Lidé se snaží, ale kůrovce to nezajímá

V letošním roce se nedá očekávat zásadní obrat v kůrovcové kalamitě k lepšímu. Stát se bude snažit šíření zpomalit, v některých lokalitách by se šíření za příznivých meteorologických podmínek mohlo zastavit, řekl včera ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

»Limitujícím faktorem je počasí, zejména dostatek a rovnoměrnost srážek a vody v půdě, jejich četnost a souběh extrémních teplot a sucha,« uvedl ministr. Stát již loni začal vyplácet více peněz na zásahy v lesích, sumu zdvojnásobil na 1,15 miliardy korun, o dalším navýšení zatím neinformoval. Loni pak začal vyplácet také peníze pro nestátní vlastníky lesů jako kompenzace za sníženou cenu dříví. Dohromady jim v tomto programu zatím do konce minulého roku ministerstvo přislíbilo 2,5 miliardy korun, zatím se proplatilo 980 milionů korun.

Změna pravidel

Ministerstvo loni rozšířilo území označená jako mimořádně zasažená kůrovcem, od prosince jsou už v každém kraji. Lesníci na takových místech mohou omezit obranná opatření proti škůdci. Vlastníci lesů tam tak budou moci odložit zalesnění holin až na pět let, uvolnila se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu. Nejvíc nových lokalit je na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo již dříve ministerstvo. Podle Tomana se nyní situace analyzuje a případně se zóny znovu rozšíří. Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc nových lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo ministerstvo.

»Rozšíření zón, ve kterých vlastníkům lesů vytváříme podmínky pro lepší zvládnutí následků kůrovcové kalamity, jsme načasovali tak, aby dotčení vlastníci měli dost času na organizaci kůrovcových těžeb pro období jarního rojení kůrovce, kdy jsou zásahy nejúčinnější a nejpotřebnější,« uvedl již dříve Toman.

Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Františka Kučery jde o reakci na aktuální stav, který byl zjištěn i na základě družicových snímků. Je možné, že stát k dalšímu rozšíření přistoupí na jaře, až se listnaté a jehličnaté stromy zazelenají. »Na severní Moravě už prakticky zmizel smrk,« dodal Kučera. Vlastníci lesů se podle něho snaží stromy s kůrovcem kácet. Když je nechají stát moc dlouho, nebude z nich ani dříví, které by se dalo využít na palivové účely.

Smrky do lesů patří

Bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti, připomněl člen republikového výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Radomír Charvát. Díky jehlicím a hustým větvím smrku zimní srážky odtávají pomaleji, dodal. Proti vysazování smrků protestují v souvislosti s kůrovcovou kalamitou některé ekologické iniciativy, které prosazují vysazování listnáčů.

To se týká například Šumavy, kde pramení Vltava. »Pakliže tam budou listnaté porosty, tak dojde k rychlému tání a Praha potom bude plavat více než před pár lety,« řekl Charvát. Zastoupení smrku ve vyšších polohách je podle něho důležité i pro stínění pro menší stromky.

Podle ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Víta Šrámka vlastníci lesů musejí počítat s tím, že se budou průměrné teploty v ČR zvyšovat. Prakticky tak není jediná dřevina, na kterou by se dalo »vsadit«, že kvalitně přežije. Je třeba je diverzifikovat, dodal.

Došlo už i na Krkonoše

Těžba kůrovcového dřeva v Krkonošském národním parku (KRNAP) vloni vzrostla o téměř dvě třetiny na rekordních zhruba 55 000 metrů krychlových. Je to přibližně 60 procent z celkových těžeb 90 000 metrů krychlových. Kvůli pádu cen dřeva, který je vyvolaný mimořádně velkými kůrovcovými těžbami v celé zemi, bude lesnické hospodaření národního parku ve ztrátě, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Ochránci Krkonoš míní, že se jim díky velkému úsilí daří masivní šíření kůrovce brzdit. Do konce listopadu objem těžby kůrovcového dřeva dosáhl 52 000 metrů krychlových. »Vývoj kůrovcových těžeb a špatný odbyt dřevní hmoty nás přiměl k téměř absolutnímu zastavení plánovaných úmyslných těžeb, které jsou zaměřené na přeměnu lesních porostů. Veškeré dostupné kapacity jsme soustředili na omezení šíření kůrovce,« uvedl Drahný. Kromě kůrovce lesníci v Krkonoších dělají ještě jiné nahodilé těžby, například z větru či námrazy.

Současná kůrovcová těžba je nejvyšší v novodobé historii parku počítané od roku 1994. »Vysoké objemy (kůrovcové těžby) jsme měli v letech 2008 až 2010 jako následek orkánů Kyrill a Emma. Tehdy to bylo ročně asi 27 000 metrů krychlových,« řekl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Aktuálně dřevaři v Krkonoších zasahují jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. »V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme volnou ruku, aby si se současnou situací poradila sama,« uvedl Drahný.

Propad cen dřeva na trhu se u krkonošských lesníků odrazil ve výrazném poklesů zpeněžení dřeva. Zatímco v roce 2017 KRNAP prodal metr krychlový dřeva v průměru za 1513 korun a loni za 1223 korun, letos odhaduje zpeněžení na úrovni 700 korun. »K přibližování dřeva jsou přitom používány nákladné šetrné technologie, prudce vzrůstá zejména podíl lanovkového přibližování. V důsledku toho je po odečtení nákladů na těžbu v současné době ztráta na jednom metru krychlovém přibližně 400 korun,« dodal Drahný.

Výpadek v příjmech správy parku tak jde do desítek milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které je zřizovatelem parku, v listopadu uvedlo, že parku zvýší příspěvek na provoz na 200 až 210 milionů korun z 121 milionů korun. Pro letošní rok zřizovatel nevylučuje další zvýšení dotace. »Dle předběžných odhadů by se celkový příspěvek KRNAPu na rok 2020 mohl pohybovat v rozmezí 200 až 250 milionů korun,« sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.


Dosavadními postupy nelze kalamitu zastavit

Otázky Haló novin pro Jana Příhodu, spoluzakladatele think tanku Czech Forest

Je podle vás dosavadní koncepce boje proti kůrovcové kalamitě správná?

Obecně lze říci, že dosavadní přístup k ochraně lesů daný lesním zákonem je správný, respektive nikdo zatím nepřišel s jiným, účinnějším. Ale z mnoha důvodů se některé požadavky na ochranu lesů nedaří plně naplňovat. Zásadními limity jsou obrovský nárůst populační hustoty lýkožrouta smrkového v posledních letech, omezené kapacity pro vyhledávání i těžbu napadených stromů a dnes i nedostatek finančních prostředků na boj s kalamitou. Bohužel, vývoj posledních let ukázal i nedostatečnou funkčnost státní správy lesů. Přesto dokázali vlastníci lesů, lesnické firmy a živnostníci navýšit v kalamitě těžbu napadených stromů na téměř dvojnásobek dlouhodobého průměru celkových ročních těžeb. To považuji za důkaz obrovského nasazení personálu v lesích.

Pokud se zaměříme na aktuální koncepci boje s kalamitou v podobě opatření obecné povahy a rajonizace území, je třeba upozornit, že v době, kdy systém rajonizace vznikal, bylo obtížené predikovat takto rychlý a celoplošný rozvoj kalamity. Bohužel dnes se ukazuje, že na zpomalení kůrovcové kalamity nemá opatření obecné povahy zahrnující rajonizaci zásadní vliv. Současný kritický stav vyžaduje přijetí celorepublikových a skutečně krizových opatření, která mohou rozvoj kalamity zpomalit a přispět k zachování lesních porostů se zastoupením smrku ve vhodných oblastech. Jinými slovy stát by měl udělat maximum, aby se alespoň na části území podařilo porosty se zastoupením smrku před rozvojem kalamity uchránit. Jedním z takových opatření by mohlo být navýšení podpory boje s kalamitou v perspektivních oblastech smrku zejména ve vyšších nadmořských výškách, jednoduchá dostupnost této podpory a umožnění nedotěžování silně napadených porostů v nejvíce postižených a izolovaných oblastech z důvodu uvolnění kapacit do perspektivních kapacit. Kapacity pro těžbu kůrovcového dříví jsou ve středoevropském prostoru vyčerpány, nelze tedy očekávat jejich další nárůst. Totéž platí pro zpracování dříví.

Co by se tedy mělo dělat?

I přes obrovskou snahu lesníků v terénu nelze již dosavadními postupy kůrovcovu kalamitu na celém území ČR zastavit, ani významně zpomalit. Nicméně lze očekávat, že ve středních a zejména vyšších polohách by smrk měl i nadále prosperovat a mělo by tak být strategickým cílem tyto porosty chránit před rozvojem kůrovcové kalamity. Členové Czech Forest think tank doporučují zásadním způsobem změnit postoj k boji s kalamitou a navýšit podporu asanace kůrovcového dříví v oblastech perspektivního pěstování smrku. Aby podpora byla smysluplná, měla by být jednoduše dostupná pro všechny vlastníky lesů včetně státních a ideálně i pro subjekty, které budou asanaci provádět (platba za asanovaný kubík). Součástí podpory by měla být také důsledná kontrola účinné asanace aktivního kůrovcového dříví orgány státní správy a případný postih vlastníků za nečinnost nebo skládkování neasanovaného dříví.

Kde na to vzít peníze?

Financování podpory by mohlo být řešeno finančním příspěvkem na ochranu lesa před kalamitními hmyzími škůdci (podobně jako nařízení vlády č. 245/2018 Sb.). I když se náklady na tento typ podpory mohou pohybovat v řádech jednotek miliard korun, přesto se jedná o podstatně nižší částky, než jsou škody a náklady na plošnou obnovu kalamitních ploch. Opodstatnění tohoto návrhu dokládá rozvoj kůrovcové kalamity v celé severní části České republiky, kde jsou ohroženy nejcennější porosty v Orlických a Jizerských horách nebo Krkonoších. Zvýšené riziko rozvoje kůrovcové kalamity lze ale pozorovat také například v Brdech. Aby navrhované krizové členění podpory ochrany a obnovy lesů mělo efekt, muselo by být funkční nejpozději v březnu 2020.

Dopady sucha a následná kůrovcová kalamita jsou pravděpodobně jednou z největších přírodních katastrof v novodobé historii ČR. Ekonomické škody budou podstatně vyšší než škody způsobené všemi povodněmi za posledních 30 let. Škody na ekosystémových funkcích lesa budou ještě podstatnější a největší riziko s konkrétními dopady na obyvatelstvo představuje negativní ovlivnění hydrického režimu krajiny. Jinými slovy bez lesa nebude voda. Proto, mimochodem, mnohé státy masivně zalesňují. Pokud necháme zajít situaci tak daleko, že devastace lesů začne ovlivňovat dostupnost vody, bude hledání cesty zpátky jen velmi obtížné a hodně zdlouhavé.

Otázka, kde vzít peníze, je v tomto případě namístě asi stejně, jako by se hasiči u požáru ptali, kde vzít peníze na uhašení požáru. V krizových situacích – v našem případě na třetině území ČR – musí umět stát plnit svou roli a prostředky na zpomalení kalamity najít. Za situace, kdy za posledních sedm let získal stát jenom z Lesů ČR více než 35 miliard korun, by to snad neměl být zásadní problém.

Aktuální zasažení území kalamitou lze vidět na www.kurovcovamapa.cz.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.