FOTO - Pixabay

Nesmyslné cestování hospodářských zvířat

Loni se obchodovalo s 3,5krát větším množstvím prasat než před 20 lety. Měřeno vzdáleností mezi hlavními městy, průměrná délka cesty, po kterou se pak převážel hovězí dobytek, byla 747 km. A nejvzdálenější zemí, kam byly převezeny ovce kamionem, byla Arménie.

Informuje o tom Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu v aktuálním vydání měsíčníku Statistika&My.

»Po vstupu České republiky do Evropské unie se rozběhl čilý obchod v rámci jejího volného vnitřního trhu, a tak i živá hospodářská zvířata cestují po Evropě křížem krážem,« píše statistička.

Nadměrný převoz prasat

Se zmenšující se populací prasat v ČR během posledních 20 let se podle Fiedlerové zvyšovala potřeba dovážet plemenná zvířata a klesala možnost jejich vývozu. Dovážela se z několika vyspělých a na chov prasat specializovaných zemí. Stálicí bylo Německo, v roce 2018 převládalo Dánsko. Teritoriální uplatnění plemenných prasat z ČR se s postupem času rozrůstalo. V roce 1998 to bylo šest evropských zemí, mezi kterými bylo nejvíce zastoupeno Slovensko. V roce 2008 už to bylo 13 zemí včetně východoevropských mimo EU (Rusko, Bělorusko, Ukrajina a Makedonie) s největším podílem Maďarska. A v roce 2018 se plemenná prasata vyvážela do 18 zemí EU od Belgie po Kypr včetně zemí s vyspělým chovem prasat (Německo, Nizozemsko), opět s největším zastoupením Maďarska.

»Plemenný materiál, tedy nejcennější část populace prasat, nacházel na evropském trhu místo díky své kvalitě, avšak v čím dál menší kvantitě,« uvádí statistička a doplňuje konkrétní data.

Zatímco v roce 1998 se selata do ČR vůbec nedovážela a vyvezlo se jich 71,2 tisíce kusů, o 10 let později bylo potřeba dovézt 194 tis. ks a jen 12,7 tis. ks se jich vyvezlo. Po dalších 10 letech, v roce 2018, se počet vyvezených selat (137,9 tis.) přiblížil počtu selat dovezených (155,7 tis.). Rostoucí dovoz selat a mladých prasat o průměrné hmotnosti kolem 25 kilogramů byl výrazně ovlivněn klesajícími stavy prasnic. Před 20 lety se selata vyvážela na Slovensko, do Chorvatska, ale také do Německa. Po 10 letech byla zvýšená potřeba selat zajištěna dovozem převážně ze zemí s vyspělým chovem prasat (Dánsko, Německo, Nizozemsko) a výrazně snížený vývoz si zachoval trh slovenský a rozšířil se na maďarský. Země, ze kterých se dovážela selata v roce 2018, zůstaly stejné (Dánsko, Německo). Rozšířila se oblast se zájmem o česká selata, například o Rumunsko, na celkových devět zemí. Německý trh tvořil třetinu obratu obchodu se selaty, z toho 80 procent selat směřovalo do ČR a 20 % do ciziny.

»Selata a mladá prasata jsou typickou komoditou, která představuje zbytečný převoz – dováží se přibližně tolik zvířat, kolik se jich vyveze. Česká selata by mohla zůstat v českých chovech,« zdůrazňuje Fiedlerová a dodává: »Vykrmená jatečná prasata původem z ČR nacházela uplatnění na zahraničním trhu s postupně narůstajícím množstvím, ze 78,8 tis. ks v roce 1998 na 290,2 tis. ks v roce 2018, kdy se však téměř nedovážela (0,7 tis. ks). V roce 2008 se celkově obchodovalo s výrazně vyšším množstvím jatečných prasat v poměru 194 tis. ks dovezených a 141,2 tis. ks vyvezených (také případ nadměrného převozu živých zvířat, ke kterému tlačí trh). Obchod s jatečnými prasaty probíhal především s méně vzdálenými zeměmi, hlavně se Slovenskem, Německem a Maďarskem.«

Vývoz jatečných prasat je vývoz suroviny pro masný průmysl. Zpracování na jatkách v ČR by podle Fiedlerové snížilo potřebu dovážet vepřové maso a masné výrobky.

Skot vývozním artiklem

»Obrat obchodu se živým skotem se během uplynulých 20 let navýšil téměř trojnásobně z 83,5 tis. ks v roce 1998 na 241,7 tis. ks v roce 2018, a to tak, že v posledních 10 letech byl dovoz vzhledem k vývozu téměř zanedbatelný. Na straně dovozu trvale převládala zvířata určená k porážce, a to především ze Slovenska. Zato vývoz prošel fází rozšiřování co do množství i teritoria. Vždy převládala zvířata určená k dalšímu chovu (telata, tzv. zástavový skot a plemenná zvířata), přičemž množství zvířat určených k porážce se za 20 let navýšilo pětinásobně a v roce 2018 odpovídalo přibližně třetině výroby masa v ČR,« uvádí Fiedlerová.

V roce 1998 živý skot se podle ní vyvážel do 16 evropských zemí a jediné mimoevropské – Libanonu. Do devíti zemí tehdejší EU15 se vyvezlo 65 % zvířat. Čtyři roky po vstupu na rozšířený volný evropský trh (EU27) se skot vyvážel do 15 unijních zemí s podílem 87 %; mimo EU to bylo do Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Ruska a Arménie. Stejný podíl skotu vyvezeného do zemí EU byl i v roce 2018, avšak v množství 1,5krát vyšším. O nepatrné množství zvířat se rozšířil vývoz do pobaltských zemí. Největším mimoevropským odběratelem českého, ale i přes ČR přepravovaného skotu se stalo Turecko. V roce 2018 se tam vyvezlo 25,7 tis. ks skotu (za Rakouskem v pořadí 2. země co do počtu vyvezených zvířat).

»Plemenná zvířata ujedou do svého nového působiště nejvíce kilometrů. V roce 2018 to bylo průměrně 1385 km a zvířata se dostala např. až do Kazachstánu a Gruzie. Mladý skot určený k dalšímu chovu nacestoval průměrně 932 km,« vypočítává statistička. Odstavená telata se podle ní vyvážela do Belgie, Španělska a Nizozemska, kam se jich dostalo 87 % z celkových 61,6 tis. ks. Zástavový skot cestoval převážně na opačnou stranu. Do Turecka, Slovinska a Chorvatska se vyvezlo 75 % z celkových 45,7 tis. ks. Jatečný skot k porážce v zahraničí ujel průměrně 305 km, neboť jeho destinací byly ponejvíc sousední země Rakousko a Německo (85 % z 65,8 tis. ks).

»Živý skot je pro ČR dobrým vývozním artiklem, zvířata však musejí absolvovat dlouhý převoz, než se dostanou na místo určení. Podle veterinárních předpisů musejí mít při převozu zabezpečen alespoň dostatek vody, krmiva a prostoru,« dodává Fiedlerová.

Jehněčí na holandský stůl

Vzhledem k velikosti populace ovcí v ČR ani zahraniční obchod s ovcemi nedosahuje tak velkého objemu jako v případě skotu nebo prasat, konstatuje Fiedlerová. Pro chov ovcí je však podle ní vývoz důležitým způsobem finalizace výroby. V roce 1998 byl chov ovcí v útlumu. Stavy ovcí tehdy čítaly necelých 100 tis. ks a obchodovalo se s nimi v malém množství stovek kusů. O 10 let později se ovce nedovážely, ale vyvezeny byly téměř dva tisíce kusů, převážně jehňat. V roce 2018, kdy se v ČR chovalo více než 210 tis. ovcí, byl vývoz pětkrát vyšší – z celkových 10,7 tis. bylo devět tisíc jehňat vykrmených za účelem porážky; dovoz byl zanedbatelný.

»Plemenné ovce se vyvážejí do zemí s rozšířeným, ne však příliš intenzivním chovem ovcí, kde jsou využívány k oživení genofondu. Tak se geny českých ovcí uplatnily v balkánské Makedonii a Kosovu, ale také ve vzdálené kavkazské Arménii. Vykrmená jehňata a ovce určené k porážce, tedy k přímému využití jehněčího a skopového masa, se vyvážejí opačným směrem – do zemí s intenzivním a specializovaným chovem ovcí. Svůj trh našly v Německu, a hlavně v Nizozemsku. Výhodnější by však bylo vyvážet jehněčí maso, komoditu s vyšší přidanou hodnotou,« uzavírá Fiedlerová.

(eko)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 7 hlasů.

(eko)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.