Ilustrační FOTO - Pixabay

Letošní státní rozpočet - jak dál?

V důsledku celosvětového rozšíření koronaviru je situace domácí, tak i světové ekonomiky prakticky na úrovni hospodářské a finanční krize. Již nyní jsou každému zřejmé obrovské ekonomické ztráty a nikdo neví, jak dlouho to bude trvat.

Myslím, že zatím uskutečněné kroky naší vlády jsou jistě rychlé a odpovídající vážnosti situace a jdou správným směrem. Sledují v prvé řadě zvládnutí epidemie koronaviru, a tedy ochranu životů a zdraví. Dále jde o to udržet naše firmy v životaschopném stavu, aby po odeznění této epidemie byly schopny pokračovat ve své další činnosti. Tedy finančně jim pomoci a samozřejmě zejména jejich zaměstnancům. Řekla bych, že zatím zvládáme situaci podstatně lépe než jiné evropské země.

Naší velikou výhodou, a to i v mezinárodním porovnání, je skutečnost, že se naše makroekonomická kondice, veřejné finance a měnová politika nacházejí v dobrém stavu. Máme tedy příznivé podmínky k tomu, abychom tuto krizi úspěšně překonali s co nejmenšími ztrátami.

Abychom mohli uskutečňovat kroky v oblasti sociální i v oblasti podpory rychle klesající ekonomiky, potřebujeme mít státní rozpočet, ze kterého můžeme uskutečňovat naplnění akutních finančních potřeb. Odezva vlády ohledně přímé a nepřímé podpory občanů, malých podnikatelů i firem proto musí být i nadále rychlá a dostatečně veliká. I když současná situace je obtížná.

Miloslava VOSTRÁ, poslankyně (KSČM) a předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Státní rozpočet financuje všechna opatření, se kterými vláda přišla a ještě přijde. Je zřejmé, že proto musel doznat změn, protože takováto naprosto nečekaná krize se neočekávala ani u nás, ani nikde ve světě. Aktuálně dochází k rychlému a razantnímu poklesu ekonomiky nejen v České republice, ale také u našich významných obchodních partnerů.

Poslanecká sněmovna urychleně projednala vládou připravenou změnu našeho státního rozpočtu pro letošní rok. V těchto změnách se projevuje předpokládaný pokles zejména daňových příjmů, a to i v důsledku vládního tzv. liberačního daňového balíčku, a na výdajové straně je snaha o vytvoření prostoru pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, podporu zaměstnanců, malých podnikatelů, živnostníků a firem.

Na straně výdajů státního rozpočtu byla významně posílena vládní rozpočtová rezerva, která je operativně používána na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie koronaviru, tedy i na složky záchranného a bezpečnostního systému. A také je to zdroj rychlých a flexibilních opatření ze strany státu pro pomoc živnostníkům, firmám a dalším. Důležité je potom i to, že další výdajové změny například posilují rozpočet dávek na nemocenské pojištění a že rozpočet výdajů na důchody zůstává zachován ve stávající výši. A nemění se také finanční vztahy k rozpočtům krajů a obcí.

Výrazně vyšší rozdíl mezi rozpočtovými příjmy a výdaji na úrovni 200 miliard korun poskytne ekonomické a sociální oblasti dnes tolik potřebný fiskální stimul pro krizí zasaženou ekonomiku, pro pomoc našim občanům a firmám. Určitě lze říci, že změna deficitu státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun je velikou změnou. Ovšem právě nyní je nezbytně nutné využít fiskální prostor, který si Česká republika v uplynulých několika letech svojí rozpočtovou odpovědností vytvořila. Naší výhodou oproti řadě jiných zemí EU je to, že máme poměrně velký prostor pro fiskální stimul, neboť vstupujeme do ekonomické krize s relativně nízkou úrovní veřejného dluhu.

Tento schodek chce vláda pokrýt hlavně vydáním státních dluhopisů. Ano, zadlužení státu se zvýší, ale v této souvislosti nelze nevidět, že z loňských 29,1 % HDP na 33,2 % HDP i tak stále zůstane Česká republika jednou z mála zemí EU, kde je obsluha státního dluhu bez větších problémů. A to není v mezinárodním porovnání málo. Jsou však i jiné způsoby řešení tohoto objektivně nezbytného nárůstu státního dluhu.

Situace s koronovirem a rychle nastupujícím ekonomickým poklesem je velice nepřehledná. Nejistá je šíře, hloubka a časový rozměr tohoto poklesu a doufejme, že půjde jenom o dočasný negativní výkyv, i když to nezáleží jenom na nás. Přístupy ke koronaviru jsou v zemích EU různé a nemusí být vždy rychlé co do efektivnosti, a tedy i ekonomický pokles v EU nemusí být co do časového rozměru více méně shodný.

Naše vláda, a potažmo i tato aktuální novela státního rozpočtu, de facto vychází z toho, že pokles bude v České republice trvat zhruba první dvě letošní čtvrtletí. Tedy že ve druhé polovině letošního roku by se měla začít ekonomická aktivita oživovat. Ekonomika by tak měla v roce 2020 podle těchto aktuálních vládních predikcí celoročně poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o 1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti ze 2 % v roce 2019 na 3,3 %.

Jestli jsou tyto prognostické úvahy v jejich rozměrech reálné, je v této chvíli obtížné posoudit. Významný a rozhodující vliv bude mít ekonomický a konjunkturní vývoj ve světě, v EU a u našich hlavních obchodních partnerů.

V případě, že se naše zmíněné aktuální předpoklady nenaplní, a pokles bude delší či hlubší, nelze v letošním roce vyloučit další modifikace tohoto aktuálně změněného letošního státního rozpočtu. A to jak na straně příjmů, tak i výdajů. Nechci se ani pokoušet o nějaký odhad případného dalšího propadu příjmů. Spíše bych chtěla upozornit na určité možnosti úvah v oblasti redukce výdajů s cílem jednak minimalizovat v co největší možné míře rozpočtové saldo, ovšem s plným pokrytím výdajových priorit. Mám zde na mysli v nadcházejícím relativně krátkém období jejich upřesnění - ve smyslu jejich dalšího posílení - v oblasti ekonomické a sociální.

Podle mého názoru je nutné uvážit odložení některých záměrů v oblasti armády, tedy snížení, či dokonce dočasné zastavení masivního přezbrojování. Dále o urychlené formulování dalších úspor v oblasti běžných výdajů na provoz státu. Posoudit stávající zůstatky na účtech resortů, které jsou vesměs určeny pro financování dlouhodobých projektů. Tedy realizaci některých těchto projektů a dočasně je odložit třeba o rok či dva. Zredukovat výdaje státu v oblastech, které se v poslední době zvětšovaly a které redukci snesou. Jsou zde stále aktuální problematiky, jako je např. ořezání peněz poskytovaným solárním baronům, redukce veřejných peněz pro »politické« neziskové organizace. Jistě od věci by možná nebylo ani zrušení plateb autorských poplatků pro provozovny, pro které není hudba výdělkem.

Všem těmto, a jistě i mnohým dalším námětům, by měla vláda věnovat jistě zvýšenou pozornost při koncipování dalších pravděpodobných úprav letošního státního rozpočtu. A také při přípravě rozpočtu pro příští rok. A možná, že bude nutno výrazně modifikovat i takové připravované kroky, jako je Národní investiční plán či tzv. Nová hospodářská strategie České republiky.

Miloslava VOSTRÁ, poslankyně (KSČM) a předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 6 hlasů.

Miloslava VOSTRÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.