Výročí

Rok se dvěma dvacítkami se sotva rozjel a už tu máme tolik důležitých výročí. Devátého ledna to bylo 130 let, co se narodil antifašista, humanista a literární vizionář Karel Čapek. Právě dnes je to 75 let od osvobození německého vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau vojsky generála Kuročkina, která spadala pod první ukrajinský front Rudé armády I. S. Koněva. Kuročkinova armáda také osvobozovala Opavu i Olomouc, to jen tak pro doplnění.

Sledovala jsem zpravodajství České televize minulý týden ve čtvrtek, kdy se v Jeruzalémě konalo fórum padesáti státníků světa k tomuto výročí, a nějak jsem si nepovšimla, že by televize zmínila, kdo vlastně ten koncentrák osvobodil, před kým esesáci prchli, tedy kdo tam jako první vjel, aby se mu naskytl otřesný pohled na zbědované vězně.

Přehrála jsem si zprávy na ČT24 dopolední, polední, odpolední i večerní. Ani jedno slovo o osvoboditeli Koněvovi či Rudé armádě. Jen v části projevu ruského prezidenta, který v Jeruzalémě po právu vystupoval, jsem slyšela o pocitech Koněva a sovětských důstojníků a vojáků, kteří překročili brány tábora. A také o oběti 27 milionů sovětských občanů...

Antisemitismus je naprosto nepřijatelný, protože nepřijatelná je jakákoli forma rasismu, nenávisti a násilí. Ale nepřijatelné je také neposkytnutí podstatných informací! Koněv je dnes na pranýři, jeho pražská socha se stala terčem fyzické nenávisti vandalů a slovní nenávisti některých politiků. Žádný bod k dobru mu mainstream nepřizná, ani to osvobození Osvětimi!

Ale leden přinesl i další výročí. Prvního ledna 1915, tedy před 105 lety, se narodil student medicíny Jan Opletal, smrtelně zraněný při protiněmecké demonstraci 28. října 1939, která rozjela řetězec událostí, na jehož konci byl masakr českých vysokoškoláků a uzavření českých vysokých škol. Druhého ledna 1945 zemřel hudební skladatel a syn profesora Zdeňka Nejedlého Vít. Velký hudební talent podlehl břišnímu tyfu v polském městě Krosno. Kdo si dnes vzpomene na Víta Nejedlého, který jako muzikant doprovázel československé vojáky na jejich cestě z Buzuluku až do Prahy? Byl velitelem hudební čety 1. čs. samostatné brigády, která se stala zárodkem Armádního uměleckého souboru, jenž poté přijal do názvu jeho jméno. Dnes už ani ten AUS neexistuje.

Jednadvacátého ledna 1950 zemřel na tuberkulózu britský novinář a spisovatel hlásící se k socialismu George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair. Od jeho úmrtí uplynulo 70 let. Kdekdo cituje myšlenky z jeho pozoruhodného románu »1984«, ale připomenout si autora samotného, jeho životní cestu, to tak časté není. Orwell byl dobrovolníkem ve španělské občanské válce a zážitky z těchto bojů, které jasně předznamenaly, co se bude dít poté, až zvítězí Hitlerovi spojenci frankisté, shromáždil v knize »Hold Katalánsku«. Kniha byla poprvé vydána již v roce 1938 ve Velké Británii, takže čtenáři si mohli udělat přesný obrázek hrůz války, která vzápětí pohltila celý svět...

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.1, celkem 229 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


janmakovicka
2020-01-28 19:39
Ostatně ať je to socialismus nebo ne: věřím v zespolečenštění
výrobních prostředků a omezení soukromého vlastnictví, v organizaci
výroby a spotřeby, v konec kapitalismu, v právo každého na život,
práci, blahobyt a svobodu ducha, věřím v mír, ve Spojené státy
světa a rovnost národů, věřím v humanitu, v demokracii a v člověka,
amen. Napsal Karel Čapek
fronda
2020-01-28 02:20
Čapek se naopak neobtěžoval psát, proč není lidovcem, agrárníkem,
národním demokratem atd., protože to bylo samozřejmé. --- Orwellovo
dílo se týká zejména současných buržoazních režimů. --- Komunisti
antisemitismus ani genocidy nepěstují a přestože k určitým chybám
došlo (např. koncem roku 89), těch mrtvých mají "demokrati"
na svědomí o několik řádů víc.
2alsata
2020-01-27 20:10
A pane Šlechto, on tady komunismus byl někdy předtím?
slechta48
2020-01-27 12:57
No jako obvykle, lejna nadutého nýmanda Maxe, lumpenburžousta miki.13,
jistě se dostaví i celá klaka na slovo vzatých slouhů kapitálu. Jen
perlete! Neškodilo by vám si znovu titul 1984 přečíst. Pasuje na
nynější režim jak zadel na hrnec. A to tu třicet let žádný
komunismus NENÍ, pokud si někdo ze zdejších píšících id*otů
nevšiml.
miki.13
2020-01-27 12:43
Dopučuji všem návštěvu Osvětimi a zejména pro soudružku Hoření
návštěvu Příbramského komunistického lágru Vojna, kde ji přivítá
vstupní brána s nápisem "Prací ke svobodě" Opravdu z toho
běhá mráz po zádech. A to je přesně to, proč fašistické a
komunistické zločiny mají společný jmenovatel: Nenávist k židům, k
odpůrcům režimu a miliony nevinných obětí. Jsem rád, že žijí v
zemi, kde jsou tato hnutí, potlačující práva a svobody občanů,
které způsobily genocidy, postavena mimo zákon a jejich podpora a
propagování jsou trestná.
velkymaxmilian
2020-01-27 09:40
Esej Karla Čapka stačil "uzmout" pan ne68 ale to nevadí.
Zaujalo mne autorčino připomenutí (pokud nepoužijeme slova drzost)
George Orwella. I kdybychom zdejším členům bratrstva "rudé
pracky", ale i některým zdeším autorům doslova "kladivem
namlátili do hlavy" obsah jeho stěžejních děl v pořadí:
"1984" , "Farmu zvířat" a "Hold
Katalánsku" stejně ve své bolševické zaslepenosti budou mlít
své mantry. Jedno z jeho klíčových "1984" vyšlo v Anglii rok
před jeho smrtí, tedy 1949. Jeho cesta do tedy již
"poúnorového" Československa byla trnitá formou samizdatu se
prvně objevila až v letech 1983 - 1984. Na první (!) oficiální
vydání si kniha musela počkat do roku 1991(!). P.S.: Co se týče
osvobozování koncentračních táborů v drtivé většině situovaných
na území Polska,Německa a Rakouska těžko, vzhledem k vývoji na
východní a západní frontě, mohl Osvětim v lednu 1945 osvobodit někdo
jiný než Rudá armáda. Osvobozování nejznámějších
koncentračních táborů Američany v Německu se pak datuje od dubna
1945.
ne68
2020-01-27 08:28
...no to jsou věci "...antifašista, humanista a literární
vizionář ..." jakpak jste se zachovali když tento vizionář napsal
článek "Proč nechci být komunistou????!!!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.