Ilustrační FOTO - Pixabay

Údaje o víře jsou ve sčítání důležité

Lidé budou moci příští rok zřejmě znovu dobrovolně vyplňovat i rubriku, zda se hlásí k nějaké církvi nebo náboženské společnosti.

Sněmovní výbor pro veřejnou správu totiž doporučil takto rozšířit vládní předlohu týkající se sčítání lidu, která se zachováním zjišťování údajů o víře nepočítá. Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček absenci dotazu na víru ve vládním návrhu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání, tedy před deseti lety, na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí prý uváděla vymyšlená vyznání. Proti opětovnému zařazení otázky do dotazování byla podle Rojíčka zejména římskokatolická církev.

»Předlohu jsme projednali ve výboru pouze s jedním pozměňovacím návrhem, ve kterém šlo o to, aby se i nadále uvádělo v dotazníku náboženské vyznání, víra. Poslanci KSČM ve výboru hlasovali pro. Myslíme si, že když už se provádí takovéto sčítání, občané mají právo jednak vědět, jak jsme na tom v této věci, a církve by se toho naopak vůbec nemusely bát. Přece není žádné tajemství, jak jsme jako národ konfesi nakloněni či nenakloněni,« prohlásil pro náš list místopředseda výboru pro veřejnou správu Jiří Dolejš (KSČM).

Místopředseda výboru pro veřejnou správu Jiří Dolejš (KSČM).

A navíc by byla podle jeho slov škoda zkazit dlouhé časové řady této sčítací statistiky, protože toto je údaj, který se v naší zemi sleduje léta letoucí. »Takže pokud by se ta řada přerušila, vlastně by se absencí otázky na vyznání víry občanů ČR analytická hodnota těchto dat ztratila,« zdůraznil komunistický poslanec. Doplnil, že pro zmíněný pozměňovací návrh zvedli ruce ve výboru i zástupci KDU-ČSL. »Víra není nic tajného – a navíc je to dobrovolný údaj,« připomněl závěrem Dolejš.

Poslanci zrušení dotazu ohledně víry kritizovali nejen při jednání výboru, ale už předtím na plénu Sněmovny. Martin Baxa (ODS) má obdobný názor jako Jiří Dolejš, tvrdí, že by nebylo logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních. Pro Ondřeje Profanta (Piráti) byl právě odmítavý postoj římskokatolické církve důvodem, proč dotaz při sčítání v dotazníku ponechat.

Méně otázek, a převážně elektronicky

Sčítání lidu se koná jednou za deset let. K novinkám toho příštího patří, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy se 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů. Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pak pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Sčítání se bude týkat údajů platných k půlnoci z 26. na 27. března 2021. Na odeslání elektronických formulářů budou mít lidé čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat »terénní došetření«. Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. To minulé vyšlo na 2,27 miliardy korun. Statistici uvádějí, že úspora bude pětinová vzhledem k inflaci a využití registrů.

Na území Čech a Moravy byla pravidelná sčítání lidu stanovena reskriptem, vydaným 13. října 1753 Marií Terezií, na jehož základě byl první soupis proveden v roce 1754 – první svého druhu v Evropě. V roce 1770 vydala císařovna patent nařizující provádění soupisu lidu, tažného dobytka a domů v českých, dolnorakouských a vnitřních rakouských dědičných zemích. V samostatném Československu proběhla sčítání v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991. V ČR se po osamostatnění konalo první sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 40 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-02-22 19:20
Trochu drahý - tj. zbytečný a o ničem nevypovídající luxus. S tím
se dá souhlasit, aspoň co se týče nezákonných restitucí majetků,
které církve pouze spravovaly a právně nevlastnily z hlediska etiky
pouze naloupily. Jak uzákonil Jozef II. a TGM. Jinak co má společné
víra a příslušnost, mnohdy prospěchářská, k nějaké církvi. I
ateista věří, že pánbíček neexistuje, jinak by nebylo na světě
tolik svinstev.
jmhad
2020-02-22 18:46
A bude uvedeno,které církve jsou povoleny, tedy ke kterým se smím
hlásit? Ono je to vo hubu. Když se přihlásím třeba k satanské nebo k
lidožroutům, nebudu stíhán?
jmarek3
2020-02-22 17:41
Potěšilo mně, že sčítání bude formou digitální.Nedávno jsem byl
v Rakouské spořitelně a tam je již vše vyřízenováno
digitálně.Bohužel to nezachrání naše lesy-kůrovec a bekyně. Vláda
nedělá nic jen čučí.Pokud bude ve sčítání kolonka
"věřící",doufám,že to bude např.Katolická,Bratrská,
protože já také věřím ,ale sám v sebe !
Prokopic.Karel
2020-02-22 15:47
Ve velmi velké zkratce. Údaje o víře NEJSOU VŮBEC DŮLEŽITÉ, a to
pro vágnost samotného dotazu. Kdo ještě je a kdo už není onen
„věřící“. Bylo by to na dlouhé povídání. Příslušnost k
víře je jedním z výdobytků Vítězného Února. Naposledy se k tomu
přidalo ono zadání při posledním sčítání lidu. Jednak bylo
zodpovězení oné otázky nepovinné a jednak tam byla připsána také
náboženství, ke kterým se hlásí tolik lidí, kolik je prstů na rukou
zdravého člověka. Český občan - Švejk se tedy k těm exotickým
vírám hlásil. Údaje o počtu věřících si můžete snadno odvodit,
pokud budete navštěvovat církevní obřady a také pomocí údajů o
tzv. církevních sňatcích a pohřbech. A také kolik lidí se dalo
pokřtít nebo dalo pokřtít svoje potomky. Pro současnou KSČM to má
být zdroj na tvrzení, že "církve si ty restituce
nezasloužily". Trochu drahý - tj. zbytečný a o ničem
nevypovídající luxus. Starej Veškrna se také k žádné církvi
nehlásil. Když mu bylo ouvej, tak byl rád, že tam měl řádové sestry
a že dostal poslední pomazání.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.