Ilustrační FOTO - Haló noviny

Oprávněné obavy řady zaměstnanců a OSVČ

Sedm procent Čechů, kteří byli před epidemií pracovně aktivní, ztratilo práci. Platí to pro 24 % osob samostatně výdělečně činných a tři procenta zaměstnanců. Vyplývá to z třetí vlny průzkumu mezi 3000 respondenty ve výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se podílí společnosti PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Třetí vlna se konala v půlce dubna.

Více než třetina zaměstnanců uvedla, že se u nich upravil pracovní úvazek či aktivity, a to snížením úvazku (11 %), redukcí mzdy, flexibilní složky (osm procent) či benefitů (pět procent), přechodem na ošetřovné (šest procent), vynucenou dovolenou (devět procent) a ztrátou příjmů z dohody o pracovní činnosti (čtyři procenta).

Pokles odpracovaných hodin se proti konci března stabilizoval. Zhruba 30 až 35 % lidí pracujících před epidemií tvrdí, že pracuje do 20 hodin týdně a kolem 50 až 55 % si udrželo plnou pracovní dobu (40 a více hodin).

Zhruba čtvrtina původně pracovně aktivních respondentů má poměrně či velmi silné obavy ze ztráty práce. Té se bojí přes 40 % lidí, u kterých se nějak změnil pracovní úvazek či zapojení, a dále asi třetina lidí s nižší kvalifikací a těch, kteří byli chudí už v době před epidemií.

Počet respondentů uvádějících pokles příjmu domácnosti na polovinu či méně od konce března nenarostl, mírně se ale rozšířil počet těch, které zasáhl pokles částečně.

Na 36 % dotázaných domácností má úspory, které by při plném výpadku stačily maximálně na měsíc, což je nevýznamná změna proti březnu. Okolo sedmi procent lidí tak patří do velmi rizikové kategorie, kdy domácnosti vypadla minimálně polovina příjmů a mají úspory maximálně na měsíc. Často jsou tyto skupiny mezi OSVČ, samoživitelkami a lidmi, u kterých se změnil pracovní úvazek.

U domácností trochu opadla snaha šetřit na spotřebních výdajích, ale 14 % domácností stále zvažuje některá radikální řešení, tedy půjčky, prodej majetku a shánění levnějšího bydlení. Platí to pro zhruba čtvrtinu respondentů ohrožených skupin. Díky využití odkladu splátek hypoték či nájmů části domácností se mírně zlepšila deklarovaná neschopnost hradit tyto výdaje a základní provoz domácnosti.

V hodnocení finanční situace domácnosti nenastala proti předchozí vlně průzkumu z konce března výrazná změna. Spíše klesl počet lidí, kteří situaci hodnotí jako velmi obtížnou, ale část respondentů se posunula z pozitivního hodnocení k vyšším obavám. Souvisí to se zjištěním, že se podařilo zastavit nárůst extrémních dopadů, nicméně krize se přes úsporná opatření ve firmách začala dotýkat více lidí.

Některé domácnosti mají už aktuálně problémy se splácením dlouhodobých závazků, pět procent s hypotékou či nájmem, pět procent s jinou půjčkou či úvěrem a devět procent s pravidelnými výdaji domácností.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.8, celkem 4 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.