Pacienti nakažení španělskou chřipkou v kalifornském Oaklandu. FOTO - Wikimedia commons

Jak vážný je COVID. Snese srovnání?

COVID-19 se stal fenoménem, ať se nám to líbí, nebo ne. Část společnosti v souvislosti s ním šíří poplašné zprávy jeho absurdním srovnáváním se španělskou chřipkou, nazývá ho skandálně dokonce novodobým morem. Druhá část naopak mluví o jen trochu ostřejší chřipce, než je ta běžná, srovnává ho například s prasečí chřipkou z let 2009-10. Jak je to doopravdy?

ČTK připravila přehled pandemií chřipkových virů od konce 19. století (počet obětí nemoci COVID-19 překonal mezitím podle oficiálních údajů hranici 130 000):

- Španělská chřipka (1918-20; kmen H1N1; až 40 milionů obětí):

Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu během 1. světové války. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.

- Asijská chřipka (1957-58; kmen H2N2; až dva miliony obětí):

Nemoc se objevila ve střední Číně, prošla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.

- Hongkongská chřipka (1968-69; kmen H3N2; asi milion obětí):

Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700 tisíc až jeden milion.

- Ruská chřipka (1889-92; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí):

Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893-94.

- Prasečí chřipka (nebo také mexická či chřipka nového typu; 2009-10; kmen H1N1; asi 18 500 obětí):

Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.

Proč tolik povyku?

Jak jeden stát za druhým vyhlašoval omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony nejen Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se za poslední sezonu nakazilo chřipkou 55 milionů Američanů a na 63 000 jich zemřelo. V porovnání s tím se podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse onemocnění COVID-19 vyvolané koronavirem prokázalo v USA u necelých 700 000 lidí, z nichž zemřelo na 30 000. Čísla však neříkají vše, poznamenává WSJ.

Pro začátek, bilance nakažených chřipkou udávaná CDC je odhadem všech nakažených, kdežto údaje o infikovaných COVID-19 se týkají jen pozitivně diagnostikovaných pacientů. CDC někdy v budoucnu zveřejní odhad celkového počtu lidí s koronavirem, prozatím je však srovnání těchto údajů u obou onemocnění porovnáváním jablek s hruškami.

COVID-19 se navíc od chřipky prý liší tím, jak rychle se šíří, jak dlouhou vyžaduje léčbu a jak těžké je to onemocnění. Nákaza, na niž dosud není lék, také klade nezvykle velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice.

Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se přelévají napříč celou zemí v rozmezí šesti měsíců, zavalila přílivová vlna COVID-19 za poloviční dobu jen hrstku měst. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých onemocnění tím přehltila zasažené oblasti. Panuje přitom obava, že bez společenských omezení se to samé bude opakovat i na jiných místech.

Nástin pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Pokud srovnáme jen laboratorně potvrzené případy, virem H1N1 se podle CDC za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší se koronavirem infikovalo devětkrát tolik lidí a COVIDu jich podlehlo 42x více.

Nejenže kvůli němu přichází do nemocnic více pacientů, než je obvyklé, vyžadují také delší léčbu. Průměrná doba hospitalizace dospělého s chřipkou činí 3,6 dne. V nemocnicích v oblasti Seattlu, kde se léčili jedni z prvních pacientů, kteří v USA na COVID zemřeli, strávili tito lidé v nemocnici průměrně 12 dní.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také vyčerpává zásoby ochranných pomůcek, což vystavuje riziku přítomné zdravotníky. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně v některých pokojích. Většina personálu má také určitou imunitu vůči chřipce, ať již přirozenou či nabytou očkováním. Proti COVIDu však nyní očkování neexistuje.

Nemění se, nemutuje

Existuje naopak jedna vlastnost, díky níž je koronavirus méně problematický než chřipka. »Nemění se a nemutuje takovým tempem, jako to dokáže chřipka,« řekla Allison Weinmannová, doktorka specializující se na infekční choroby. To může farmaceutickým společnostem usnadnit vývoj účinného očkování, což by z COVIDu mohlo nakonec učinit stejně všední onemocnění, jakým je sezonní chřipka, napsal WSJ.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 9 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.