Ilustrační FOTO - Pixabay

Můžeme stárnout pomaleji?

Stárnutí s sebou nese spoustu fyzických i psychických změn, spojených mimo jiné se sníženou chutí k jídlu nebo potřebou pít. Jeho rychlost ale mohou ovlivnit jak senioři sami, tak i ti, kteří o ně pečují. Téma se týká velké části populace, která se bude ještě zvětšovat. Počet osob starších 65 let by se totiž měl do roku 2059 dostat až na úroveň 3,205 milionů. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel by se tak měl zvýšit ze současných 19,2 % na 30 % (ČSÚ, Projekce obyvatelstva 2018–2100). Mnoho fyzických i psychických změn ale můžeme ovlivnit sami. Svým přístupem k životu a správnou životosprávou. Na co si ale dát pozor a jak pomoci zpomalit stárnutí u svých starších příbuzných? Na to se dnes pokusí odpovědět řada odborníků.

Tato problematika se týká velké části populace, která se bude ještě zvětšovat. Počet osob starších 65 let by se totiž měl do roku 2059 trvale zvyšovat až na úroveň 3,205 milionů osob. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel by se tak měl zvýšit ze současných 19,2 % na 30 % (ČSÚ, Projekce obyvatelstva 2018–2100).

Stárnutí je ale proces individuální, přirozený v pozdějších fázích průběhu lidského života, ale u každého probíhající různě rychle. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných procesů stárnutí všech systémů a tkání lidského těla, je spojeno také s řadou psychologických a sociálních změn. Stárnutí může ovlivnit životní styl, choroby a životní podmínky stárnoucího jedince, to znamená i sám senior nebo jeho blízcí.

»Část stárnoucí populace propadá tzv. involuční depresi – je pasivní a izoluje se. Druhá část seniorů naopak tréninkem paměti, učením i rehabilitací zvyšuje své fyzické a psychické schopnosti, a snaží se tak nepodlehnout přirozeným změnám. Ačkoli se díky stárnutí mění rychlost reakcí, schopnost regenerace, paměť i hormonální produkce, správnými režimovými opatřeními, včetně dodržování pitného režimu, lze průběh změn provázejících stárnutí brzdit,« povzbuzuje internistka a systemická terapeutka MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Stárnutí je přirozený proces

K fyzickým změnám typickým pro stárnutí patří změna poměru aktivní hmoty (klesá množství svalů, hmota kostry i orgánů) a tuku (stoupá jeho procento, až o 25 %). Mění se činnost kardiovaskulárního systému (klesá pružnost cév), klesá činnost ledvin i množství celkové tělesné vody. Mění se schopnost trávicího traktu zpracovávat potravu a vylučovat zplodiny, klesá funkce smyslových orgánů, a díky tomu všemu i motivace a chuť k jídlu a pití. Dalším významným problémem ve stáří může být porucha schopnosti udržet moč (někdy i stolici) a s tím spojené obavy z příjmu jídla a pití.

Mezi psychologickými změnami dominuje věkem podmíněná změna žebříčku hodnot a změna sebehodnocení v souvislosti s odchodem z pracovního procesu nebo s odchodem dětí z rodiny. U stárnoucích lidí někdy nastávají i změny postojů ke společnosti a ostatním lidem, spojené s širokým spektrem reakcí na okolí. Pocit ztráty prestiže a postavení může u někoho vést k negativním pocitům křivdy, nespravedlnosti až nenávisti, zatímco druzí mění svoji osobnost trénováním trpělivosti, pokory a vytrvalosti. »Sociální změny ve stáří významně ovlivňuje soběstačnost seniorů, ke které přispívá jednak po předcích zděděná genetika, jednak celoživotní trénink nezávislosti a přebírání odpovědnosti za vlastní osud. Ačkoli se díky stárnutí zpomalují reakce, snižuje hormonální produkce, zhoršuje schopnost regenerace i paměť, průběh změn provázejících stárnutí lze správnými režimovými opatřeními brzdit,« dodává Kateřina Cajthamlová.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Starší lidi ohrožuje dehydratace

Během stárnutí dochází k postupnému snižování orgánových funkcí, na nichž se podílí převážně degenerativní změny centrálního nervového systému, zhoršení mobility vlivem postupné ztráty kosterní svaloviny, porucha imunitních funkcí a hormonální regulace organizmu. Výsledkem je stav zvýšené křehkosti starší populace, která je velmi citlivá na jakákoliv nová akutní onemocnění.

Obvyklým problémem starších pacientů je porucha hydratace. »Kromě vysokého věku a zvýšené křehkosti patří mezi rizikové faktory dehydratace chronická onemocnění (komorbidita), užívání léků (polypragmazie), snížená funkce ledvin, psychické postižení (demence, deprese) a porucha výživy (malnutrice). Výskyt dehydratace ve stáří se pohybuje mezi 17 a 48 %,« vysvětluje MUDr. Ondřej Sobotka, Ph.D. lékař na III. interní gerontometabolické klinice, Fakultní nemocnice Hradec Králové. A dodává: »Přibližně 20 % seniorů žijících v sociálních zařízeních trpí dlouhodobě dehydratací a 40 % akutně přijímaných seniorů do nemocnice je dehydratováno. To má bohužel zásadní vliv na úmrtnost. Naopak nutriční podpora včetně dostatečného množství tekutin s obsahem minerálních látek a včasná rehabilitace mají pozitivní efekt již během počáteční fáze onemocnění.«

Pravidelný a vhodný pitný režim tak významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu. Nastavení správného rehydratačního režimu je proto nezbytné a přístup lékařů ke starším pacientům musí být velmi aktivní.

Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje snížení výkonu až o 20 %, při 5% dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok, ztráta 20 % tekutin může být fatální. Na nedostatek tekutin v těle upozorňuje:

* bolest hlavy,

* suchá kůže a rty, sucho v ústech, suchý jazyk a husté sliny,

* křeče v rukou a nohou,

* zapadlé oči, s málo nebo žádnými slzami při pláči,

* snížené pocení,

* zvýšená tělesná teplota,

* zrychlený tep,

* únava nebo slabost,

* nevolnost a zvracení.

A jak dehydrataci předcházet? Nejvhodnější je čistá voda v kombinaci s minerálkami a ovocnými nebo bylinnými čaji (s přihlédnutím na účinek jednotlivých bylinek), doplněná přírodními ovocnými šťávami

a ředěnými 100% džusy to vše podávané v pravidelných dávkách po celý den.

Na co se zaměřit ve výživě

»Nutriční potřeby seniorů se liší od potřeb lidí v produktivním věku, kteří o své starší blízké často pečují a kteří by proto měli vědět, na co se v jejich výživě zaměřit. Důležité je všímat si, že organizmus seniorů prochází fyziologickými změnami – ty mohou vést k nedostatečnému příjmu stravy jak z hlediska kvality, tak i kvantity.« vysvětluje PhDr. Tamara Starnovská, odborná konzultantka systémů nutriční péče v oblasti sociální a komunitní péče.

U seniorů je tedy potřeba si všímat a ve výživě zohledňovat:

* pokles chuťového a čichového vnímání, atrofie chuťových pohárků → snížení chuti k jídlu,

* absence pocitu žízně a snížená potřeba pít → dehydratace a snížení chuti k jídlu,

* užívání velkého množství léků → snížení chuti k jídlu,

* problémy s chrupem, ústní sliznicí a s polykáním → snížení chuti k jídlu,

* suchost v ústech, choroby dásní, umělý chrup → potíže s konzumací jídel,

* stárnutí vnitřních orgánů (snížení sekrece trávicích šťáv, činnosti trávicího traktu

a funkčnosti tenkého střeva) → horší vstřebávání živin ze stravy a jejich menší využití, průjmy a zácpa,

* zhoršená pohyblivost a zhoršený zrak → omezené schopnosti nákupu i přípravy pokrmů, jednostranná a nevyvážená strava,

* porucha schopnosti udržet moč, někdy i stolici (inkontinence) → obavy z příjmu jídla a pití,

* zhoršení duševních funkcí (například zapomnětlivost) → vynechávání denních jídel a omezení pití,

* nezájem, apatie, lhostejnost → jednostranná výživa, obvykle s vyšším obsahem sacharidů,

* omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace → nevhodná výživa.

Jídelníček seniorů

Strava by měla být chutná a lákavá na pohled, aby podporovala chuť k jídlu, která bývá často snížená. V tomto směru hraje důležitou roli také kultura stolování. Rozvržení jídel během dne by mělo být pravidelné, aby mohl organizmus optimálně využít poskytnuté živiny. Ve výběru pokrmů a surovin se senioři nemusí příliš omezovat. Jejich strava musí respektovat dietetické požadavky a přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale dietní omezení je vždy třeba zvážit s ohledem na riziko nedostatečné výživy.

Množství živin, vitaminů a minerálních látek ve stravě starších lidí by mělo být přizpůsobeno vyšší potřebě, horšímu vstřebávání i využití. Pokud tomu tak není, dochází k malnutrici (podvýživa ve smyslu špatného složení potravy s nedostatkem bílkovin, vitaminů aj.), s níž se potýká zhruba 50 % seniorů. Nutriční potřeba seniorů obecně představuje 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti a 30 kcal/120 kJ na 1 kg tělesné hmotnosti (např. starší člověk vážící 70 kg potřebuje denně 84 g bílkovin a 2100 kcal/8400 kJ).

»Špatný zdravotní stav tedy negativně ovlivňuje výživu, v jeho důsledku může u seniorů docházet ke snižování chuti k jídlu až k nechutenství. Vinou nevhodného stravování zase dochází ke zhoršování zdravotního stavu, zejména k poruchám imunity, k úbytku svalů, tím ke snížení hybnosti a narušení schopnosti o sebe pečovat. Starší lidé se tak mohou snadno dostat do začarovaného kruhu, z něhož naštěstí existuje cesta ven – s pomocí blízkého okolí.« dodává Tamara Starnovská.

Desatero výživy seniorů:

1. Pravidelná, co možná nejpestřejší strava

2. V případě potřeby mechanicky upravené jídlo

3. Jídelníček sestavený se zřetelem na sociální situaci a zdravotní stav

4. Zohledněné chuťové preference

5. Odpovídající příjem energie a živin s ohledem na aktuální potřebu (zdravotní stav)

6. Správný pitný režim s vodou, minerálkami a ovocnými čaji jako hlavními zdroji tekutin

7. Dostatečný příjem kvalitních bílkovin

8. Preference kvalitních rostlinných tuků a olejů s nenasycenými mastnými kyselinami

9. Vhodná forma příjmu ovoce a zeleniny

10. Doplňování deficitu minerálních látek (zinku, vápníku, železa) a vitamínů (E, C, B, D)

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 10 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.