi, kteří zpravidla získali vzdělání na veřejných školách, ale ona se nepodílí na financování tohoto školství.

Podobně zdravotnictví – když se zaměstnanec dostane kvůli svému pracovnímu výkonu do zdravotních potíží – je to veřejný zdravotní systém, který jej zachraňuje a léčí, ale zmíněné korporace se na tomto systému podílejí méně než nějaký drobný podnikatel.

Jaký bude závěr turné?

Zajímá-li vás odpověď na tuto otázku, můžete si ji přečíst na straně 3 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále vám na této straně mj. přinášíme zprávu, že Češi stále pesimističtěji hodnotí ekonomickou situaci své země.

Karel RŮŽIČKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 24 hlasů.

Karel RŮŽIČKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.