Jednaosmdesáté výročí okupace nacistickým Německem

V minulých dnech jsme si připomněli jednaosmdesáté výročí okupace Československa nacistickým Německem. Tenkrát v roce 1939 se do mnichovským diktátem okleštěných Čech a na Moravu valila německá vojska, vznikl protektorát Böhmen und Mähren a započala největší poroba českého národa v jeho dějinách. V březnu 1939 začal čas mohutných represí, zatýkání a poprav, který si za šest let vyžádal přes sto tisíc obětí.

Téměř na celém území tehdejších Čech, Moravy a Slezska byli němečtí vojáci ze strany českého obyvatelstva »vítáni« se slzami v očích. Výkonná moc byla svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem Waltherem von Brauchitschem. V Čechách vykonával výkonnou moc generál Johannes Blaskowitz, zatímco šéfem civilní správy se stal Konrad Henlein. V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa přešla do rukou Josefa Bürckela. Slovensko vyhlásilo samostatnost, ale okupován byl i někdejší východ republiky – Zakarpatská Ukrajina, kde probíhal masivní nástup maďarských vojsk. Maďarská armáda zahájila útok na Podkarpatskou Rus už 14. března. Situaci českých jednotek ztěžovalo i to, že vypuklo na Podkarpatské Rusi povstání místních nacionalistů, kteří chtěli vyhlásit samostatný stát. Dne 15. března 1939 byla vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina, Maďaři ale zesílili svůj útok a velitel českých obránců Podkarpatské Rusi nařídil území opustit. Osmnáctého března tak zanikla republika Karpatská Ukrajina a území se připojilo k Maďarsku, přičemž došlo k vyhlášení Slovenského státu. Tím byly československé jednotky na Podkarpatské Rusi odříznuty od zbytku Československa, který byl další den obsazen.

Formální hlavou okupovaného Československa, které bylo součástí třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc měl však v rukou úřadující říšský protektor. Hned na začátku okupace gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů, komunistů a také německé emigranty. Následoval bezpočet poprav. Za nacistického protektorátu bylo v zemi popraveno minimálně 8200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3400 lidí zemřelo při nuceném nasazení na práce v Německu. Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky. Za druhé světové války však český národ nejenže nebyl nacisty vyhlazen, ale ukázal, že v těžkých časech dokáže držet při sobě.

Je proto zapotřebí, abychom si toto temné období největší poroby našeho národa stále připomínali. Zvlášť, když letos od ukončení druhé světové války uplyne již tři čtvrtě století. Žijících pamětníků ubývá, čímž vzniká prostor pro snižování četných obětí války a osvobození. Znevažování sochy sovětského maršála a osvoboditele Prahy Ivana Stěpanoviče Koněva je toho důkazem. Ty tisíce známých, neznámých i zapomenutých hrdinů protifašistického odboje nesmí být zapomenuty!

Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 33 hlasů.

Radek NEJEZCHLEB

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


velkymaxmilian
2020-03-17 10:33
V případě vynikajícího filmového dramatu Lidice z roku 2011, je
spíše než režiséra klíčové připomenout autora scénáře pana
Zdeňka Mahlera, který jej napsal na motivy své knihy Nokturno. Co se
týče letošního výročí březnové okupace zbytku Československa
Německem v roce 1939 je třeba pochválit ČT, uvedením filmů Vyšší
princip, Atentát a Noci rozhodnutí splnila své poslání.
novotnyjaro
2020-03-17 08:55
Je zapotřebí každý rok si připomínat tato temná období našich
dejin, kdy vraždy byly legalizovány,mučení spůsobem vymáhání
nepravdivého skutku, transporty a masové vraždy v plynových komorách
nazýváno konečným řešením židovské/ale i politické, rómske,/
otázky. Zvrácennost tohto systému musí být připomínáno nejel
písemně ale i formou filmů. Film Lidice Petra Nikolaevca by měl být
mementem, že by sa toto nemělo nikdy opakovat. Obzvlášť v době
rozvíjejícího neonacizmu a propagací fašistických myšlenek!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.