Ilustrační FOTO - Pixabay

Státní dotace pro neziskovky mají mít jasná pravidla

Dosavadní praxe ukazuje, že poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu je nepřehledné, současná právní úprava nesourodá a kontrola leckdy nemožná. Napravit to chtějí komunisté v čele s místopředsedou Sněmovny, předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem.

Ústřední orgány státní správy podle nich nedodržují zásady vlády, kterými jsou vázány, aniž by jim za to hrozila jakákoliv sankce. Při poskytování dotací nepostupují jednotně, nevyměňují si informace o schválených projektech, přestože by měly. Důsledkem je, že na stejný projekt může jedna nevládní neziskovka čerpat dotaci vícekrát od několika ústředních orgánů státní správy, což pochopitelně není žádoucí. Na vině je prakticky nulová kontrola, a tak dotaci získaly nejednou i organizace, které na ni neměly nárok.

Názor KSČM potvrzuje Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu o čerpání finančních prostředků poskytovaných nestátním neziskovkám z března 2019. »Nejvyšší kontrolní úřad prověřil dotace ze státního rozpočtu, které rozdělily nestátním neziskovým organizacím (NNO) Úřad vlády ČR a čtyři ministerstva – MMR, MV, MŽP a MZe – v letech 2016 až 2017. Státní politika vůči NNO nevycházela z analýzy, jaké služby od těchto organizací společnost skutečně potřebuje. Úřady při rozdělování dotací nepostupovaly jednotně a nevyměňovaly si průběžně informace o schválených projektech, což by měly. Kontrola také zjistila miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl NNO na dotacích v letech 2015 a 2016. U příjemců dotací kontrola zjistila, že v několika případech nedodrželi podmínky dotace,« uvedl před rokem NKÚ. U 10 ze 17 kontrolovaných příjemců zjistili kontroloři porušení podmínek dotace. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.

Kontroloři rovněž poukázali na to, že v Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít rozhodující vliv na obsah takových strategických materiálů. Úřad vlády podle nich zároveň průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie.

Přelévání peněz by mělo být omezeno

»Cílem navrhované právní úpravy je zákonnou formou upravit proces poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu formou dotací nestátním neziskovým organizacím, která by měla zabránit obcházení stanovených pravidel pro poskytování dotací, jak k tomu dochází za současného stavu. Úprava vedle procesních pravidel nastavuje i kontrolní mechanismy a přísné sankce v případě jejich porušení. Současně dává dostatečné kompetence ministerstvu financí a ukládá povinnosti všem ústředním orgánům státní správy,« odůvodňují potřebu samostatného zákona poslanci KSČM.

Předloha tedy celkově upravuje postup poskytování dotací od podávání žádostí přes rozhodování o nich a vyúčtování po kontrolu využití peněz, a to včetně termínů. Zákon by také například stanovil, že stát by mohl dotovat jen konkrétní projekty. Příspěvek by mohl pokrýt nejvýše 70 procent celkových nákladů, přičemž by se započítávalo i spolufinancování z dalších veřejných peněz, tj. z obecních a krajských rozpočtů, z prostředků evropských fondů a z dalších zdrojů. Zákon by navíc omezil případné přelévání dotačních peněz mezi jednotlivými neziskovými organizacemi.

Organizace s politickou aktivitou mají být bez podpory státu

Příspěvek ze státních peněz by však nemohla získat organizace, která v rámci své činnosti vyvíjí politickou činnost či jinou politickou aktivitu, a ta, u níž nebude zřejmá vlastnická struktura. Návrh zákona jednoznačně říká, že na dotaci není právní nárok.

Navrhovaná právní úprava by tak měla podle poslanců KSČM zabránit vydávání peněz ze státního rozpočtu na činnosti organizací, které nepomáhají uplatňovat státní politiku. »Dotace by měly být poskytovány výhradně těm nestátním neziskovým organizacím, jejichž činnost napomáhá řešení problémů ve veřejném zájmu. Zároveň by měla zabránit tomu, aby nezisková organizace dostala na stejný projekt dotace od více poskytovatelů, pokud se nejedná o formu spolufinancování,« uvádějí předkladatelé.

Sankce za prohřešky by ukládal stát podle rozpočtových pravidel. Navrhovaný zákon by však zavedl i další pokuty za porušení některých povinností. Nejvyšší by mohla činit až deset milionů korun.

Dotace stojí erár nemalé peníze, a jde o desítky miliard ročně. Na letošek je pro nestátní neziskové organizace vyčleněno ze státního rozpočtu 8,01 miliardy korun, ale třeba v roce 2015 to bylo 11,95 mld. Kč, v roce 2016 šlo ze státní kasy pro tyto organizace 11,88 mld. Kč a v roce 2017 14,38 miliardy. Komunisté zdůrazňují, že v těchto letech byly prostředky ze státního rozpočtu poskytovány bez předchozí či průběžné analýzy potřeb společnosti.


Chceme udělat pořádek v přidělování příspěvků

Otázky pro předsedkyni sněmovního rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou (KSČM)

Patříte ke skupině poslanců KSČM, která předložila k projednání ve Sněmovně návrh zákona upravujícího přidělování dotací nestátním neziskovkám ze státního rozpočtu. Co je jeho cílem?

Předlohu jsme připravovali dlouhodobě bez ohledu na současnou situaci. Její cíl je jasný. Chtěli bychom, aby byl lidově řečeno »pořádek«, existovala jasná pravidla v přidělování dotací a byl jednotný postup neziskových organizací také ve vykazování příjmu jejich činnosti apod. Samozřejmě si uvědomujeme, že převažující část neziskovek odvádí zejména v sociální a zdravotní oblasti velký kus práce. Když dostane nějaký grant, nějakou dotaci, tak ji vyúčtovává, a dělá to i veřejně na svých webových stránkách. Pak jsou ovšem také organizace, o jejichž financování toho moc nevíme, ačkoli je platíme ze státního rozpočtu. Nevíme však nic nebo skoro nic o efektivnosti projektů, na které veřejné prostředky jdou.

A pak se bohužel objevují také účelově zřizované neziskové organizace, které vyčerpají určitý grant, dotaci, efektivnost využití peněz není úplně vyhodnocena, a my pak zjišťujeme, že velkou část prostředků spotřebovává sama nezisková organizace na svůj provoz. Tomu všemu bychom chtěli dát naším návrhem zákona určitý ráz a pořádek.

Znamená to tedy, že neziskovky mohou dnes získávat dotace od státu podle různých pravidel a kontrola využití státních prostředků není dostatečná?

V současnosti upravuje poskytování dotací obecně zákon o rozpočtových pravidlech, kromě toho však platí i jiné právní předpisy, které blíže vymezují rámec poskytování dotací v určitých oblastech činnosti - jde třeba o školský zákon, kterými se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. Oblast podpory sportu a sportovní reprezentace spadá už do působnosti Národní sportovní agentury. Když to shrnu - pokud jde o dotace nestátním neziskovým organizacím, jasná a přesná pravidla pro jejich poskytování zcela chybějí.

Takže jednotný zákon pro všechny?

Přesně tak. Výklad platné legislativy opravdu není jednotný a kontrola je rovněž nedostatečná, o sankcích, které by bylo možné uložit, už ani nemluvím. V některých případech je opravdu i pro samotné instituce poskytující dotaci leckdy obtížné zkontrolovat, zda prostředky byly vynaloženy efektivně, či nikoli. Musíme si uvědomit, že řada dotačních titulů je třeba preventivních, pak se čeká na nějaké vyhodnocení dat apod. A ne každé ministerstvo, které dotace neziskovým organizacím poskytuje, je schopno té kontroly, a každé k tomu také přistupuje jinak. To bychom proto chtěli změnit a docílit toho, aby státní organizace v poskytování dotací postupovaly podle jednotného mustru.

Na komunisty se z řad pravicové opozice stejně jako na hnutí SPD nejednou snáší kritika za to, že části neziskovek nepřejí. Co k tomu řeknete?

Rozhodně to není tak, jak je nám to podsouváno, tj. že bychom chtěli bojovat s neziskovkami, že bychom nechtěli, aby neziskové organizace prováděly svou činnost. To určitě ne. Zejména ty, které působí v sociální a zdravotní oblasti, ale i v prostoru životního prostředí či práce s handicapovanými lidmi odvádějí obrovskou práci a je třeba poděkovat všem, kteří se této činnosti věnují. Na druhé straně ovšem platí to, co jsem řekla. Víme, že je tu řada neziskových organizací, které mají z mého pohledu projekty trochu mlhavé, a de facto se snaží zastupovat stát, ale také třeba školu, školní výuku. Jsou to některé programy, týkající se například upevňování demokracie apod. To je v učebních osnovách škol a zde se neziskovky vlamují do něčeho, co v podstatě zajišťuje stát. Takže i efektivita hodnocení – abychom postupovali stejně ke všem neziskovkám - je namístě.

Proto jsme také mj. dali do zákona, že neziskové organizace s dotační podporou státu nesmějí vyvíjet žádnou politickou činnost, jejich práce musí být ve veřejném zájmu, a tak pomáhat politice našeho státu. Pokud některé mají v programu například upevňování demokracie atd., je to velmi široký pojem. Vyvstává pak otázka, kdo další je ještě financuje - když to řeknu velmi lidově - což není dohledatelné. A na druhou stranu je tu otázka, zda jejich činnost je skutečně ve veřejném zájmu, nebo jestli třeba právě nesuplují něco, co stát už zajišťuje.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 21 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-04-04 00:38
Jak dosahují neziskovky "neziskovosti"? Měli by je vlastně
zakázat, protože zpochybňují hnací motor kapitalizmu. Anebo jen
šikovně maskují? Jak jinak vysvětlit tu "paletu" co vysají
ze státního rozpočtu?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.