Rodný dům F. Porscheho ve Vratislavicích nad Nisou, dnes muzeum.

Porsche – konstruktér a spolupracovník nacistů

Kdo to byl Ferdinand Porsche? Milovníci motorismu okamžitě zavětří – byl to úspěšný a velmi talentovaný německý automobilový konstruktér. Ostatně takto Porscheho (1875-1951) přibližuje třeba i Malá čs. encyklopedie. V roce 1931 založil ve Stuttgartu vlastní konstrukční kancelář, z níž vzešla řada návrhů úspěšných osobních, nákladních a závodních automobilů (např. Volkswagen). Roku 1950 založil Porsche-Werk Stuttgart na výrobu automobilů zn. Porsche. Více nic. Jenže Porsche dal své schopnosti také do služeb Adolfa Hitlera.

Ve Vratislavicích nad Nisou (městský obvod Liberce) se nachází Porscheho rodný dům. Dnes je v něm nevelké muzeum velkoryse zafinancované podnikem Škoda Auto. Někdejší maloměstský domek zachoval svůj původní vzhled jen z uličního pohledu. Uvnitř architekti žádali velký volný prostor, proto zmizelo patro i příčky mezi místnostmi. Muzeum je moderně koncipováno jako multimediální a doplněno nemnoha exponáty. Přináší hlavně podrobnou informaci o Porscheho životě a kariéře konstruktéra. S použitím tabletů se návštěvník dozví leccos. Zajímavé je, že o jeho pletkách s NSDAP a hitlerovskou mašinérií se dozví nejvíce právě díky iPadům, které zprostředkují podrobné informace, souvislosti a fotografie. Na stěnách visí jen informace základní. Snad záměr?

Nadaný kutil

Ferdinand se narodil 3. září 1875 v rodině Antona Porscheho, majitele nevelké klempířské dílny. V rodném domě v tehdejším Maffersdorfu (v oblasti žilo především německé obyvatelstvo) žil do svých 18 let, ale i pak do rodného města přijížděl za rodiči. Od dětství se projevoval jeho mimořádný technický talent. Měl doma vlastní dílničku s elektrickou laboratoří, ve které stále něco kutil. Již jako chlapec si poradil se zavedením elektřiny do domku rodičů (elektrický zvonek vymyslel a namontoval ve 13 letech – to bylo v době, kdy nebyly elektrifikovány ani velké městské domy!) a dokázal přijít i na další vychytávky. Otcovi s klempířinou pomáhal odmala a ten v něm přirozeně viděl svého pokračovatele. Jenže Ferdinand si vyvzdoroval návštěvy kurzů elektrotechniky na průmyslové škole v Liberci. Praktické využití elektřiny bylo na konci 80. let 19. století novým technologickým fenoménem, který mladíka fascinoval.

Ferdinand Porsche (vpředu) na těžkém stíhači tanků Ferdinand (pojmenovaném po něm) v roce 1943.

Otec elektromobilů

V 18 letech odešel do učení do Spojených elektrických podniků ve Vídni. Ve firmě začal úplně od píky a ve volném čase navštěvoval univerzitní elektrotechnické přednášky. Za poměrně krátkou dobu se vypracoval na vedoucího zkušebního provozu a prvního asistenta v oddělení výpočtů. V roce 1898 objednala c. k. dvorní továrna na výrobu kočárů elektromotor pro automobil. Třiadvacetiletý Porsche se s nadšením pustil do projektování a vytvořil revoluční konstrukční řešení, pro které se vžil název Systém Lohner-Porsche (v obou předních kolech byly zabudovány elektromotory o výkonu 2,5 koňských sil). Elektromobily Lohner byly vystavovány i na Světové výstavě v Paříži (1900), kde získaly zlatou medaili. Postupně se však začaly ukazovat nevýhody elektromobilů, zejména složité nabíjení akumulátoru, a tak Porsche přišel s novou koncepcí benzínovo-elektrického vozu. Jistě není bez zajímavosti, že Porsche jako vojáček sloužil při vojenských manévrech rakouské armády v roce 1902 coby řidič arcivévodovi Františku Ferdinandovi. Vozil ho ve svém nejnovějším závodním voze. Za své služby dostal od následníka trůnu děkovný dopis.

Porcheho hvězda stoupala strmě vzhůru. Vymýšlel nové koncepce, přihlašoval nové patenty, nabízela se mu zajímavá pracovní místa. Příležitost získal ve společnosti Daimler Motoren Gesellschaft, resp. Austro-Daimler.

Nenechal se odradit ani dočasnými neúspěchy. Porsche se začal soustředit na konstrukci spalovacích motorů, a i když závodní vůz jeho koncepce na Ceně prince Heinricha propadl, zakousl se do díla s ještě větší vervou. A ročník závodu 1910 se stal jeho fenomenálním úspěchem, protože vozy Austro-Daimler obsadily první tři místa. Několik měsíců poté nastoupil jako šéfkonstruktér firmy Daimler ve Stuttgartu, kde sestrojil mnoho závodních automobilů, jež dominovaly závodům ve 20. letech. Zkonstruoval rovněž první luxusní limuzínu firmy Mercedes-Benz s osmiválcovým motorem.

Volkswagen

V roce 1931 založil firmu Dr. Ing. h. c. F. Porsche Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Konstruktionen und Beratungen für Motoren und Fahrzeugbau (Porsche získal čestné vysokoškolské tituly), v níž zaměstnal řadu špičkových inženýrů. Zde vznikly první projekty nového lidového vozu, německy Volks Wagen.

Porsche pracoval na myšlence malého praktického automobilu pro široké vrstvy obyvatel dlouho. Když v roce 1933 uchvátila moc v Německu NSDAP, nový kancléř Hitler vyhlásil program motorizace Říše. Porsche vycítil šanci a připravil projekt. Požadavky na vůz byly náročné: cena vozu pod 1000 říšských marek, musel splňovat náročná kritéria dojezdu, výkonu, spotřeby pohonných hmot, počtu přepravovaných osob, musel mít schopnost zvládat i horské terény apod. Ostatní výrobci si netroufli, Porsche ano, a tak zakázku na výrobu těchto lidových vozů získal.

První prototypy byly vyrobeny v roce 1935 ještě v dvojgaráži Porscheho vily ve Stuttgartu. Při náročných zkouškách model obstál, Volkswagen vykázal úctyhodnou životnost, zatížitelnost i výkonnost. A tak se pro masovou výrobu ve Stuttgartu postavil závod. Na základní kámen poklepal sám Hitler. (Na Wikipedii je fotografie prototypu volkswagenu zaparkovaného před rodným domem. Na něm visí hákový kříž.)

Ve službě války

Ačkoli se Porsche projevoval jako apolitický člověk, v roce 1938 vstoupil do NSDAP. Jak je v muzeu také vysvětleno, své schopnosti vkládal stále více a častěji do zbrojních zakázek. V roce 1939 byl jmenován »vedoucím vojenského hospodářství« a podnik Volkswagen se přeorientoval na vojenské vozy a vojenský materiál. Do výroby vojenských vozidel a postupně i letadel, tanků a pancéřových bojových prostředků byli nasazováni váleční zajatci, lidé svezení z okupovaných evropských národů (nuceně nasazení) a vězňové koncentračních táborů. Za jejich poskytnutí se Porsche osobně zasazoval.

Po osvobození a porážce fašismu a nacismu byl Porsche vyslechnut anglickými a americkými úřady a bez vznesení žaloby propuštěn. Později byl zatčen Francouzi kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Odseděl si ve věznicích 22 měsíců. Po zaplacení vysoké kauce, kterou si mohla jeho rodina dovolit, byl propuštěn a pak francouzským tribunálem pro válečné zločiny uznán nevinným.

Role Ferdinanda Porscheho, jenž své znalosti a zkušenosti propůjčil nacistickému Německu, pachateli druhé světové války, který nese vinu za smrt nejméně 60 milionů lidí a perzekuci dalších desítek milionů, je stále historiky i ve veřejnosti diskutována. Zřejmě je to tak, že Porsche byl technickým nadšencem, který využil každé příležitosti, aby mohl rozvíjet to, co ho bavilo. Sloužil komukoli. Monarchům i nacistům. Po válce i »novému Německu«, které se mělo vypořádat se zatížením nacismu. Je otázkou, zdali si Ferdinand Porsche někdy uvědomil, že minimálně morálně je za válečné zločiny Německa také zodpovědný.

Zemřel 30. ledna 1951 ve Stuttgartu. Jeho syn Ferry (Ferdinand Anton Ernst) řídil v nepřítomnosti otce rozbíhající se výrobu vozů Volkswagen Brouk. Pokračovatelem Porscheho technického díla je společnost Dr. Ing. h. c. F. Porsche AG, jeden z nejznámějších výrobců sportovních vozů. V automobilovém průmyslu pracovali syn Ferry a dcera Louise, dále pracují Porscheho vnuci.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka a archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 35 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


tonytonda1
2019-12-24 08:38
A jinak, je to dobrej článek, spousta zajímavýho
tonytonda1
2019-12-24 08:36
wladin, to je dost hloupý až hodně nenávistný ke Gottovi. Je rozdíl
zpívat zábavný písničky a vstoupit do NSDAP a konstruovat a vyrábět
tanky a jinou bojovou techniku pro válku genocidní říše. A fantazie o
totalitním režimu, tak takový totalitní režim jako za Husáka by si
oběti nacismu nejspíš daly líbit, prostě srovnávat nesrovnatelný, to
je negramotný nebo zlý myšlení
wIadin
2019-12-23 15:46
Tak nabízí se tu paralela s nedávno zesnulým Karlem Gottem. Oba jak
Gott tak Porsche v době kdy byli na vrcholu tvůčích sil si s
totalitními režimy zadali. Ale jak je psáno v článku, jsou lidé,
kteří jsou nadšenci ve svých oborech, a proto využijí každé
příležitosti, aby mohli rozvíjet co je baví. Bohužel politika je
svinstvo. A vůbec nejhorší je situace pokud není možnost volby.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.