David Novotný s Naďou Urbánkovou, která byla jednou z gratulantek.

Někdy se chovám jako dítě, říká čerstvý čtyřicátník David Novotný

Pravidelní čtenáři našeho deníku si jistě pamatují, jakou reportáž jsme přinesli před týdnem v rámci rubriky Akce týdne. Ano, David Novotný slavil 40. narozeniny a čest být u této velkolepé záležitosti měly nejen Haló noviny, ale i stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. Následující rozhovor se známým organizátorem úspěšných akcí je proto poněkud bilanční, ale vzhledem k náročnému programu náchodského rodáka určitě nešlo o žádné zastavení ve smyslu zpomalení životního tempa. Ostatně, to zjistíte záhy sami…

Jak jste si užil 40. narozeniny a co vše bylo součástí oslav?

Já jsem si naplánoval oslavu poměrně velkolepou, člověk je na světě jen jednou, a proto jsem se rozhodl, že pozvu do divadla 40 účinkujících na pódium a pozval jsem 300 hostů. Byl to koncert pro mé přátele, klienty, kamarády i rodinu. Poprvé po 22 letech jsem seděl v publiku a nemusel jsem běhat v zákulisí a zařizovat celý večer. Byl to pro mě úplně jiný pocit. Být na té druhé straně. Šlo o skvělý večer a myslím, že do smrti na to nezapomenu.

Který dárek vás nejvíce potěšil?

Všechny dárky mě potěšily. Nejvtipnější byl od Zuzany Bubílkové, a to pět kilogramů rýže, takže už vím, že neumřu hlady (smích). A také jsem dostal letenky či vstupenky do Disneylandu, tak za to moc děkuji! Miluji Mickey Mouse a na atrakce Disneylandu se opravdu těším.

S Ladislavem Ondřejem a Nelly Řehořovou jezdí po republice s pořadem Trapas nepřežiju.

Raději dárky dostáváte, nebo dáváte?

Já rád dávám dárky, ale určitě se nezlobím, když taky nějaký dostanu. V současné chvíli jsem udělal radost dvěma stovkám dětem z Královéhradeckého kraje, které jely na muzikál Kvítek Mandragory. A to má smysl! Dělat radost těm, kteří to ocení, a zároveň to udělá radost vám.

Byl v minulosti, ať už jakýkoli – narozeninový či vánoční - dárek, který vás buď nepotěšil, nebo uvedl do rozpaků?

Zhruba před patnácti lety jsem dostal papouška Aru, jmenoval se Pepa. To byl opravdu dárek, na který jen tak nezapomenu. Před nedávnem bohužel zemřel, dostal infarkt… A jednou jsem dostal hnědé rukavice k Vánocům od mojí mamky, to jsem byl ještě malý. Vím, že se mi nelíbily, a byl jsem z toho dost na rozpacích. To byl dárek, který jsem si nepřál (smích).

Pořádáte adventní koncerty, Muže roku, Batist NEJ sestřičku – zkrátka tradiční akce, které se setkávají s mimořádnou odezvou. Plánujete na letošek nějakou organizátorskou novinku? Nebo jistou změnu, ať už v čemkoli?

U letošního Muže roku bude poměrně velká změna, a to, že osobnosti budou mít volné disciplíny s finalisty. Je to skutečná novinka, tak doufám, že to bude opravdové obohacení pro všechny. A u Batist Nej sestřičky plánuji jako tradičně na 12. září slavnostní galavečer. Nyní už pilně pracuji na adventních koncertech.

Vzpomenete si ještě na svoji první akci, kterou jste uspořádal?

Byla to vánoční besídka pro mé spolužáky, jako vánoční bingo. Pak jsem viděl pořad o postižených lidech, že nemají moc zábavy. Tak jsem to chtěl změnit a uspořádal jsem pod záštitou Soukromé střední školy podnikatelské v Náchodě svou první akci pro veřejnost, kam jsem pozval i Stacionář Nona a Stacionář Cesta. Díky partnerům i paní Soně Markové se tenkrát ta akce mohla uskutečnit. Na první ročník akce Den dobrých skutků dorazili Pavel Zedníček, Zora Jandová a Jan Musil. To se povedlo, takže jsem pak začal organizovat další akce. Letos Den dobrých skutků slaví své 23. výročí. Na svém kontě za těch dvacet čtyři let mám již přes 750 kulturních akcí.

Které známé osobnosti jste na samých začátcích volal jako první?

Pavlu Zedníčkovi. Tehdy uváděl Kufr a byl velmi oblíbenou celebritou. Zavolal jsem mu, nabídl, ať přijede, a on se m zeptal, kolik mi je. Váhal a říkal, že je to časově obtížné… Nakonec všechno dobře dopadlo a jsem rád, že nakonec jsem si z mnoha hvězd udělal přátele. A víte, jak jsem na počátku získával kontakty? Výměnami. Někdo v té době vyměňoval céčka, já kontakty. Ten na Pavla Zedníčka jsem získal z náchodského rádia. No a za číslo na něj jsem pak od někoho jiného dostal další dvě. A takhle to pokračovalo dál a dál…

Kdybyste měl takzvaně vypíchnout jednu jedinou akci, která pro vás coby organizátora byla tou NEJ, jakou byste uvedl?

Právě koncert k mým narozeninám. Ono dát dohromady čtyřicet osobnosti, jako jsou Standa Hložek, Heidi Janků, Magda Malá, Bohuš Matuš, Marian Vojtko a desítky dalších, je poměrně náročné. A když zpívali, tak to pro mě bylo velmi dojemné v tom směru, že zpívají pro mě a mé přátele. A děkuji jim za to! I celému týmu, který se na tom podílel.

Vzpomínám si, jak jsem měl tu čest být na oslavě vašich třicetin. V čem se za tu dobu změnil David Novotný?

Doufám, že jsem dospěl, jsem snad rozumnější, možná zkušenější. Někdy se stejně chovám jako dítě, a to mi už je čtyřicet (úsměv).

Někdo říká, že ve čtyřiceti má člověk za sebou polovinu života. My jsme vrstevníci, a já tvrdím, že třetinu. Souhlasíte, Davide?

Myslíte (smích)? Víte, já se domnívám, že dokud je člověk zdravý, je to fajn. Když pak přestává zdraví fungovat, tak je to smutné. A to není moc dobré pro něho ani pro ty ostatní. Ale jsem rád za každý den! Měli bychom si všichni zdraví vážit a chránit si ho.

Kromě tradičních akcí, které organizujete, máte v programu i určitý osvětový program pro děti. Mohl byste nám prozradit více a případně nalákat rodiče i učitele?

V současné době jezdíme s Míšou Dolinovou, Láďou Ondřejem, Nelly Řehořovou a Aničkou Slováčkovou s pořadem Trapas nepřežiju. Je to naučný program pro druhý stupeň škol o etiketě a slušném chování. Myslím, že je velmi důležité, aby mládež věděla, kdo koho zdraví, jak se chovat v kině a komu podat ruku. Navštívili jsme již šedesát měst a další nás čekají. Má to samé kladné ohlasy u škol, za což jsem moc rád.

Program máte opravdu nabitý k prasknutí. Nikdy vás nenapadne, že by bylo potřeba zvolnit?

Ten můj rozvrh je v tuto chvíli opravdu náročný. Zařizovat Muže roku, Nej sestřičku, do toho jezdíme po školách s pořadem, navíc obstarat sponzory na akce, castingy, soustředění… Věřte mi, že i o víkendu pracuji i deset hodin. Měl bych zvolnit a vyrazit třeba do lázní, ale bohužel vím, že to nyní moc nejde. Jak člověk stárne, tak na sobě bohužel vidím, že jsem někdy více unavený a nestíhám toho tolik.

Poznal jste řadu celebrit na vlastní triko. Kdo vám nejvíce přirostl k srdci, a s kým jste si naopak nepadl do oka?

Mám rád Naďu Urbánkovou, Daniela Hůlku, Hanku Křížkovou, Uršulu Klukovou, Heidi Janů, Ilonu Csákovou a řadu dalších osobností. A nemám mezi celebritami nepřátele. Jednou jsem měl jeden incident s jistou osobností, ale už jsme si to po několika letech vysvětlili, vzájemně se omluvili a nechci se k tomu vracet.

Co se vám jako náchodskému patriotu nejvíce líbí na vašem regionu? Co máte nejvíc rád?

Já mám Náchod velmi rád, proto ty velké akce dělám právě tam. Ano, jak jste řekl, jsem patriot. A líbí se mi, že se Náchod na určitý čas stane středem pozornosti České republiky, a možná i Evropy, když mi přijede zahraniční osobnost či Muž světa. Náchod je malebné město s řadou památek v čele se zdejším zámkem, navíc blízko jsou lázně Kudowa Zdroj, Ratibořice či Adršpach.

Davide, je něco, co jste ještě nikdy neřekl žádnému novináři?

Určitě je. Třeba to, že vůbec neumím vařit!

Petr KOJZAR

FOTO – archiv Davida NOVOTNÉHO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.6, celkem 9 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.