Ilustrační FOTO - Pixabay

S pandemií přichází i nebezpečná hospodářská recese

Nákaza COVID-19 není jen zdravotnickým, ale stále více i ekonomickým problémem. S pandemií se zatím, zdá se, dokázala vyrovnat jen Čínská lidová republika. Analytici se snaží předpovídat vývoj krize, ovšem pokud nebude pandemie zažehnána, připomínají jejich analýzy věštění z křišťálové koule. Buď jak buď, zotavení světové ekonomiky po současné krizi způsobené koronavirem bude možné očekávat až v roce 2021.

Například analýza úvěrové pojišťovny Euler Hermes v základním scénáři modelovala tříměsíční šok s kompletní blokádou na jeden měsíc a následně částečnou aktivitu. Zohlednila také zmírňující se účinky politických opatření. »Při odhadu rozsahu škod jsme se inspirovali čínskými údaji za leden až únor, kde měsíc blokády způsobil pokles spotřebitelských výdajů o 13 procent, pokles investic o dvacet procent a pokles exportu o 16 procent,« uvedla manažerka Euler Hermes ČR Iva Palusková.

Základní linie vývoje počítá s vážnou recesí v roce 2020 a zotavení v roce 2021. Odborníci Euler Hermes tvrdí, že svět zažije v prvním půlroce letošního roku prudkou recesi a odhad globálního růstu HDP do roku 2020 by mohl být 0,8 procenta. Očekává růst HDP v USA 0,5 procenta a pokles HDP v eurozóně o 1,8 procenta.

Za předpokladu, že budou ochranná opatření úspěšná, oživení hospodářské činnosti očekává v druhé polovině roku 2020. Scénář oživení by znamenal jednoprocentní růst HDP v Evropě a více než tříprocentní v USA s obnovením některých odvětví jako maloobchod či cestovní ruch, dodala Palusková.

Experti Euler Hermes však připomínají, že není možné vyloučit ani dlouhotrvající krizový scénář, který by mohl trvat 12 až 18 měsíců. A to za předpokladu, že hranice zůstanou zavřené a převládat bude domácí karanténa. Různé vlivy onemocnění COVID-19 způsobí, že žádné odvětví nezůstane netknuté.

Analytici Euler Hermesu odhadují, že v eurozóně je ohrožených na 13 000 malých a středních podniků s celkovým obratem více než 500 miliard euro (čtyři procenta HDP eurozóny). Globální platební neschopnost se pravděpodobně v roce 2020 zvýší o 14 procent, ale státními intervencemi by se dalo zabránit alespoň velkým úpadkům. Z dlouhodobého hlediska však předpokládají, že tato zdravotnická, finanční a hospodářská krize svět na střednědobém horizontu nepoznamená, tak jak to bylo i v případě globální finanční krize.

Jak to vidí čeští podnikatelé

Pro zvládnutí boje s pandemií koronaviru je podle 45 procent podnikatelů potřeba rychlá podpora vývoje a nasazení nových technologií i řešení. Polovina pak doporučuje nasadit řešení ještě před očekávaným vyvrcholením epidemie. Vyplynulo to z průzkumu ministerstva průmyslu a obchodu, kterého se zúčastnilo téměř 400 respondentů, z nichž většina byli malí a střední podnikatelé a živnostníci, zbytek pak velké firmy a výzkumné či jiné instituce, jako například školy.

Ministerstvo se rovněž firem dotazovalo, na jaký typ projektu by s ohledem na zvládnutí koronavirové krize použilo peníze. Zhruba třetina by je použila na organizační změnu v zasažené firmě, tedy například pro automatizaci pro nedostatek pracovníků, pořízení e-shopu nebo digitalizaci výrobního procesu pro práci na dálku.

Pandemie jako obchodní příležitost

Pětina by financovala zavedení a rozšíření nemedicínské technologie, která se v Česku zatím nepoužívá. Sedmnáct procent podnikatelů chce žádat o podporu na pořizování strojů pro výrobu chybějících zdravotnických prostředků a 14 procent na vývoj nové nemedicínské technologie.

Zhruba 52 procent podnikatelů přitom uvedlo, že by finanční podporu potřebovalo hned na aktuální boj s nákazou. Třetina by ji uvítala v řádu týdnů, až měsíců pro usnadnění následků nákazy a 14 procent v řádu měsíců pro zmírnění ekonomických a dalších dopadů nákazy.

Z hlediska typu nákladů podle průzkumu mezi podnikateli převažují neinvestiční potřeby. Mezi investičními pak dominuje záměr výroby ochranných pomůcek a zvýšení kapacity výroby, uvedlo ministerstvo.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden po jednání vlády oznámil, že malé a střední firmy vyvíjející technologie pro výrobu zdravotnických prostředků a podniky produkující zdravotnické prostředky budou moci žádat o dotace v nových výzvách. Přednostně budou podpořeny projekty, které mohou přispět v boji proti šíření koronaviru. Pro vývojářské společnosti je vyhrazeno 300 milionů korun, pro výrobní firmy je připraveno 200 milionů korun.

Malí a střední podnikatelé produkující zdravotnický materiál a pomůcky včetně dezinfekce budou moci podporu využít především na nákup nových technologických zařízení a vybavení. Projekty budou moci uskutečnit do konce roku. Dotaci bude možné uplatnit i zpětně na výdaje vzniklé od 1. února.

Kurzarbeit, nebo hromadné propouštění?

Odbory už zaznamenaly případy firem, které zvažují hromadné propouštění. Výpovědi dostávají i jednotliví zaměstnanci. Dopady omezení kvůli koronavirové epidemii se projevují třeba v lázeňství či hotelnictví, řekl včera předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Někteří zaměstnavatelé svůj záměr hromadně propouštět už oznámili úřadu práce. Ten má podle své mluvčí Kateřiny Beránkové povinnost mlčenlivosti a podniky nemůže zveřejnit.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel o podávání výpovědí odbory informovat nejpozději 30 dnů předem. Musí uvést důvody i dobu, kdy se bude hromadně propouštět. S odboráři jedná o opatřeních, která by mohla propouštění zmírnit, nebo odvrátit. Výsledky musí oznámit krajskému úřadu práce. Pracovní poměr pracovníka pak skončí výpovědí nejdřív 30 dnů poté, co úřad zprávu dostal.

»Dnes je například jednání v jednom z nadnárodních hotelů (odborů a vedení), kde se uvažuje o propuštění čtvrtiny zaměstnanců. Společnost vidí problém do budoucna a obává se zmrazení cestovního ruchu,« uvedl Středula.

Podle plánů ministerstva práce by propouštění měl bránit program Antivirus s kurzarbeit. Vláda sice příspěvky na mzdy slíbila, ani v poslední březnový den nebylo jasné, za jakých podmínek a v jaké výši je bude možné od státu dostat. Podle Středuly je možné, že pokud firmy budou mít jistotu podpory, výpovědi stáhnou.

Podle mluvčí úřadu práce lidé při ohlášeném hromadném propouštění práci vždy ztratit nemusí, nebo ne hned. »Pokud zaměstnavatelé nahlásí úřadu práce záměr hromadného propuštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. Jedná se o záměr. Tudíž k němu dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí dojít stoprocentně. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele,« uvedla Beránková. Podle ní je pro úřady nyní příprava na poskytování kurzarbeitových příspěvků na mzdy prioritou.

Beránková sdělila, že úřady práce zaznamenaly zvýšený zájem zaměstnanců i živnostníků o informace k případnému zařazení do evidence nezaměstnaných. Statistika bude k dispozici 8. dubna. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí večer uvedla, že se počty »pohybují ve standardu« a v měsíčním průměru není velký výkyv.

Ministryně věří, že příspěvky na kurzarbeit zafungují a firmy propouštět nebudou. Zmínila, že úřady práce očekávají nápor statisíců žádostí.

Pomůže půjčování zaměstnanců?

Hospodářská komora vyzvala firmy, aby místo propouštění při omezení provozu kvůli vládním opatřením proti koronaviru nabídly své zaměstnance jiným podnikům. Firmy mají pro nabídku i poptávku práce od včerejška k dispozici bezplatnou telefonní linku 800 222 121 a mohou využít i online aplikaci WorkLinks.com. Podle komory kvůli vládním krokům propouští už sedm procent zaměstnavatelů, třeba restaurace a firmy v cestovním ruchu, a více než čtvrtina zaměstnavatelů propouštění zvažuje.

Komora proto žádá zaměstnavatele, aby se zapojili do celostátního projektu Zachraň práci!, který inicioval místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Martin Jiránek (Piráti). »Pomůžeme těm zaměstnavatelům, kteří nechtějí o své zaměstnance přijít, i když pro ně nemají v současnosti práci,« uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Nový zaměstnavatel by přidělenému pracovníkovi ukládal úkoly a řídil a kontroloval jeho práci stejně jako u svých kmenových pracovníků. Stávající zaměstnanecký poměr u původní firmy by ale pracovníkovi zůstal zachován. Původní zaměstnavatel by přefakturovával dočasnému zaměstnavateli mzdové náklady a odvody za dočasně přidělené pracovníky.

Převod pracovníka pod jinou firmu by byl možný jen se souhlasem daného zaměstnance. Pracovník by tím také neměl přijít o výdělek. »Pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli přitom nesmějí být horší než u jeho stávajících zaměstnanců,« sdělil Dalibor Kaňovský, jednatel společnosti Jurent CZ, která bude provozovat platformu pro projekt Zachraň práci!.


Ekonomické prognózy a koronavirus

Otázky Haló novin pro poslance Jiřího Dolejše (KSČM), stínového ministra financí

Lze vůbec v těchto dnech s nějakou rozumnou přesností odhadnout, jak se bude naše hospodářství vyvíjet v »době povirové«?

Odhadnout vývoj ekonomiky je dnes těžké, ale nejde úplně o věštění z křišťálové koule. Pro tuto krizi chybí historický precedent, ale základní parametry vývoje jsou jasné. V krizi 2009 spadla světová ekonomika o půl procenta HDP (český HDP klesl o -4,1%). Šlo ale o problém finančních institucí odtržených od reálné ekonomiky a tomu odpovídaly symptomy i terapie. Nákaza znamená šok typu přírodní katastrofy, devastující synchronně všechna centra světového rozvoje. Rozhodnutí o vypnutí podstatné části ekonomiky znamená fyzické přerušení produkce zboží a služeb a sekundárně podváže nejen domácí, ale i zahraniční poptávku.

Základní scénáře lze modelovat podle pravděpodobnosti délky a rozsahu vypnutí ekonomiky. Pro ČR platí, že každý týden vypnutí více než poloviny ekonomiky znamená výpadek kolem 50 miliard korun.

Podobně je na tom i mnoho dalších zemí, včetně těch nejvyspělejších…

V globálním měřítku půjde o biliony. Potenciál společnosti není nekonečný, klíčové tedy je, zda nejde vypnutí ekonomiky omezit efektivnějším zvládáním epidemiologické situace. Postupy i výsledky jednotlivých zemí se očividně liší. Na míru je třeba cílit i ekonomické intervence vlád a centrálních bank. Potřebujeme nejen bojovat s jednou nemocí, ale i chránit ekonomiku a uchovat kapacity a další funkce společnosti. Upřednostnit chytrá řešení před nedomyšlenou kanonádou spíš zachová potenciál i pro zvládnutí dalších problémů.

Pro prognózu vývoje malé české ekonomiky je důležitý vývoj v zahraničí, s kterým jsme významně propojeni. Z globálních hráčů jde především o hloubku recese v USA a Číně. Američané mají to horší zjevně před sebou, aktuální prognózy jsou skeptické (letošní propad je odhadován -6 % HDP). Po propadu Číny v prvním letošním kvartálu do mínusu už aktuální data naznačují příznivější vývoj. Na počátku krize Čína snížila odhad svého letošního růstu HDP z původních +6% na +4%, nyní se pohybuji odhady +2,5 % i méně. To by byla sice nejhorší hodnota od smrti Mao Ce-Tunga v roce 1976, ale nebyla by to prudká recese, jako v USA.

Jak recese zasáhne Evropskou unii?

Asie obecně byla na tento typ krize lépe připravena. Pro nás je ale pochopitelně nejdůležitější situace v Evropě. Evropská komise aktuálně zatím předpokládá propad ekonomiky eurozóny o –1 % HDP. Německá ekonomika má ale podle prognózy Deutsche Bank klesnout o 4-5 %, podle německé IFA o -7,2 % HDP. Problémy bude mít hlavně jižní křídlo eurozóny, kterému půjde o půjčky z ESM bez dalších kondicionalit. Napětí uvnitř EU se odráží v neschopnosti členských zemí vydat v eurozóně společné koronabondy. Formálně zatím evropská komise rozhodla jen o nouzovém fondu z nečerpaných zbytků z evropského rozpočtu.

Co můžeme očekávat u nás v ČR?

Pro ČR se v březnu nabízely tři základní scénáře. Optimistický scénář ještě znamenal, že by nákaza zasáhla na pár týdnů jen část služeb (maloobchod, pohostinství, hotely, kultura). Ty představují pouhou desetinu hrubého produktu. Zpomalení růstu české ekonomiky ke kladné nule by znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu v řádu pouhých 20 miliard korun. Zvýšení plánovaného letošního deficitu přibližně na dvojnásobek by sice ukončilo dosud mírně chladnoucí konjunkturu, ale nebylo by to ještě žádné drama.

Vážné to začalo být, když se ohnisko nákazy přesunulo z Asie do západní EU a karantény se dotkly velkých korporací (první své brány uzavřely automobilky). Střední scénář přitom ještě předpokládá, že omezení v dubnu skončí a velké firmy obnoví výrobu nejpozději po 6 týdnech. V druhém a třetím kvartálu letošního roku by spadl zejména průmysl, ale ke konci roku by už ekonomika mohla ožít. Podle takového scénáře vláda očekává propad o -5,1 %, což by byl výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 90 mld. korun.

Pesimistický scénář vychází z toho, že omezení bude trvat až do léta a velké firmy nebudou vyrábět déle než dva měsíce. Někteří dokonce předpokládají, že zažijeme druhou vlnu omezení po prázdninách. Tady by recese pokračovala i do příštího roku a propad za letošní rok by šel už do dvojciferných čísel. Firma Deloitte odhadla propad -10 % HDP, což už je výpadek ve výkonu ekonomiky přes půl bilionu korun v běžných cenách. Katastrofické scénáře, zohledňující i větší krizi v zahraničí pak hovoří o poklesu až o -15 %.

Co nás nyní čeká? Vláda ČR poskytne přímou rozpočtovou pomoc v kapacitě, kterou jí ekonomika umožní. V této situaci nám nehrozí procedura kvůli nadměrnému schodku, ale možnosti jsou samozřejmě limitované. ČNB především snižuje úrokové sazby, pro ni není moc reálné uvažovat o tzv. kvantitativním uvolňování (sypat tzv. helicopter money jako USA). Nesmí ani obcházet zákaz monetizace veřejného dluhu a hradit výdaje za stát. Ale nákupy státních dluhopisů může podpořit jejich výhodný prodej. Po zapnutí ekonomiky půjde o konsolidaci veřejných financí, ale protože se podobné nákazy mohou vracet, tak bude rozumné posílit i strategickou odpovědnost státu a solidární sektor veřejných služeb. Počítejme s tím, že efekt nahromadění odložené poptávky a pokles cen může v restartu pomoci, ale raději očekávejme, že jen postupně.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 8 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.