Ilustrační FOTO - Haló noviny

Spor Visegrádu a Rakouska o jádro trvá

Shoda v otázkách migrace, ne mnoho srozumění v oblasti energetiky. Tak by se daly shrnout výsledky jednání zemí Visegrádu s Rakouskem, které se uskutečnilo v Praze. Rakouský premiér Sebastian Kurz zůstal i tentokrát věrný tradičnímu rakouskému odporu k jaderné energii.

»Pro Rakousko je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce Evropská komise kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství, nesměřovaly na jadernou energii,« řekl Kurz v pražském Národním muzeu, kde se s ním zástupci čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, setkali.

»Respektujeme postoj Rakouska, ale má být respektováno i právo každého státu na vlastní energetický mix,« reagoval na tiskové konferenci slovenský premiér Peter Pellegrini. Dodal pak, že dostavba jaderné elektrárny v Mochovcích odpovídá předpisům a maximální bezpečnosti tak, aby se obyvatelé Slovenska i Rakouska cítili bezpečně. Zdůraznil také, že transformace na uhlíkovou neutralitu musí být sociálně spravedlivá a nemůže ohrozit vývoj regionů, které doposud žijí z těžby uhlí.

ČR, Slovensko i Maďarsko chtějí dle vládních koncepcí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu. Naopak nová rakouská vláda lidovců a zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky. ČR by tak mohla narazit na obstrukce při dostavbě jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech.

Český premiér Andrej Babiš uvedl, že unijní fond pro země, které budou nejvíce zasaženy ukončením používání uhlí, vznikl díky společné česko-polské iniciativě. Výrazně největším příjemcem z fondu má být Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. ČR bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki k tomu v Praze řekl, že Visegrád bude usilovat ještě o vyšší částky, nicméně i současné návrhy jsou podle něj velkým krokem kupředu.

V4 a Rakousko  jednaly však i o jiných otázkách. Shodu našly v oblasti migrace. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor, podle nich řešením otázky migrace nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. »Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států,« dodal Babiš. Nikdo podle něj nesmí za státy rozhodovat o tom, kdo v nich bude žít. Kancléř Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci.

Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Podle Babiše by Unie nemusela tolik financí dávat na bezpečnost, protože členové jsou stejně povětšinou součástí NATO.

Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se Unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií. Maďarský premiér Viktor Orbán se vyslovil pro to, aby se velké debaty o budoucím fungování EU a jejích institucí, která by jako konference o budoucnosti Evropy měla začít 9. května, mohly účastnit i neunijní státy západního Balkánu.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 8 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.