Ilustrační foto - wikimedia commons

Ostražitost je namístě, k panice není důvod

Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s koronavirem varuje před panikou. Pro většinu populace tato nemoc není nebezpečná. Po včerejším jednání Ústřední epidemiologické komise to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

»Musíme být ostražití, ale k jakékoliv panice není důvod,« uvedl Vojtěch. »Ani když by tu byl první případ, což nemůžeme vyloučit, není to důvod k panice, ani ke skupování potravin. Byla by to cestovatelská anamnéza, nemocný by byl izolován a léčen,« řekl ministr. Výskyt prvního případu podle něj neznamená, že tady je zároveň epidemie, která by ohrožovala širší populaci.

Většina nakažených má podle ministra mírný průběh nemoci, nejnebezpečnější je pro seniory. Drtivou většinu pacientů s kritickými příznaky představují právě senioři nad 70 let a lidé s přidruženými chorobami. »Pro zdravé jedince nemoc není nebezpečná, většinou má lehký průběh – horečky, kašel, dušnost. Pro většinu populace ta nemoc není nebezpečná,« uvedl Vojtěch.

Ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský informoval, že v Národní referenční laboratoři bylo dosud testováno 135 vzorků, některé opakovaně. Žádné podezření na koronavirus se v ČR zatím nepotvrdilo. »To, že někdo má horečku a kašel, neznamená, že trpí touto nemocí,« dodal Vojtěch. Většina testovaných měla podle něj chřipku.

Přijatá opatření jsou reálná a dostatečná

Podle náměstka ministra Romana Prymuly je pravděpodobné, že se nákaza v ČR objeví. »Můžeme očekávat, že v nějaké době se případ může vyskytnout i u nás,« uvedl. Panika ale není namístě. Podle něj není ani důvod více nakupovat potraviny. »Nepředpokládá se žádná izolace většího rozsahu, ale i kdyby došlo k izolaci jednoho či dvou měst, tak máme systém krizového zásobování potravinami, které by rozváželi hasiči,« řekl Prymula. Přijatá opatření označil za »reálná a dostatečná«.

Inkubační doba je nejčastěji mezi třemi až pěti dny, úřady počítají preventivně s karanténou na 14 dní. »Typický je suchý kašel a teplota. Zápal plic, který je nejčastější komplikací, se vyvíjí někdy kolem osmého devátého dne,« dodal Prymula. Léčit jde podle něj zatím jen příznaky. Proti příčině zatím léčba není, v březnu by měly být první výsledky studie. Vakcíny se zatím vyvíjejí, případné testy by trvaly asi 18 měsíců.

Zajistit ochranné pomůcky pro zdravotníky

Vojtěch uvedl, že poprvé došlo k většímu nárůstu případů mimo Čínu. Za problémové lokality označil Írán, Jižní Koreu a severní Itálii, kde dochází k šíření nákazy. Není podle něj ale namístě testovat každého, kdo se vrátil z Itálie. Musí přijet z oblasti, kde se nemoc šíří, a mít horečku nad 38 stupňů. Lidé mají po návratu dva týdny sledovat svůj zdravotní stav a při příznacích telefonicky kontaktovat svého lékaře.

Ministr apeloval na lidi mířící do zahraničí, aby se registrovali do systému DROZD ministerstva zahraničí, což mu pak umožní cestovatele kontaktovat.

Druhou ohroženou skupinou jsou podle ministra zdravotníci, pro které je třeba zajistit ochranné pomůcky. Pro státní nemocnice chce ministerstvo prostřednictvím Státní správy hmotných rezerv nakoupit ochranné prostředky v řádu týdnů. Respirátorů by mohly být podle jednání s výrobci desetitisíce, ministerstvo je dá i praktickým lékařům. Ministerstvo ve středu poslalo všem lékařům dopisy, jak postupovat v případě kontaktu s pacientem s rizikem nakažení koronavirem.

MPSV o zajištění sociální péče při karanténě

O zajištění péče o seniory a další potřebné v době případné větší karantény kvůli novému koronaviru při výpadku personálu včera jednal krizový štáb ministerstva práce. Experti resortu spočítají také možné ekonomické dopady na firmy, kdyby jejich pracovníci museli zůstat v izolaci. »Rázně bych chtěla zdůraznit, že je potřeba zachovat klid, nešířit paniku a důležité je, abychom byli dobře připraveni,« řekla novinářům šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní se štáb zaměřil na připravenost sociálních služeb a zaměstnanců v ČR na případnou epidemii. Zajímal se i o dopady na firmy. Ty by pracovníkům za prvních 14 dní karantény poskytovaly náhradu výdělku stejně jako u běžné nemoci. Lékaři by lidem v izolaci vystavovali e-neschopenky.

Krizový štáb sestavil seznam otázek a úkolů, které by se měly řešit. Týkají se postupu při zákazu návštěv v zařízeních, výpadku personálu v domovech pro seniory či nemožnosti poskytovat terénní služby lidem v jejich domácím prostředí.

Ministerstvo také spočítá, jaké ekonomické dopady by plošná karanténa na firmy v ČR mohla mít. Zvýšené výdaje by měli zaměstnavatelé za náhrady mzdy či platu.

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince, do Evropy se nemoc dostala o necelé dva měsíce později. První tři případy ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii, následovaly Německo a Finsko. V Evropě je nyní 14 mrtvých, z toho 12 v Itálii, kde se v pátek 21. února vyskytl první případ úmrtí Evropana na nemoc COVID-19, a dva ve Francii. Itálie je s více než 450 nakaženými třetí zemí po pevninské Číně a Jižní Koreji. Nakažených je celosvětově přes 82 tisíc.


Je třeba používat rozum a nepodléhat spikleneckým teoriím

Otázky Haló novin pro stínovou ministryni zdravotnictví za KSČM Soňu Markovou

V ČR se zatím koronavirus nevyskytl, stát se však na možnou nákazu připravuje. Epidemiologická komise přijala několik opatření, která by měla minimalizovat možnost nákazy především u zdravotníků, kteří jsou tzv. v první linii. Jde především o nákup ochranných prostředků, a to v řádu týdnů. Je to podle vás dostatečné?

Je určitě dobře, že stát ani kraje zbytečně neotálí a věnují nebezpečí možné nákazy dostatečnou pozornost. Výskyt koronaviru v České republice může být vzhledem k propojenosti současného světa do budoucna více než pravděpodobný. Důraz na minimalizaci možnosti nákazy u zdravotnických pracovníků v první linii je podle mého názoru správný. Jen mám obavu, že v současně vyhrocené situaci je ještě více limitující nedostatek lékařů a sester v nemocnicích. Také se ukazuje, jak ošidný je někdy tlak na úsporná opatření a bezhlavé úsilí o maximální zefektivnění zdravotnictví. Z ekonomického hlediska je dobré, když je obložnost lůžek v nemocnicích co nejvyšší, alespoň devadesátiprocentní. Pak ale nezbývá rezerva pro případ krize. Podobné je to u nákupů zdravotnického materiálu a léků.

Jak hodnotíte informovanost obyvatelů o možnosti nákazy?

Informovanost je velká, ale u některých jedinců může způsobit zbytečné obavy kvůli neschopnosti rozeznat pravdivost a váhu jednotlivých informací. Zaznamenala jsem dokonce neuvěřitelnou obavu z nákazy u nakupujících v jednom z řetězců u slevové akce zaměřené na Itálii.

Je podle vás Česká republika na koronavirus dostatečně připravená?

Podle dat, která máme k dispozici, není u nás zatím žádný potvrzený případ. Jsem přesvědčena o tom, že nic nenasvědčuje tomu, že by české zdravotnictví nedokázalo případné nákaze koronavirem čelit. Měla by se však zlepšit informovanost zdravotníků, občanů, orgánů veřejné správy a institucí. Ta musí být systematická a neustále aktuální.

Co byste poradila občanům, jak mají postupovat?

Česká lékárenská komora vydala seznam zásad, kterými je třeba se řídit. První zásadou je časté a důkladné mytí rukou, které by mělo být samozřejmostí. Ruce bychom si měli mýt alespoň 30 sekund a nevynechat žádné místo. Pokud zrovna nemáme poblíž kohoutek s vodou a mýdlem, můžeme použít vhodný dezinfekční gel.

Druhým pravidlem je průběžné otírání předmětů, které často používáme, dezinfekčními ubrousky. Nejčastěji to bývá například mobilní telefon. Pokud si totiž umyjeme ruce a následně vezmeme mobil do ruky, mytí rukou bylo zbytečné.

Třetí zásada je kašlání a kýchání do rukávu nebo kapesníku. Nikdy bychom neměli kašlat do ruky. Pokud použijeme kapesník, měl by být jednorázový. Je nutné vyhýbat se velkým kolektivům a udržovat si bezpečný odstup od druhého člověka, který je dva metry. Důležité je raději zůstat doma, pokud se člověk necítí dobře, a nepřenášet tak riziko nákazy na ostatní. Stejně tak nechodit k lékaři, pokud to není nezbytně nutné. Je potřebné si uvědomit, že zdravého jedince před infekcí koronavirem neochrání běžná rouška, ale je nutný respirátor s třídou FFP3. Rouška je vhodná pouze pro již nakažené, chrání před dalším šířením nemoci. Poslední zásadou je pak nepropadat zbytečné panice a ideálně dodržovat základní hygienická pravidla.

Je podle vás na místě, že se lidé již začínají zásobovat potravinami a léky, je tato panika namístě?

Myslím si, že není žádný důvod k panice. Úmrtnost na onemocnění COVID-19, které virus způsobuje, je zhruba dvouprocentní a v Číně, která eviduje 96,5 procenta všech světových případů, je jednoprocentní. Čtyři z pěti pacientů mají jenom mírné příznaky a uzdraví se. Více ohrožení jsou staří a nemocní lidé. I když je nárůst případů v Itálii, Íránu a Jižní Koreji znepokojivý, virus stále nedosáhl úrovně pandemie. Proto není nutné šířit neopodstatněný strach. V boji proti nemoci je ale důležitý jednotný přístup evropských zemí. Je nutné sledovat svůj zdravotní stav, zvlášť pokud přicestujeme z oblastí zasažených koronavirem a v případě příznaků postupovat podle pokynů. Chce to používat rozum, a ne se řídit tím, co se vykládalo v hospodě, ve frontě nebo se psalo na internetu. A nepodléhat spikleneckým teoriím, které jsou většinou hodně vzdálené realitě. Nenakupovat zběsile zásoby potravin, které se ani nedají spotřebovat.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 13 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.