Leteckou záchranku zajistí hlavně soukromníci

Vrtulníky pro leteckou záchrannou službu (LZS) bude v letech 2021 až 2028 zajišťovat v šesti krajích společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). Za provoz soukromníkům resort zdravotnictví zaplatí zhruba 3,8 miliardy korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) rozhodla o vítězích tendru cena. Po jednom stanovišti zůstane policii a armádě.

Zakázka byla rozdělena do čtyř dílčích po dvou stanovištích. »Bylo vícero zájemců, ale tito nabídli nejlepší cenu, a tím pádem uspěli. Pokud to dobře půjde, budeme mít dobře zajištěnou leteckou záchranku zkušenými provozovateli za velmi dobrých i cenových podmínek,« řekl ministr. Více podrobností před uzavřením smluv sdělovat nechtěl.

DSA nyní létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, nově jí přibudou základny v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. ATE k současné základně v Olomouci přibude Ostrava. V Plzni a v jihočeské Bechyni leteckou záchrannou službu v současné době provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Od roku 2021 zůstane armádě jen Plzeň a policii Praha.

Nová metodika

Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07.00 a 20.00. Každý provozovatel by měl mít podle zadávací dokumentace na starosti jednu základnu s nepřetržitým provozem a jednu základnu s denním provozem.

Kraji požadované nové základny ve Zlínském a Karlovarském kraji nevzniknou. V případě potřeby záchranáři přiletí z Prahy, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.

Tendr ministerstvo vypsalo vloni v říjnu, v současné době běží podle ministerstva lhůta pro odvolání neúspěšných účastníků. Až po jejím skončení bude moci resort podepsat s úspěšnými smlouvy.

Podle ministra Vojtěcha přibude základen s provozem 24 hodin denně. Zároveň vznikla metodika pro fungování stanovišť. »Metodiku jsme vydali z toho důvodu, že v ČR jsou vrtulníky provozovány několika různými provozovateli a bylo tedy nezbytné vytvořit jednotná pravidla pro všechny. Jsem přesvědčený o tom, že to povede ke zvýšení kvality a bezpečnosti této služby,« dodal ministr.

Náklady 363 milionů za rok

Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun.

Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 055 000 obyvatel, v Rakousku 343 000 obyvatel a v Polsku 2 226 000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.


Víte, že…

Letecká záchranná služba, která každoročně pomůže tisícům pacientů, se v současné podobě začala formovat v roce 1987. Už dříve se ale letadla nebo vrtulníky používaly k transportu nemocných i zraněných. Socialistické Československo patřilo v rámci střední a východní Evropy k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci.

Zdejší lékaři měli letité zkušenosti s přepravou pacientů mezi nemocnicemi, většinou s letouny L-200 Morava. Piloti vrtulníků zase od 60. let minulého století získávali zkušenosti se záchranou lidí, často z nepřístupného horského terénu například na Slovensku.

Úplně první přeprava nemocného helikoptérou se uskutečnila už v srpnu 1956, kdy vrtulník Mil Mi-4 dovezl zraněného z Terezína do nemocnice ve Střešovicích. O necelé čtyři roky později, v únoru 1960, pak například v Ostravě použili vrtulník stejného typu k přepravě horníků, zraněných při závalu v dole.

Plány na pokrytí celého území Československa vrtulníky se zdravotnickým vybavením se objevily v polovině 80. let. Místo původně uvažovaného nákupu západních strojů ale nakonec záchranka začala používat sovětské Mi-2, patřící do resortu ministerstva vnitra.

První základna letecké záchranky začala fungovat 1. dubna 1987 v Praze-Ruzyni. Do běžného provozu byla základna, určená pro zásahy v Praze a středních Čechách, uvedena 1. dubna 1988, kdy přešla do nepřetržitého denního provozu. Postupně vznikaly i další stanice a před rozdělením státu jich bylo 18, z toho 11 na území ČR.

Začátkem 90. let helikoptéry sovětské konstrukce nahradily modernější západní stroje (Bell, MBB, později Eurocopter), od roku 1992 pak začaly záchranku provozovat i soukromé firmy. Dnes je v ČR deset stanic: v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Bechyni, Ústí nad Labem a Liberci (v roce 1994 zanikla základna v Havlíčkově Brodě).

Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě.

Před dvěma lety vláda zvažovala svěřit provoz letecké záchranné služby státnímu podniku, nakonec ale loni současný kabinet od tohoto záměru ustoupil. Důvodem byly vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se na řešení shodly i Asociace krajů a Asociace zdravotnických záchranných služeb.

Tendr na provozovatele základen letecké záchranky, který ministerstvo zdravotnictví vypsalo v roce 2016, přinesl několik sporů a problémů. Ve dvou krajích například zakázku posuzoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstvu udělil pokutu. V Ústeckém kraji dokonce zakázal podpis smlouvy s vítězem.

Jiří NUSSBERGER

FOTO - za


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.