Ilustrační FOTO - Pixabay

Po meruňkách a angreštu končí i rybíz

Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky zájem. Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat. Po broskvích a angreštu je tak rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů.

Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Celkové plochy sadů v ČR podle něj od roku 1989 klesají trvale. Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent na 963 tun. »Úroda rybízu spadla pod hranici 1000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí,« řekl Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval.

Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V ČR se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti. Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v Česku 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch.

Nejde o první »smrt« tradiční plodiny po roce 1989. Pěstování angreštu v ČR skončilo zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v českých zemích sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 000 tun. Pěstování broskví v ČR neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. Aktuálně v ČR zbývá posledních asi 287 hektarů broskvových sadů, přestárlých z nich je 74 procent.

Celkem je v ČR nyní 13 840 hektarů sadů. V porovnání s rokem 1989 to je o 40 procent méně. Sadů dál ubývá. »Očekáváme, že jen během letošní zimy se sníží plocha sadů minimálně o dalších 1500 hektarů,« řekl Ludvík. Největší díl sadů připadá na jabloně, a to 6830 hektarů. Za jablky následují švestky, višně, meruňky, třešně a hrušně. Starých výsadeb s poklesem plodnosti je 43 procent.

Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr České republiky zvýšit plochy sadů, který obsahuje dlouhodobá strategie ministerstva zemědělství z roku 2016. Podle ní by v ČR mělo být letos 15 000 hektarů sadů a toto číslo by mělo vzrůst v roce 2025 na 18 000 hektarů a v roce 2030 na 23 000 hektarů.

I z tohoto důvodu by ovocnáři chtěli přeřadit ovoce a zeleninu z nynější patnáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty do snížené sazby deset procent. Snížení daně, a tím i cen ovoce a zeleniny by mělo podpořit jejich spotřebu a zdravé stravování. Snížení DPH by chtěli ovocnáři prosadit při budoucí nejbližší změně daňových zákonů, řekl Ludvík.

Ovoce a zelenina by si přeřazení do nižší sazby podle ovocnářů zasloužily již proto, že od května se z nejvyšší 21procentní sazby DPH do desetiprocentní sazby přesune točené pivo. Změna DPH u piva souvisí se zavedením další vlny elektronické evidence tržeb od 1. května. »Alkoholické pivo tak bude mít od května nižší DPH než zdraví prospěšné ovoce a zelenina,« podivil se Ludvík.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 9 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.