Rozhovor Haló novin s Václavem Kučerou, předsedou klubu zastupitelů KSČM v Jihočeském kraji

Nejlépe se cítím doma. V Novohradských horách

Do podzimních krajských voleb je ještě dost daleko, přesto – můžete bilancovat stále ještě probíhající volební období? V krajském zastupitelstvu má KSČM sedm zastupitelů – jaký vliv jste zde dosud měli na rozhodování?

S přípravou volební kampaně se začíná samozřejmě také bilancovat, pochopitelně hodně diskutujeme o tom, co se povedlo, co méně, a co je třeba udělat lépe v dalším období. Přestože jsme v krajském zastupitelstvu v opozici, můžeme říct, že jsme si po celé volební období udrželi vliv obdobný tomu v minulém volebním období, kdy jsme byli součástí koaličního vedení kraje. Prioritou pro KSČM je tvorba rozpočtu, který stále vychází z námi nastavených parametrů zejména v oblasti sociální, ve školství, v rozvoji a obnově venkova, a pochopitelně také ve zdravotnictví. Třebaže nás není mnoho, můžeme se pochlubit tím, že máme zastoupení ve všech výborech a komisích. Jihočeská koalice je postavená na křehkých základech, také z toho důvodu jsou s námi projednávány body programu pro jednání zastupitelstva kraje, aby získaly podporu. V těchto jednáních samozřejmě důsledně prosazujeme náš volební program KSČM a naši politiku.

Jaké jsou priority KSČM v Jihočeském kraji? A čeho by zde komunistická strana chtěla v podzimních krajských volbách dosáhnout?

Hlavní naší prioritou je pokračování v plnění volebního programu, který vychází z požadavků občanů Jihočeského kraje. Za důležité považujeme přehodnotit systém technických středních škol, také u nás je totiž nutné posílit učňovské školství. Nadále musíme pokračovat v nastaveném trendu posilování sociálních služeb a zdravotnictví, zabezpečit dostatek finančních prostředků pro rozvoj venkova a grantové politiky.

V současné době je u nás velmi aktuální otázka likvidace komunálního odpadu, protože v minulých letech se zaspalo a nyní nás dohání Nerudova otázka »Kam s ním?«.

Další velký problém, který náš kraj velmi tíží, je budoucnost regionálního letiště, do kterého se již vložilo mnoho finančních prostředků, jak z rozpočtu města České Budějovice, tak z rozpočtu Jihočeského kraje. Budoucnost českobudějovického letiště je často diskutovaným tématem mezi našimi občany. Investovaly se zde už stovky milionů, ale dokončení je stále v nedohlednu. Je to způsobené i tím, že dlouho trvalo, než stát letiště předal do majetku Jihočeskému kraji. Ten musí nadále investovat do jeho údržby a výstavby, aby byly splněny požadavky na certifikaci potřebnou pro letištní provoz, nyní se zpracovává studie na vybudování potřebného logistického zázemí. Projednává se i prodej podílu města České Budějovice Jihočeskému kraji.

Ukazuje se problém s provozováním letiště, které bude podle propočtů výhledově 20 až 30 let ztrátové. Zvláštní komise bude zpracovávat analýzu o dalším způsobu provozu. Dořešit se musí i integrovaný dopravní systém, s dopravci se postupně jedná.

V poslední době se asi nejvíce mluví o dopravě, a to nejen té dálniční. Vás se týká dálnice D3, před Vánoci byl otevřen nový desetikilometrový úsek, co bude dál?

Téma dopravy je v našem kraji – ostatně asi jako všude jinde – téma nosné. Stále k nám nevede žádná dálnice, i když Jihočeský kraj pro výstavbu D3 a D4 dělá všechny potřebné kroky, zajišťuje všechna povolení a rozhodnutí, ale chybí návaznost a součinnost se Středočeským krajem.

Vím, že Jihočeský kraj se může pochlubit Nejlepší nemocnicí roku 2019, jak jsou spokojeni pacienti?

V našem kraji je pod správou krajského úřadu a zastupitelstva osm nemocnic, ve Vimperku je pak nemocnice soukromá. Pokud jde o dosah, vlastně kopírují okresy, kterých máme sedm. Jen v jindřichohradeckém okresu jsou nemocnice dvě. Máme také záchrannou službu, do které kraj dlouhodobě investuje, záchranka není schopna pokrýt náklady na svou činnost.

Co do kvality zdravotní péče jsme opravdu nejlepší kraj, zejména si však ceníme toho, že pokud jde o hodnocení péče, obdobný pocit vyjadřují pacienti. Samozřejmě, že zdaleka ne vše je v pořádku, ale snažíme se, a pacienti to oceňují. My si zase ceníme personálu, víme, jak náročná je jejich práce. Jak lékařů, sestřiček i všech ostatních lidí, kteří v našem zdravotnictví pracují. Jsme rádi, že se opakovaně podařilo zvýšit ve zdravotnictví platy.

Když řeknu Národní park Šumava, co mi odpovíte?

Šumava je dlouholetý problém našeho kraje. Stále chybí samostatný zákon, i když poslanci KSČM v minulosti už připravili několik verzí návrhu zákona, nikdy se však nepodařilo projednat předlohu tak, aby prošla celým legislativním procesem v parlamentu. Samostatný zákon o NP Šumava by měl stanovit jistá pravidla a pravomoci jak pro ochranu přírody, tak pro hospodářskou, nebo jinou činnost. Dotýkal by se i rozvoje obcí na území parku, případných změn územních plánů a celkově jejich činností. Řešení navrhované ministerstvem životního prostředí – ať si příroda pomůže sama, pod starými uschlými stromy vyroste nový, zdravý les, je běh na dlouhou trať a výsledek, zda zvítězí kůrovec nebo příroda, není jistý. Udržení přírody na Šumavě aspoň ve stavu, v jakém je dnes, je i finanční otázkou. Rozvoj turismu v létě i v zimě nabízí místním obyvatelům zaměstnání, obcím přináší z poplatků navýšení financí do obecní pokladny.

Na Národní park Šumava se musíme dívat z několika úhlů – jaká je tam příroda, kterou spravuje ředitelství parku, jak se tam žije trvale bydlícím obyvatelům a jaký je tam turistický ruch. Poskládat všechny potřeby všech do funkční mozaiky není lehké a jednoduché.

Ani Šumavě se nevyhýbají živelní pohromy – vichřice, kůrovec. Není však možné ponechat park bez zásahu lidské práce a pomoci třeba s polomy, likvidací brouka, čištěním vodních toků, záchrany chráněných druhů ptáků a zvířat, ať už je to například tetřev, rys, vlk atd.

Na druhé straně musím říci, že se velmi těžko pracuje místním starostům při tvorbě územního plánování, neustálé měnění a doplňování vyhlášek a  různých nařízení ministerstev omezuje rozvoj obcí, zapomíná se nejen na starousedlíky, ale také na nově příchozí. Abychom na Šumavě udrželi lidi, kteří tu trvale žijí a chtějí tu trvale žít, musíme jim nabídnout výhody bydlení v krásné přírodě Šumavy.

Pokud jde o rozvoj turismu, ten je na Šumavě dostačující, je tu vybudovaných mnoho turistických tras, cyklostezek, v zimě tu jsou krásné možnosti lyžování, podle mě je zajištěný dostatečný prostor pro vyžití návštěvníků, s tím samozřejmě souvisí i možnost stravování a ubytování. Ale ne každý je samozřejmě vždy spokojený, a zlepšovat se toho pochopitelně dá vždycky dost.

Když se řekne Jihočeský kraj, vybaví se mi Budvar, Písek, Tábor, rybníky, spousta památek, příhraničí, ale i Země živitelka či Jindřichohradecká úzkokolejka… Co vám a proč?

Jihočeský kraj pro mne znamená mnoho krásné přírody, lesů, rybníků, ale i hradů, zámků, kulturních památek, malebné až pohádkové vesničky. Jako rodák z Novohradských hor se však stále nejlépe cítím tam – doma. Rád se toulám po lesích, pozoruji zvěř, relaxuji. Výhodou je, že Novohradské hory jsou stále opomíjené a nezničené turisty. Máme tady samozřejmě vybudované cyklostezky, parky – Terčino údolí, čistou pramenitou vodu. Ale lidé stále raději míří jiným směrem, ať už na Lipno, nebo na Šumavu. Jako starosta obce Horní Stropnice, která je součástí této přírody, nejen já, ale ani ostatní starostové přilehlých obcích nechceme, aby Novohradské hory byly vyhlášeny národním parkem. Chceme krajinu uchránit před konzumním zničením zapomenutého koutku.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 16 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.