Člověk plný slunce – Jurij Alexejevič Gagarin

Za pár dní si budeme připomínat datum 12. dubna 1961 a první let člověka do vesmíru. Byl jím letec a kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Někde jsem o něm četl, že to byl člověk plný slunce a také že vždy působil naprosto všedním dojmem, jen jeho představy a plány byly smělejší a smělejší. Jeho let byl mezníkem v historii lidstva a nebyl to ten »skvělý a demokratický« kapitalistický svět, kdo toho mezníku dosáhl. Byl to právě Svaz sovětských socialistických republik, kdo dosáhl prvenství a dobyl vesmír.

Jurij Gagarin sám viděl možnosti a význam dalšího dobývání kosmu. Jurij Gagarin řekl: »Chci věnovat svůj život, svou práci, své myšlenky a city nové vědě, která se zabývá pronikáním do vesmíru. Chtěl bych letět na Venuši, spatřit, co se skrývá pod jejími oblaky, chtěl bych vidět Mars a přesvědčit se, zda jsou na něm skutečně kanály. Měsíc už není vzdáleným sousedem naší Země. Myslím, že nebudeme tak dlouho čekat na let k němu.«

A jak píše Dr. Milan Codr ve své předmluvě knihy Gagarina a Lebeděva »Cesta ke hvězdám«, k uskutečnění těchto plánů pracoval Jurij s veškerou svou energií, jíž byl schopen. A Gagarin dodával »A budou stále složitější cesty. Na programu nebudou mít jen vědecké úkoly, ale budou zaměřovány stále víc i na praktické využití kosmonautiky. Cílem nás komunistů musí být přeci ulehčení života všech na naší planetě.«

První okamžiky v kosmu

Dne 12. dubna vstávali kosmonauti v 5 hodin a 30 minut moskevského času. Snídani z tub dostali v montážní budově, po ní následovala krátká zdravotní prohlídka. Deset minut před sedmou přijeli Gagarin a Titov, oba ve skafandrech, na startovní plošinu. Dvě hodiny před startem, v 7 hodin 10 minut, už byl Gagarin usazen na svém místě v lodi a navázal spojení s řídicím centrem. Po prověření spojení a přístrojů, které trvalo 20 minut, Gagarin už jen čekal na start. Při udržování kontaktu s kosmonautem se střídali Kamanin, Koroljov a Popovič, pro ukrácení čekání mu pouštěli do sluchátek písničky.

- Start Sojuzu 28 z Kosmodromu Bajkonur do kosmu. Posádka - Alexej Alexandrovič Gubarev a Vladimír Remek.

Dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let.

Asi minutu po startu dosáhlo přetížení 3–4 G, poté se postupně snižovalo. Gagarin je snášel dobře, pouze puls mu vzrostl z klidných 64 na 150 úderů za minutu. Motor 2. stupně rakety (blok A) se vypnul později, než bylo plánováno; Vostok 1 proto nabral vyšší rychlost a místo plánovaného letu ve výšce 180–230 km nad povrchem Země se dostal na dráhu s parametry 181–327 km. Po 8 minutách a 36 sekundách letu dohořel motor 3. stupně, v 11. minutě se oddělil 3. stupeň rakety, ve 14. minutě Gagarin pocítil stav beztíže. Loď letěla automaticky, kosmonaut v průběhu letu udržoval spojení s řídicím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity (celou dobu letu se cítil výborně), když mu uplavala tužka, diktoval na záznam. V 57. minutě loď dosáhla maximální výšky 327 km. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat na návrat.

Sestup byl komplikovaný. Loď navíc začala rotovat, což Gagarin oznámil na Zemi, nikdo mu však nemohl pomoci ani radou. Po 10 minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Teplota ochranného štítu dosáhla 2000 °C a přetížení 10 G. Ve výšce 7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny. V důsledku výše zmíněných odchylek v práci motorů loď nedoletěla do plánované přistávací oblasti jižně od Kujbyševa, ale přistála u vesnice Smelovka ležící nedaleko města Engels v Saratovské oblasti. Jeho kosmický let trval 108 minut.

Ano, první člověk ve vesmíru byl komunista a to musíme neustále připomínat. Nebyl jen voják, letec a kosmonaut, ale byl to hlavně člověk, kterému nebyly lhostejny zájmy společnosti. Gagarinovi se nevěnuje tolik pozornosti v dnešních sdělovacích prostředcích, jak by si zasloužil. Ale jméno Jurije Alexejeviče Gagarina však zcela určitě zůstane navždy spojeno s historií heroického zápasu lidstva s nekonečností vesmíru.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.4, celkem 190 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-04-15 04:07
VM. Magor, žvanit - toť slovník hodný Vaší úrovně.
"Fatálních" 22 000 strát v porovnání např. s milionem u
Kurska, nebo Stalingradu je o ničem. Dvě města civilů, 150 000 jich
zemřelo při explozích, proti 700 tisícové Kvantunské armádě. Jedno
i druhé stejných cca 6 dní před kapitulací. Ovšem podle
"odborníka" VM jedno mělo zásadní význam a druhé
neznamenalo absolutně nic. A o "vyšším principu mravním" v
spojitosti se shozením atomovek na nevojenské cíle, může mluvit pouze
totální ignorant. Ostatně z toho co jsem napsal 2020-04-14 00:54 jste
nepochopil vůbec nic. Jako obvykle. Podle toho vypadá i Vaše reakce.
Taky jako obvykle.
velkymaxmilian
2020-04-14 18:03
hajek.jiri51: Pouze magor může při příležitosti výročí Gagarinova
letu do vesmíru žvanit o Hirošimě a Nagasaki. V kontextu fatálních
amerických ztrát při dobývání Iwodžimy cca 22 000 padlých,
raněných a nezvěstných a čtvrt roku(!) trvajícího dobývání
Okinawy při ztrátě 80 000 mužů bylo použití A bomby z hlediska
vyššího principu mravního oprávněné. Japonci kapitulovali dne
15.srpna 1945 tedy osm resp. šest dní po svržení atomových pum.
Formálně byla kapitulace podepsána 2.září, čehož komunističtí
falzifikátoři dějin zneužili k tvrzení, že k porážce Japonska
klíčově přispěla operace Rudé armády a Mongolska "Srpnová
bouře" neboli osvobození Mandžuska, když útok začal až 9.srpna
1945.
hajek.jiri51
2020-04-14 00:54
Gagarinovo prvenství uznal i celý Západ ba i ten Glen. Proto všude na
světě Gagarina tak oslavovali a vítali. Tedy až na VM. To prvenství
Američanů s použitím jaderných zbraní proti civilním cílům, nikdo
ovšem neuzme. Oni ale zase v SSSR měli první jadernou elektrárnu i
první atomový ledoborec. Ovšem Američané zase první jadernou ponorku
a první vodíkovou bombu. "Mírumilovnost" se holt nezapře.
fronda
2020-04-14 00:18
Je to tak, i sám German Titov to uznal.
velkymaxmilian
2020-04-12 20:19
Prvním člověkem, který obletěl naši planetu nebyl J.A. Gagarin (jak
se desítky let traduje), ale americký astronaut John Glenn dne 20.února
1962, a to dokonce třikrát. Gagarinovi k obletu zeměkoule totiž
chybělo cca 1 500 kilometrů tedy vzdálenost Bajkanuru k místu
přistání. Důvodem byly problémy s oddělením přístrojové části
modulu, kde selhala automatika, respektive pyropatrona. Ta se neaktivovala,
ale k oddělení návratové kabiny došlo přehořením kabeláže, což
Gagarinovi zachránilo život. Rotace kabiny měla na svědomí vyšší
úhel náběhu kabiny při vstupu do hustých vrstev atmosféry, proto
nebyl oblet dokončen, to však nesnižuje odkaz J.A.Gagarina lidstvu při
dobývání vesmíru. Pokud tato poznámka některé "kované"
čtenáře vytočí, pak poděkujte šlechtovi48 za slabomyslnost, kterou
napsal...
jmarek3
2020-04-12 20:09
V Brně se Kobližná přejmenovala na Gagarinovu. Přišel rok 1989 a
nacistická ODS zase tu uličku přejmenovala na Kobližnou. Proč ?
Gagarin byl velmi sympatický a prostý člověk, prostě komunista .
slechta48
2020-04-12 11:59
Dvě velmi názorná prvenství - 6.8.1945 USA svrhly první atomovou
bombu, 12.4.1961 vypustil SSSR prvního kosmonauta. Zbrojní rozpočet USA
je největší ze všech států světa ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.