Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie je národní kulturní památkou.

Rekonstrukce poutního areálu v Chlumu Sv. Maří

Nedaleko Mariánských Lázní se uskuteční rozsáhlá rekonstrukce areálu poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je známé, že Chlum Svaté Maří patřil k oblíbeným místům, která často navštěvoval J. W. Goethe při svých pobytech v Mariánských Lázních. Tehdejší Evropa znala toto místo díky dramatické hře z roku 1814 nazvané Loupežníci na Chlumu od dnes málo známého německy píšícího dramatika H. C. Cuno. Po rekonstrukci se oblast stane vyhledávaným cílem turistů. Přilákat návštěvníky z lázeňského trojúhelníku pomohou i zamýšlené divadelní festivaly, komentované prohlídky, koncerty a obnovené zahrady.

Obnovy poutního místa ležícího nedaleko města Sokolov se ujal jediný původní český církevní rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, založený ve středověku svatou Anežkou Českou. Sídlem řádu je klášter stojící v Praze u Karlova mostu. Rytířský řád je správcem rozsáhlého areálu tvořeného nemovitostmi, lesy a poli. Díky významné finanční dotaci se pustil do grandiózní rekonstrukce zdevastovaného místa.

Cílem obnovy je oprava poutního kostela zasvěceného Panně Marii, dále přilehlého ambitu (ochozů pro poutníky) a především zpustlého a vyrabovaného objektu někdejšího proboštství. V návaznosti na obnovu exteriérů a interiérů barokních staveb bude probíhat obnova historických zahrad. Zahrada, rozkládající se na jižní straně, kdysi byla hřbitovem. Zahrada, rozprostírající se ve svahu na severní straně, původně byla udržovaným parkem s cestičkami. Dnes je ale zasypána smetím a zarostlá náletovými dřevinami, takže tam ani neprojdete...

V kostele se uctívá milostná soška středověkého původu Panny Marie Chlumské.

Záchrana v poslední chvíli

Záchrana přichází za pět minut dvanáct. Některé části objektu hrozily zřícením, jiné byly ohrožené rabováním. Pokud procházíte barokním proboštstvím, které vystavěl slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, téměř pláčete. Vytrhané terakotové, kamenné i dřevěné podlahy, shnilé trámy, rozbitá okna, popraskané klenby a opadané omítky. Pěkné štukové stropy, ozdobené vrcholně barokním dekorem akantových rozvalin a pásků, jsou překryté nánosy nepůvodních barev a nátěrů. Z kachlových kamen zbyla jen torza. Všude, kam se podíváte, jen zmar a hrozící zánik významné kulturní památky. A hned vedle stojící mohutný chrám s ambitem, který byl v minulosti různým způsobem opravovaný. Bohužel ne příliš zdařile a pečlivě. O zahradách už ani radši nepíšeme. A do toho rozsáhlé podzemí, odvodňovací štoly a různé jímky.

Přitom kostel navštěvují lidé, slouží se zde bohoslužby, přicházejí poutníci a mnohdy i pamětníci z řad odsunutých Němců. V kostele se uctívá milostná soška středověkého původu Panny Marie Chlumské. Jiná socha, zhotovená počátkem 15. století, je na bočním oltáři. Naproti ní je i pozdně gotická socha Piety. Zkrátka, ve vrcholně barokním chrámu, stojícím na místě starého gotického, je na co se dívat a lze zde stále hledat i nacházet duchovní útěchu.

Místo kultovního významu

Starým zdem vdechne nový život restaurování. Místo by ale nemělo ztratit kultovní význam, kostel by se neměl stát jen turistickou atrakcí. Proto je zapotřebí hledat různé způsoby kontinuální péče nejenom o stavby. Nabízí se založit tradici kulturních programů, přednášek, komentovaných prohlídek, muzeální expozice, relaxační zahrady aj.

Mě osobně napadá možnost zřídit v Chlumu Sv. Maří festival amatérského divadla, kam by přijížděli mladí ochotníci ze Západu i Východu. A proč? Protože s Chlumem, kam se několikrát vracel i Johann Wolfgang Goethe, je spojená divadelní hra Loupežníci na Chlumu. Lidovou podívanou napsal v roce 1814 dnes málo známý dramatik Heinrich Cuno po vzoru Loupežníků od Friedricha Schillera. Loupežníci na Chlumu byl nejhranějším jevištním kusem doby empíru, biedermeieru a historismu.

Věřím, že můj nápad najde podporovatele a do Chlumu budou jezdit jak lidé pro duchovní útěchu, tak za kulturou. Přímo se nabízí využít i blízkost lázeňského trojúhelníku a založit tradici setkávání divadelníků v srdci Evropy.

Jaroslav SOJKA, hlavní kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu

FOTO – archiv autora a Wikipedia


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 45 hlasů.

Jaroslav SOJKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-01-03 02:10
A financuje to Vatikán?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.