Ilustrační FOTO - Pixabay

Kdo má vinu na špatné pověsti statistiky?

O statistice koluje leccos. Začíná to rčením o trojí lži – »vlastní lež, polopravda a statistika«, pokračuje definicí statistiky jako »přesný součet nepřesných čísel« a končí často citovaným výrokem Winstona Churchila: »Věřím jen takové statistice, kterou jsem si sám zfalšoval«.

Vinu na ne vždy dobré pověsti statistiky nebývá snadné určit. Nejčastěji jde na vrub nekvalifikované práce se statistickými daty, v bulváru a v meinstreamu běžná, konaná často ve spěchu a nejednou i pod heslem »Účel světí prostředky!« Je nesolidní takové zneužívání statistických dat házet na hřbet statistiků.

Někdy chyby produkuje i výzkum. V 80. letech se konala mezinárodní konference o příčinách smrtnosti lidí v západní Evropě. Úspěšný průběh nakonec »zkazil« pracovník tamního staťáku žádostí o vysvětlení, jak je možné, že jim v součtu vyšlo asi 150 procent nebožtíků proti těm, které eviduje tamní statistický úřad. Vědátoři, nevidící za hranice své úzké specializace, přehlédli, že mnohé zemřelé počítají dvakrát a možná i vícekrát.

Pokud statistika, zpravidla na politickou objednávku vlády, falšuje údaje, je to velice zlé. Snad ještě horší je, když je špatně vykazuje z neznalosti. Případy, kdy česká statistika v 90. letech za některé roky vykázala u obětí úrazů motorových vozidel do 24 hodin nižší hodnoty než do 30 dnů (správně), ale celkový počet obětí těchto nehod v resortu zdravotnictví byl nižší než počet obětí do 30 dnů u ministerstva dopravy (chybně, nebožtíci určitě neobživli), se komentuje těžko, stejně jako zázračné objevení desítek tisíc bytů po velkém sčítání v roce 2001, navíc bez alespoň pokusu o vysvětlení. K hledání pravdy u počtu bytů došlo, až když se do toho na stránkách Halo novin pořádně opřel Václav Věrtelář.

Existují »systémové chyby« statistiky. Asi nejhorší je základní makroekonomický ukazatel hrubý domácí produkt (HDP), pro velkou část ekonomů, politiků a novinářů posvátná kráva s tím, že s jeho růstem roste i blíže nespecifikovaná prosperita. Na rozdíl od za socialismu používaného základního makroagregátu – národního důchodu – nám optikou HDP prosperitu vytvářejí i zisky vyvezené do zahraničí, ztráty všeho druhu, výdaje na obranu, bezpečnost, státní správu, prostituce, organizovaný zločin…

Přitom každý makroagregát hodnotového typu má ten zásadní neduh, že zakrývá možný rozpor mezi strukturou reálných společenských potřeb a jejich uspokojováním. Chápu ministry financí, že HDP mají rádi, protože podle jeho vývoje jsou s to předvídat příjmy státního rozpočtu na tři měsíce dopředu. Tedy, nesmí přijít nečekaná kalamita, jako je současná epidemie koronaviru. Chápu ale i humanisty, píšící o lidožravých hostinách HDP, oslavovaných takřka veškerou vládní mocí.

Jak se to má s koronavirem

Ano, koronavirus i k nám vpadl a nenechal kámen na kameni. Média ho jsou plná, mnohá snad nepíší o ničem jiném. Chybami ve zpravodajství se to nejednou hemží. Proč? Především nekvalifikovaným používáním a zaměňováním údajů, srovnáváním nesrovnatelného. Základní tabulka obětí koronaviru Světové zdravotnické organizace je co do typů údajů v pořádku a mívá jen malé zpoždění za realitou. Otázkou je jistě její naplňování ze strany jednotlivých států. Pokud v některých zemích zdravotnictví připomíná kůlničku na dříví nebo je země tak chudá, že prakticky není s to testovat významnější počet obyvatel, statistika obětí koronaviru není a ani nemůže být věrohodná. Sem patří i velmi lidnatá Indie.

Počet obyvatel nakažených koronavirem na Zemi se k 10. dubnu podle Report coronavirus cases ze dne 12. 4. 2020 blížil dvěma miliónům osob, počet zemřelých 114 tisícům. Nejhůře je postižena Evropa - 880 tis. nemocných a 77 tis. zemřelých. Druhé místo zaujímá Severní a Střední Amerika, kde u nemocných z 595 tis. připadá na USA 557 tis. a ze zemřelých z 23 tis. tvoří občané USA 22 tis. Asie se blíží k 300 tis. nemocných a 11 tis. zemřelých.

Epidemií koronaviru jako první postižená Čína vykazuje 82 tis. nemocných a 3339 zemřelých. Na stát s 1,4 miliardou obyvatel to není mnoho. Žvanění českých sinofobů, že statistika Číny je zfalšovaná, není ničím podloženo. Nejdřív se Číně vysmívali, že ji zákeřná nemoc zastihla nepřipravenou, snad aby krátce na to byl ještě více zaskočen západní svět? Pak Čínu skandalizovali za »totalitní praktiky« ochrany obyvatelstva před nákazou. Když se ukazuje, že čínská strategie boje s koronavirem byla poměrně úspěšná, viní ji ze zfalšování statistik. Jak ubohé…

Irán má 77 tis. nakažených a 4,5 tis. zemřelých. Jižní Korea má 10,5 tis. nakažených a 214 zemřelých. Citelně ji přitížila náboženská sekta, odmítající i základní opatření proti šíření koronaviru.

I když Jižní Amerika a Afrika jsou zřejmě dosud koronavirem zasaženy podstatně méně, tamní nízké hodnoty jsou jistě ovlivněny zásadním nedostatkem zdravotnických kapacit.

Oběti v Evropě

Koronavirová kalamita v Evropě nejvíce postihla Itálii - 156 tis. nekažených a 20 tis. zemřelých. Na záda ji dýchá Španělsko se 166 tis. nakažených a 17 tis. zemřelých. S menším odstupem je Francie se 133 tis. nakažených a 14 tis. zemřelých a Velká Británie s 84 tis. nakažených a 11 tis. zemřelých. Německo má 128 tis. nakažených, ale jen tři tisíce zemřelých.

Státy jsou různě lidnaté. Významný je tudíž nejen ukazatel celkového počtu zemřelých, ale také počet zemřelých na jeden milión obyvatel, Zde první příčku zaujímá maličká Andora (375), druhé je Španělsko (366), třetí Itálie (329), čtvrtá Belgie (311), pátá Francie (221), šesté Nizozemí (160), sedmá Velká Británie (156), osmé Švýcarsko (128), deváté Lucembursko (105), 10. Švédsko (89), 11. Irsko (68), 12. USA (66), 13. je embargovaný a vysmívaný Irán (53), 14. Chanell Islands (52), 15. Dánsko (47), 16. Slovinsko (25), 17 Norsko (24), 18 Estonsko (19). Průměr světa je 14,6. ČR má 13 zemřelých na milión obyvatel. Čína má jen dva zemřelé na milión obyvatel.

Boj s koronavirem zdaleka neskončil. Na bilancování a seriózní rozbory je ještě čas. Tato čísla porostou, zvláště v USA, Velké Británii…

Důležitý je poměr mezi uzdravenými a zemřelými, byť má dva zásadní problémy. Asi u 80 % obyvatel probíhá nakažení koronavirem bez příznaku, takže ve statistice vesměs chybí. Někteří uzdravení jsou po jisté době opět shledáni jako nakažení. Selhalo testování? Možné to je. Stává se to poměrně často.

S těmito vážnými výhradami lze říci, že úmrtnost (procento zemřelých z počtu zjištěných nakažených) činí ve světě 6,2 %, v Evropě 8,7 %, v Česku 2,3 %, v Číně 4,7 %, v Rusku 8,2 %, v nejliberálnějším Švédsku 8,6 %, ve Španělsku 10,3 %, v Holandsku 10,7 %, ve Francii 10,9 %, v Itálii 12,7 %. Dosud je úmrtnost na koronavirus mnohem vyšší ve státech, které dlouho nechávaly epidemii volný průběh (USA, EU15), ve srovnání se státy, které poměrně brzy přistoupily k rázným karanténním opatřením (východní Asie, bývalé socialistické státy). Čína a Itálie přitom měly zásadní problém novou nebezpečnou nákazu včas rozpoznat. Ostatní se měly poučit na jejich zkušenostech. K podstatně horším výsledkům států s liberálním přístupem k epidemii korovaviru významně přispěla skutečnost, že došlo k přehlcení jejich zdravotních systémů (jižní Evropa, Francie, Velká Británie), v minulosti nejednou těžce decimovaných neoliberálními reformami (klasicky jižní Evropa).

Ano, parametry nákazy, stav zdravotnictví v okamžiku vypuknutí epidemie, reakce vlády a reakce obyvatelstvo rozhodují o více či méně zlé bilanci epidemie koronaviru.

Indexem naděje je poměr mezi počtem uzdravených a zemřelých. Ve světě činí 3,7, v Evropě 2,9, v Asii 13,2, v Číně 23,2 (železná kázeň ve východní Asii je zde velkou výhodou, nekázeň v USA a v zemích E15 značnou nevýhodou), v Iránu a v Kanadě 10, v Česku 3,4.

Hloupost a cynismus

Asi tři čtvrtiny nákazy nám zajistili lyžaři, které ani známé zamoření italských Dolomitů koronavirem neodradilo od lyžovačky. Cestovky, které je k tomu vybízely, nyní drze žádají úhrady všech škod i ušlého zisku. Podivné, ale kapitalistické.

Na počátku epidemie v ČR jsme se od nejotrlejších »chvilkařů« a »kavárníků« dozvěděli, že epidemie koronaviru je dobrá, neboť pomřou důchodci, kteří převážně volí Miloše Zemana, Andreje Baviše, komunisty a okamurovce a oni získají moc v zemi. Šokující je jak jejich cynismus, tak i nevědomost toho, že koronavirus zabíjí z velké části nezávisle na věku (důchodci tvoří 20-25 % jeho obětí). Velmi často ale zabíjí jinak vážně nemocné lidi.

Někteří navrhují karanténní opatření zrušit. Prý se bilance v zemích s karanténou a v zemích bez karantény neliší. Zřejmě neumí pracovat s daty a nectí zásadu předběžné opatrnosti. O této obávané nákaze toho dosud stále dost nevíme, účinný lék ani očkování podle všeho jen tak mít nebudeme, kapacity zdravotnictví nejsou neomezené. Rozhodování italských či španělských lékařů, koho s koronavirem léčit a koho ne při přehlcených tamních zdravotních systémech (nad 75 let věku neléčit), je tristní. Také v ČR byly nemocnice citelně redukovány pod rouškou úspor.

Za zjevně hloupý považuji návrh vrátit co nejrychleji děti do škol. Že by se v nich dala zajistit karanténa? To snad nikdo nemyslí vážně. Nebo mají mezi sebou rychle koronavirus rozšířit a nakazit své rodiče a prarodiče? Prý je v této zemi již třicet let zakázáno myslet a někteří tento nepsaný zákaz zřejmě důsledně dodržují.

Pro zrušení karantény se nejčastěji uvádí její neúnosné ekonomické dopady. Nezpochybňuji je. Připomínám ale, že s kritikou karantény už přestala i nemohoucí Evropská komise. Západní státy, které nás za ní kritizovaly, ji potichu zavedly i u sebe. Pozdě, takže epidemie se tam rozjela a lidi umírají po stovkách za den. Chápu, že někteří otrlí podnikatelé, jejich lobbisté a politici vidí jen své zisky, i kdyby měla půlka národa pomřít. Přitom je jisté, že stávající podoba globalizace, vedoucí lidstvo nejen do světové klimatické a ekologické katastrofy, je neudržitelná a svět se bude muset hodně změnit.

Spor o nošení roušek je jednak ideový (podle pražského pirátského primátora je rouška dovezená z Číny ideově nepřijatelná), jednak věcný, z hlediska jejich účinnosti. Liší se jistě podle typu roušek a kvality jejich výroby. Zdravý selský rozum říká, že i nejhorší podomácku vyrobená rouška je lepší než žádná rouška, byť účinnost jí poskytované ochrany je nižší. Nošení roušek tam, kde jsou lidé, je jistě nutné. Problém vidím jinde. Nemělo by se při jejím nošení zapomínat, že nošení roušky neopravňuje k nedodržování rozestupů, nejlépe dva metry jeden od druhého. Když jsme nezakázali procházky v parku či v přírodě jako v Polsku (za nedodržování tam padají mastné pokuty), měly bychom ty rozestupy dodržovat.

Část cyklistů a běžců jezdí a běhá bez roušek, druhým se nevyhýbají a někteří i funí a prskají na druhé. To je trestuhodné. Brazilský prezident Bolsonaro, jenž chodí po ulicích, s kdekým si podává ruku a říká, že koronavirus je jen lehká chřipka, je opravdu mimořádně špatný vzor.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 13 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.