I batolata potřebují podporovat imunitu

Když přijde do rodiny malé miminko, všichni se snaží, aby bylo co nejvíce v bezpečí, nejlépe opečovávané a také nejlépe krmené, ideálně tedy kojené.

O výživě kojenců, přechodu na první pevná jídla a budování tak zdravé imunity miminek se mluví hodně. Jenže ukončením kojeneckého věku budování imunity nekončí. Ba naopak.

Pro dnešní i budoucí zdraví dítěte je potřeba myslet na správný přístup k budování imunity i později než jen v prvních měsících života. Pro správnou odolnost proti nejběžnějším bacilům a virům, se kterými se dítě dříve nebo později určitě setká, je potřeba, aby bylo připravené i později – ve věku batolecím.

* * *

Batolecí věk je období mezi dovršeným 1. a ukončeným 3. rokem života dítěte. V tomto období zpravidla končí »hájené« období, kdy děti většinu času tráví pouze se svými nejbližšími a v domácím prostředí. Kolem 1 roku věku některé z nich začínají chodit pravidelně do kolektivu (jesle, skupinové hlídání apod.), stále více času tráví hrou se svými vrstevníky, více s rodiči cestují.

S dovršením 3 let věku už do kolektivu přichází naprostá většina dětí, se školkou se navíc začíná jezdit také na pobyty v přírodě, kde je dítě mimo domácí prostředí i několik dní. To vše klade obrovské nároky na imunitní systém dítěte, který tak prochází velkou zkouškou.

Rodiče jsou si zpravidla tohoto faktu vědomi a snaží se své dítě na tyto změny připravit. Velmi často se ale mylně domnívají, že budování imunitního systému dítěte je dovršeno ukončením 1. roku života a potom už je možné imunitu pouze částečně podporovat, např. podáváním potravinových vitaminových doplňků apod.

Opak je ale pravdou. I v batolecím věku prochází imunitní systém prudkým vývojem, pro jeho kvalitu proto mohou rodiče udělat v tomto období mnoho. Imunitní systém lze velmi účinně stimulovat podáváním vhodné stravy.

»Batole se odvážně vydává do světa, a to s sebou samozřejmě nese daleko vyšší expozici poškozujícím prvkům, především infekčním podnětům«, vysvětluje prof. Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Navíc je imunitní systém zatěžován opakovaným očkováním.

»Tyto okolnosti, spolu s tím, že se v batolecím věku obvykle vytrácí ochranný prvek spojený s kojením, vedou ke zvýšené náchylnosti batolat k infekcím s následnou aplikací antibiotik. Ty samotné, spolu s infekcí, mohou imunitní systém batolete dále oslabit. Obrazně se uzavírá bludný kruh infekcí a léčby antibiotiky, který může oslabení dále prohlubovat«, upřesňuje prof. Krejsek.

Čím imunitu podpořit?

Mezi nutriční látky, které přispívají k posílení imunitního systému, patří např.

prebiotika

probiotika

vitaminy

minerální látky

nenasycené mastné kyseliny

prebiotika - hrají zásadní roli v růstu a aktivitě střevní mikroflóry a podporují tak správnou funkci zažívacího traktu, potažmo imunitního systému. Patří mezi ně např. oligosacharidy. Mezi jejich nejvhodnější zdroje v batolecím věku patří zejména zelenina a ovoce, případně luštěniny, ve vyšším věku také celozrnné výrobky.

Výborným zdrojem je ale i batolecí mléčná strava. Stačí jen sledovat složení na obalech a pečlivě vybírat. Díky vhodné kombinaci prebiotik a polynenasycených (vícenenasycených) mastných kyselin (LCP mastné kyseliny, ke kterým patří např. omega 3 a omega 6 mastné kyseliny) nabízí některá batolecí mléka výbornou volbu pro podporu imunity batolat.

probiotika – bakterie, které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry a svým účinkem pozitivně působí na celkový zdravotní stav. Proto, aby mohly tyto bakterie správně fungovat, potřebují živnou půdu, kterou v tomto případě představují nestravitelné složky stravy, tzv. prebiotika.

* * *

vitaminy – vitaminy (pozor, neplést s vltavíny) jsou látky organického původu, u kterých je pozitivní, že tělu dodávají nulovou energii a jsou důležité pro veškeré metabolické procesy. Je proto vhodné tyto látky doplňovat stravou. Většinu z nich si organismus totiž neumí vytvořit sám (pouze vitamin D a K, a to v minimálním množství). Aby bylo jejich zastoupení v jídelníčku dostatečné, je vhodné mít stravu pestrou a vyváženou tzn. mít dostatek ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, obilovin, masa a mléčných výrobků.

minerální látky – podobně jako vitaminy mají nulový přínos energie do organismu i minerální látky. Ovšem pro správné fungování organismu je samozřejmě potřebujeme. Jsou důležité nejen pro růst a tvorbu tkání, ale také jsou schopny podporovat vedení nervových vzruchů, což je pro organismus žádoucí. Mezi ně patří i stopové prvky, které stejně jako minerální látky a vitaminy do těla dostaneme pestrým a vyváženým jídelníčkem, byť i v malém množství. U dětí je jejich potřeba navíc zvýšena kvůli ještě neukončenému růstu a vývoji.

* * *

nenasycené mastné kyseliny – nenasycené mastné kyseliny jakožto zdravé tuky jsou v jídelníčku opravdu velice důležité. V organizmu fungují jako zdroj energie, nositelé vitaminů rozpustných v tucích (A,D,E,K) a v neposlední řadě jsou dobrým zdrojem mastných kyselin řady omega 3 a 6. Některé z těchto kyselin se dále řadí mezi esenciální, které dětský organismus potřebuje pro jejich správný růst a vývoj. Ovšem tělo si je neumí vytvořit samo, proto je potřeba je do jídelníčku dodávat pravidelně. Upřednostňovat by se měly v zejména tuky rostlinného původu, tedy rostlinné oleje, anebo kvalitní margaríny. Ty se řadí mezi tuky zdravé.

Kojením to nekončí

Co je dobré ještě před ukončením výhradního kojení zajistit, to si můžete přečíst v pokračování článku na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Připravila Helena KOČOVÁ

Příště: odškodnění v letecké dopravě


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 8 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.