FOTO - Pixabay

Odškodnění za úmrtí dítěte po očkování by měl Senát schválit

Senát by měl podle doporučení svého ústavně-právního výboru umožnit státu odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Členové výboru žádné úpravy vládního návrhu zákona nenavrhli.

Stát má podle schválené verze místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného dítěte a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by odškodňování mohlo »trošku otupit hrany odpůrců očkování«, kteří poukazují mj. na to, že neexistuje žádná forma náhrady újmy při poškození očkovaného.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková věří, že stejně jako Sněmovna i Senát předlohu hladce schválí. Opatření by podle ní mělo přispět k návratu potřebné vysoké proočkovanosti v ČR. »Věřím, že tento návrh přispěje i k tomu, aby rodiče měli větší důvěru v povinné očkování. Mohlo by to přispět k tomu, abychom se zase vrátili mezi země s více než 95procentní proočkovaností a abychom tu měli kolektivní imunitu, která je velice důležitá,« řekla po schválení novely ve Sněmovně našemu listu.

Odškodnění by bylo vypláceno do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady norma nestanoví. Ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 mil. Kč ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.

Podmínkou odškodnění bude žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit do čtyř let na soudy.

Ve složitých případech by ministerstvu mohla při posuzování žádostí pomoci odborná komise. Vyjadřovala by se k tomu, zda za újmou na zdraví skutečně stojí povinné očkování, nebo ne.

Tresty za úmyslné týrání zvířat Senát asi nezpřísní

Výbor naopak odmítl zpřísnění trestů za úmyslné týrání zvířat. Nepodpořil ani možnost, aby soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat tak, jak se na tom kompromisně dohodla Sněmovna.

Novela měla podle původního návrhu osmi desítek poslanců zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren, tedy za chov zvířete v nevhodných podmínkách. Sněmovna to ale odmítla a schválila pouze to, že soudy budou moci ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let jako samostatný trest.

Zpřísnění sazeb podle původního návrhu se ve výboru pokusil prosadit senátor STAN Zdeněk Hraba. Zůstal ale osamocen.

Proti zpřísnění se nejostřeji postavil předseda výboru Miroslav Antl (ČSSD). Podle něj jsou dosavadní trestní sazby i další sankce včetně pokut dostatečné, je ale třeba je důsledněji uplatňovat. Zpřísněné sankce by navíc podle Antla byly srovnatelné či přísnější než postihy proti zdraví a životu lidí, včetně týrání svěřené osoby.

Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

Senát předlohy projedná na schůzi za dva týdny.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 4 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.