Ilustrační FOTO - Pixabay

Jasná pravidla a pořádek v dotacích neziskovkám vláda odmítla

Poslaneckému návrhu KSČM, který samostatně upravuje pravidla v poskytování dotací nevládním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu, vystavila vláda stopku. Předloha také neumožňuje financování nevládních neziskových organizací, které vyvíjejí politickou činnost.

Příspěvky by podle KSČM měl stát přidělovat na základě dotační politiky k zabezpečení »všeobecně prospěšných služeb«. Zákaz dotací politickým neziskovkám by mohl mít podle stanoviska vlády při širším výkladu až fatální důsledky - mohl by se týkat i projektů boje proti korupci nebo zastupování zájmů spotřebitelů. »Dotace by tak nemohly být poskytnuty de facto takřka žádné nestátní neziskové organizaci,« míní vláda. To je samozřejmě nesmysl.

Dosavadní praxe podle předkladatelů v čele s předsedou ÚV KSČM, místopředsedou Sněmovny Vojtěchem Filipem však ukazuje, že poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu je nepřehledné, současná právní úprava nesourodá a kontrola leckdy nemožná. Navrhovaná právní úprava by tak měla zabránit vydávání peněz z eráru na činnosti organizací, které nepomáhají uplatňovat státní politiku. »Dotace by měly být poskytovány výhradně těm nestátním neziskovým organizacím, jejichž činnost napomáhá řešení problémů ve veřejném zájmu. Zároveň by měla zabránit tomu, aby nezisková organizace dostala na stejný projekt dotace od více poskytovatelů, pokud se nejedná o formu spolufinancování,« uvádějí předkladatelé.

»Rozhodně to není tak, jak se nám podsouvá, tj. že bychom chtěli bojovat s neziskovkami, že bychom nechtěli, aby prováděly svou činnost. To určitě ne. Zejména ty, které působí v sociální a zdravotní oblasti, ale i v prostoru životního prostředí či práce s handicapovanými lidmi, odvádějí obrovskou práci a je třeba poděkovat všem, kteří se této činnosti věnují,« řekla našemu listu předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá, jejíž podpis pod předlohou nechybí.

Předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Předloha celkově upravuje postup poskytování dotací od podávání žádostí přes rozhodování o nich a vyúčtování po kontrolu využití peněz. Zákon by také mj. stanovil, že stát by mohl dotovat jen konkrétní projekty. Příspěvek by mohl pokrýt nejvýše 70 % celkových nákladů, započítávalo by se i spolufinancování z dalších veřejných peněz. Vláda tvrdí, že některé aktivity by se tak vůbec nemohly konat, např. velké výstavní projekty.

Politické věci mají řešit politické strany a hnutí

Proč by ČR měla mít takovýto zákon? »Značná část neziskových organizací je důležitá pro budování občanské společnosti. Ale pak jsou tu organizace, které mají místo věcného spíše politický charakter a svou činností tak nejednou vstupují do práv politických stran. A je potřeba oddělit budování občanské společnosti od politického nádechu a nechat občanské organizace na občanské věci, a politické záležitosti nechat na úrovni politických stran a hnutí. Nikoli na neziskovém sektoru, protože politický režim je podle Ústavy ČR tvořen svobodnou soutěží politických stran, nikoli nátlakovými skupinami,« zdůraznil pro náš list Filip.

Podle KSČM ústřední orgány státní správy nedodržují zásady vlády, při poskytování dotací nepostupují jednotně, nevyměňují si informace o schválených projektech. Takže na stejný projekt může jedna neziskovka čerpat dotaci vícekrát od několika státních ústředních orgánů, což není žádoucí. Na vině je prakticky nulová kontrola, a tak dotaci získaly nejednou i organizace, které na ni neměly nárok. Navrhovaný zákon by tomu zabránil, stejně jako případnému přelévání dotačních peněz mezi jednotlivými neziskovými organizacemi. Návrh přináší i sankce za prohřešky proti zákonu, ukládal by je stát, podle vlády by však mohly být pro některé organizace až likvidační. Komunisté v odůvodnění předlohy mj. uvádějí, že jejich názor potvrzuje kontrolní závěr NKÚ o čerpání peněz poskytovaných nestátním neziskovkám z března 2019.

Je zajímavé, že se vláda vyslovila tak striktně. Dotace stojí erár miliardy ročně. A hlasy, učinit jasná pravidla v přidělování peněz daňových poplatníků neziskovkám, zaznívaly nejednou i z vládních stran. Na letošek je pro neziskovky vyčleněno z rozpočtu 8,01 mld. Kč, v roce 2015 to bylo 11,95 mld. Kč a v roce 2017 dokonce 14,38 miliard. Podle KSČM se tehdy prostředky poskytovaly bez analýzy potřeb společnosti.

Předlohu posuzovalo v připomínkovém řízení 14 ministerstev a dalších úřadů. Vláda od nich dostala záporná stanoviska. O předloze KSČM však budou rozhodovat zákonodárci. Není však jisté, zda dolní komora stihne návrh projednat do konce tohoto volebního období.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 26 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jan.dvorak
2020-04-22 12:11
KSČM by v této problematice mohla začít tím, že si zamete před
vlastním prahem. Jakou činnost to vykonává politická neziskovka
"Institut české levice", že na to dostává od státu ročně
tři miliony korun? Není to jen trafika pro pana Klána? Kolik platí
nájemné majiteli budovy na známé adrese Politických vězňů 9? To je
ta "všeobecně prospěšná činnost"?
slechta48
2020-04-22 09:37
Možná kvůli dřímající "Miliardě okamžiků proti
demokracii" či organizaci Šimona Pánka vláda nechce šlápnout do
hnízda sršňů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.