Ilustrační FOTO - Pixabay

Koncesionářské poplatky: Ano, či ne? Nebo jen pro někoho?

Poslanci budou letos rozhodovat hned o několika předlohách, které se týkají financování i postavení České televize a Českého rozhlasu. Vláda se k nim zachovala jako chytrá horákyně – zaujala neutrální stanovisko. Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že bude ráda, když se o nich bude ve Sněmovně diskutovat.

Třeba poslanci SPD připravili návrh, podle kterého by senioři a samoživitelé a lidé s příjmy pod čtyřnásobek životního minima neplatili koncesionářské poplatky. Před vánočními svátky se mu podrobně věnoval Český rozhlas. »Já si myslím, že to takto funguje v mnoha demokratických zemích na světě. Že je takzvaná státní televize financovaná ze státního rozpočtu bez koncesionářských poplatků. Je to zcela demokratické, je to zcela v pořádku,« vysvětloval už v říjnu šéf SPD Tomio Okamura, proč jeho strana přichází s návrhem na rušení koncesionářských poplatků.

Téma, které hýbe naší politickou scénou už léta, připomněl před vánočními svátky Český rozhlas, a jak se ukázalo, česká politická scéna je jako vždy v této věci rozpolcená.

Veřejnoprávní média – a zejména Česká televize – podle SPD špatně hospodaří a jejich zpravodajství je nevyvážené. Babišova koaliční vláda ANO a ČSSD v listopadu dala k návrhu neutrální stanovisko. Podle vedení České televize i Českého rozhlasu by však taková změna byla pro veřejnoprávní média velmi citelná, řekl v Radiožurnálu mluvčí ČRo Jiří Hošna. Pokud by tento návrh prošel, pro rozpočet Českého rozhlasu by to podle jeho slov znamenalo ztrátu 800 milionů až jednu miliardu korun, což je téměř polovina jeho rozpočtu. Podobně reagoval také televizní mluvčí Vít Kolář»Česká televize by přišla touto novelou zhruba o 30 procent svých příjmů, což by mohlo být pro veřejnoprávní instituci likvidační,« řekl Českému rozhlasu.

Peníze ze státního rozpočtu?

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neutrální stanovisko vlády podpořil. Návrh SPD podle jeho názoru neřeší, jak by stát výpadek příjmů veřejnoprávním médiím nahradil. Proto nemá nic proti diskusi o částečném financování ČRo a ČT erárem. »Buď se můžeme bavit o nějakém jiném systému financování veřejnoprávních médií i ze státního rozpočtu, jak je to nastaveno u Ústavního soudu, aby přes rozpočet nebylo možné televizi likvidovat politicky. Tam se dá nastavit, že se dají jasná pravidla, jak má ten rozpočet vypadat. Můžeme se bavit i o podílu reklamy,« popsal svou představu Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) se na dotaz Radiožurnálu k návrhu nevyjádřil. Zásadně však představu SPD i myšlenku financování ze státního rozpočtu odmítl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Pokládá ho za nebezpečný útok na nezávislost veřejnoprávních médií. »Snahou je dostat je pod tlak a omezit jejich nezávislost. Pokud vláda chce zohlednit některé skupiny obyvatel, ať to udělá ze státního rozpočtu sociální politikou. Ale ať si nikdo nehraje s myšlenkou, že média budou napojena na státní rozpočet,« řekl s tím, že by to byl konec jejich nezávislosti.

Ovlivňovat není možné

Podobně se k nápadu vyjádřili i zástupci Pirátů a hnutí STAN. Poslanec Leo Luzar (KSČM) by v napojení veřejnoprávních médií na státní rozpočet, jak řekl, naopak problém neviděl. »Nevím, jak by mohla být politicky manipulovatelná, když o rozpočtu státu rozhoduje Sněmovna, složená napříč politickým spektrem. Je to absolutně veřejné transparentní projednávání. A není vůbec možné hovořit o nějakém ovlivňování. Dneska financování přes koncesionářské poplatky naopak může vzbuzovat obavy o to, že tam probíhá nějaké skryté ovlivňování vedením televize a podobně,« doplnil. Rozhlasový poplatek je v současnosti 45 korun měsíčně, televizní 135 korun. K jeho zvýšení došlo naposledy u rozhlasu v roce 2005, u televize v roce 2008. Sněmovna bude letos rozhodovat taky o návrhu ČSSD, aby hospodaření České televize a Českého rozhlasu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Tento návrh prosazuje rovněž KSČM.


Diskuse, jak financovat ČT a ČRo, pokračuje

Rozhovor Haló novin s Jiřím Valentou (KSČM), místopředsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti

Ve Sněmovně se mimo jiné věnujete práci veřejnoprávních médií. Jak se díváte na možnost financování České televize ze státního rozpočtu?

Osobně se domnívám, že financování ČT ze státního rozpočtu není právě ideálním řešením. Nejprve je ale nutné si uvědomit, jaké jsou »na stole reálné možnosti«. Ty jsou tři, když nepočítám vzájemné prolínání, tedy jejich jakési varianty hybridní.

Velice zjednodušeně se jedná o další financování ČT ve stávající verzi, tzn. z koncesionářských poplatků, které tvoří 90 procent celého rozpočtu, zbytek je potom podnikatelská činnost ČT, především reklamy a další podnikatelské činnosti. Ty musí dle příslušného zákona o ČT souviset s vlastním předmětem podnikání a nesmí ohrozit samotné poslání televize. Rozpočet ČT na příjmové straně dnes dosahuje skoro sedmi miliard korun a je udržován uměle vyrovnaně, což je velice podivným ekonomickým nešvarem, chtělo by se říci až podvodem.

Mnozí by také rádi viděli ČT zprivatizovanou, někteří její vysílání vůbec nesledují, a vadí jim, že platit musí…

Ano, druhou eventuální variantou je hypotetická privatizace ČT, která by ovšem odřízla »veřejnoprávní větev«, která je tolik nezbytnou pro vyváženost, nestrannost a objektivitu předávání informací, zejména v oblasti publicistiky a zpravodajství. Po přechodu do soukromých rukou by televize pouze plnila podnikatelský plán svého majitele, zcela jistě by se mnohem více zištně zbulvarizovala a je možné současně konstatovat, že by si mohla vysílat prakticky vše, co by chtěla. Za předpokladu, že by neporušovala platné zákony, a ty jsou u nás v tomto ohledu velice široce rozkročené až benevolentní.

Je pravda, že občané by již nemuseli platit koncesionářský poplatek, který dnes činí 135 Kč měsíčně, ani by ČT nesponzorovali ze svých daní, ale mohlo by se klidně stát, že by časem byly některé programy zpoplatněné. A také by již občané neměli žádný vliv, ani ten současný »poslanecky a Radou ČT zprostředkovaný«, na vyváženost programové skladby a její objektivitu, či ekonomický chod soukromé televize. Možná až trochu absurdně bych si dovolil srovnání s fungováním TV Barrandov, kde jeden muž řídí a ovládá prakticky vše. Ale nic proti tomu, je to jeho soukromý majetek, což však v případě ČT nemůžeme nikdy dopustit!

A pokud jde o třetí variantu?

Poslední čistou alternativou je zmiňované navázání financování ČT na státní rozpočet, přesněji vytvoření příslušné rozpočtové kapitoly v něm. Občané a diváci by si však měli současně uvědomit, že státní rozpočet je nyní saturován právě z jejich daní, a tudíž by si nově vzniklou státní televizi platili stejně jako dnes, jen jinou formou. A mohlo by se klidně stát, že příslušná vláda by zcela neopodstatněně navrhla »svým známým v managementu« do rozpočtu televize mnohem vyšší částku, než jaká je prostřednictvím koncesionářských poplatků dnes, a vládní většina ve Sněmovně by to následně »povinně« odsouhlasila. Ale to se už nebavíme o politické nestrannosti ČT a již vůbec ne o její veřejnoprávnosti.

Plní veřejnoprávní televize dnes svou funkci, nebo ne?

Veřejnoprávní činností je, pro vaši informaci, myšlena mj. služba, která by měla poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů obyvatel ČR, včetně příslušníků národnostních menšin.

Copak to podle vás tak v současnosti funguje?

Že se tomu tak v dnešní době v ČT neděje, rozhodně nesouvisí se způsobem jejího financování, ale spíše s její nedostatečnou kontrolou a nezájmem ze strany Rady ČT a pouze formálním projednáváním výročních zpráv o činnosti a hospodaření Sněmovnou. Dlouhá léta bylo v dolní komoře »efektivně zažito«, že se bez řádného a podrobného projednávání vždy vše bez výraznějších problémů odhlasovalo a jelo se dál. A bouřící se poslanci byli nálepkováni a dehonestováni lidmi různě navázanými na ČT.

Přitom podezřelé aspekty, vážící se ať již k samotné činnosti či hospodaření ČT, pršely a prší z mnoha stran. Bylo to dáno i tím, že ČT dlouhodobě protežuje některé politické subjekty, o čemž si nestranný divák může udělat vlastní názor sám, a následně politici z těchto politických stran vždy stáli v prvním šiku v obraně před konstruktivní a spravedlivou kritikou oponentů.

Jaké tedy vidíte řešení současného stavu?

Osobně spatřuji nápravu nedobrého až dysfunkčního stavu ČT v postupných krocích. Změnou zákona, a pravděpodobně i Ústavy, docílit možnosti kontroly ČT Nejvyšším kontrolním úřadem, posílení pravomocí Rady ČT s možností disciplinárních sankcí vůči managementu ČT, finanční odtržení Rady od rozpočtu ČT, výměna stávajícího managementu ČT, který se zřejmě nehodlá zaobírat dodržováním Statutu ČT, který přímo vychází z příslušných zákonů, a nechá si diktovat charakteristiku své manažerské pozice některými zaměstnanci a politickými kruhy.

SPD by ráda odpustila poplatky některým skupinám občanů…

O odpuštění koncesionářských poplatků vybraným sociálním skupinám by bylo možné diskutovat, ale vždy je nutné současně říci, čím vzniklý finanční propad v rozpočtu ČT vykompenzovat. A to je možné jen způsobem navýšení poplatků ostatním, nebo kompenzací prokazatelné ztráty ze státního rozpočtu tak, jako se tomu děje například u státního podniku Česká pošta. A i to by bylo nutno politicky ve Sněmovně rozhodnout. Kolega Okamura však jaksi ve svém, jako obvykle velice populisticky pojatém návrhu pozapomněl na fakt, že již dnes nemusí platit koncesionářské poplatky jednotlivci, jejichž čistý příjem byl za uplynulé kalendářní čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima či domácnosti, kde součet čistých příjmů všech členů je nižší než 2,15násobek životního minima. Výše životního minima se u nás poměrně dlouho nezměnila a letos činila necelých 3500 Kč měsíčně.

Jak jsem předeslal, o odpuštění či snad redukci koncesionářských poplatků některým skupinám obyvatelstva je určitě možné diskutovat, ovšem racionálně a s podloženými argumenty. Přesně naopak, než to dělají někteří redaktoři a moderátoři ČT úzkostně tající své horentní příjmy.

Marie KUDRNOVSKÁ

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 13 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


svaty_vaclav
2020-01-03 14:34
V listopadovým pučem rozbitém Československu už 30 let po roce 1989
probíhá obyčejný boj polistopadového českého kapitalismu proti
předlistopadovému socialismu. Polistopadová buržoasie vzešlá z
majetkových zlodějen na československém národním majetku po roce 1989
nevynechá žádnou příležitost k napadání předlistopadového
československého socialismu. V protisocialistickém boji je velmi
činorodá Česká televize, která tvoří jedno ze základních
protikomunistických a protisocialistických ideologických center české
polistopadové buržoasie. ČT nevynechá žádnou příležitost lžemi,
polopravdami, zamlčováním pravdivých faktů a hysterií kopat do
socialismu a masírovat vědomí svých diváků a posluchačů.
Moderátory ČT hanba nefackuje, když z obrazovky lžou lidem a plivou na
čtyřicet let socialismu v předlistopadovém Československu. Mezi
stálé lháře patří pánové a dámy z ČT Takáč, Borek,
Tvarůžková, Písařovicová, Witowská, Drahoňovský, Kroužková,
Kubal, Řezníček, Kručinská, Železný, Fridrichová, Karas,
Šámalová, Augustová, Václavek a další. Do protisocialistického
kapitalistického běsnění a protikomunistické hysterie se v rozbitém
Československu ochotně zapojují i herci, režiséři, politologové,
umělci, zpěváci a další, mj. i ohlupovaní obyvatelé rozbitého
Československa, viz. zdejší antikomunističtí diskutéři na HaNo. V
současné době probíhá v rozbitém Československu masivní
antikomunistická kampaň a hysterie proti KSČM. Byl jsem zvědav, jak
moderátoři a různí jiní lháři, manipulátoři s historií zdůvodní
rozbití Československa v roce 1992. Podařilo se jim to v České
televizi skvěle protikomunisticky za pomoci historiků lhářů a
rozbíječů Československa, opravdový politický kabaret. Okupace v roce
1938 a 1939 nám byla Českou televizí vysvětlena také protikomunisticky
a protisocialisticky. Jak jinak, ve všem měli určitě prsty komunisté.
Česká buržoasie udělá pro udržení své ekonomické a politické moci
cokoli. Začalo to velkou lží v listopadu 1989 a pokračuje to lhaním po
puči 1989.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.