Ilustrační FOTO - Pixabay

Thajský záliv. Eroze ukusuje pobřeží

Buddhistický chrám, který kdysi stával uprostřed vesnice, je nyní sevřen vodami v důsledku eroze pobřeží, zvláště patrné v Thajském zálivu. Mniši ale nechtějí odejít a věřící vkládají naděje do výsadby mangrovů, píše AFP.

Když se jejich pozemky začaly před asi třiceti lety zaplavovat mořem, přestěhovali obyvatelé malé rybářské vesnice Samut Čin, ležící asi hodinu cesty od Bangkoku, své dřevěné domky o několik set metrů dál. »Kdyby se přestěhoval i chrám, lidé by pak už nevěděli, že tu nějaký býval,« vysvětluje mnich Somnek Atipanjo a ukazuje na zaplavené místo, kde bývala vesnická škola. Když se chce dnes dostat ze své pagody na pevnou zemi, musí přejít lávku nad vodami. Podle studie publikované loni časopisem Nature pohltila eroze pobřeží mezi lety 1984 až 2015 v celém světě 28 000 kilometrů čtverečních půdy.

Ohrožené mangrovy

Zvláště ohroženy jsou ekosystémy mořských močálů - mangrovové lesy. Oslabuje je urbanizace pobřeží a znečišťování životního prostředí. Nejvíce to je patrné v jihovýchodní Asii. Z více než 8000 kilometrů čtverečních tohoto ekosystému, které zmizely od roku 1996, jsou nejvíce postižené oblasti v jihovýchodní Asii, která představuje 40 procent globálních ztrát ekosystému a 60 procent ho je tady zničeno, zdůrazňuje se ve zprávě, kterou vydala Cambridgeská univerzita. V Thajském zálivu si kilometry čtvereční zabrali obyvatelé, aby tu zřídili krevetové farmy nebo slané mokřiny. Důsledkem je eroze pobřeží, které už nezpevňují hluboké kořeny mangrovů.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Pozdě na záchranu

»Mnohé zóny pobřeží jsou tak zasaženy, že i kdyby se tu mangrovy znovu vysadily, nic by se nezměnilo,« zdůrazňuje Tchanavat Jarupongsakul z univerzity Čulalongkorn v Bangkoku. Nicméně před téměř deseti lety pomáhal obyvatelům vesnice Samut Čin mangrovy vysazovat. Vysázeli i řady bambusů, aby zmírnili vlny a umožnili mladým rostlinám mangrovů vyrůst. Tento expert, který je poradcem thajské vlády, rovněž nechal umístit do moře cementové pylony, které mají chránit chrám před vlnami. »V době monzunů jsou však vlny silné,« uvádí mnich Somnek Atipanjo. Erozi pobřeží kolem vesnice sice bylo nyní zabráněno, ale o několik kilometrů dál pokračuje, neboť zde není pagoda, která by upoutala zájem veřejnosti.

Pět metrů ročně

Více než 700 kilometrů, tedy asi čtvrtina celého thajského pobřeží, je podle posledních údajů ministerstva životního prostředí ohroženo erozí. A na čtyřiceti kilometrech ustupuje pevná země ročně o pět metrů. Profesor Tchanavat dal právě vybudovat systém, který bude chránit pláž Pattaja oblíbenou turisty. Expert však navrhuje zásadní opatření, jako je omezení výstavby hotelů na pobřeží, které je jen zbožným přáním v království, kde vládne masová turistika. Začínají však být podnikány kroky, jako je program obnovení mangrovů z roku 2016, na němž se podílejí velké thajské podniky. Patří k nim společnost B.Grimm, která působí v nemovitostech i v uhelných elektrárnách. Stovka jejích zaměstnanců sázela, až po krk ve vodě, v regionu mangrovy. »Máme v úmyslu vracet se sem dvakrát ročně, abychom se podívali, jestli mangrovy dobře rostou,« vysvětluje zástupce společnosti Pongsak Rangpatikorn. V současnosti se to všude ve světě programy na výsadbu mangrovů jen hemží. Úspěch však nebude výrazný, dokud to nebude doprovázeno seriózním průzkumem ohrožených oblastí, uvádí se ve studii Cambridgeské univerzity.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.