Vznik fondu oživení podpořila také německá kancléřka Angela Merkelová.. FOTO - Haló noviny

EK chystá plán oživení ekonomiky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek pověřili Evropskou komisi (EK) přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli a bude se dál jednat.

Podle Michela šéfové států a vlád podpořili dříve navržené stimuly ve výši 540 miliard eur (skoro 15 bilionů Kč). Pomoc spočívající ve využití záchranného fondu eurozóny ESM, záruk pro firmy od Evropské investiční banky a podpoře krátkodobého zaměstnání v rámci programu SURE by měly země začít využívat od června. Vůdci »27« souhlasili i s plánem EK na koordinované uvolňování restrikcí přijatých kvůli pandemii. Zásadní náplní jednání však byla debata o dlouhodobém plánu podpory zasažených ekonomik, který bude vyžadovat až dva biliony eur. Zatímco lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí v čele s Itálií a Španělskem volali po co největším objemu zvláštního fondu a poskytování přímých grantů vládám, severské země či Nizozemsko navrhovaly co největší využití příštího sedmiletého rozpočtu a poskytnutí půjček, jež by tolik nezvýšily společný dluh.

»Jsou patrné rozdíly v přístupu, ale je cítit vůle najít kompromis,« prohlásil po jednání Michel, podle něhož nyní bude možnosti fondu i budoucího rozpočtu analyzovat EK, která co nejdříve přijde s konkrétními návrhy. O velkém pokroku mluvil po jednání italský premiér Giuseppe Conte, který dosud spíš kritizoval podle něj příliš malou ochotu dalších zemí EU solidárně pomáhat nejpostiženějším. »Mezi granty a úvěry musí být rovnováha,« prohlásila po jednání předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Fond oživení bude úzce navázán na nový dlouhodobý rozpočet, s jehož novým návrhem by komise chtěla přijít přibližně v půli května, řekla šéfka EK. Výši rozpočtu by chtěla EK na příští dva až tři roky zvednout z dříve navrhovaných 1,1 % hrubého národního důchodu až ke dvěma procentům. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona musí EU na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pěti až 10 % výkonu své ekonomiky. Evropa prý nemá budoucnost, pokud se neshodne na reakci na nynější výjimečnou situaci. Podle Macrona nemůže pomoc spočívat pouze v půjčkách, ale v přímých finančních transferech nejpostiženějším státům. Dodal, že neshody o rozsahu a podobě záchranného balíku mezi unijními státy stále přetrvávají.

Vznik fondu oživení podpořila také německá kancléřka Angela Merkelová. »Každému je jasné, že potřebujeme záchranný fond,« řekla vůdkyně nejsilnější unijní ekonomiky, která před videokonferencí přislíbila zvýšení německého příspěvku do společného rozpočtu. »Chci velmi jasně zdůraznit, že takovéto řešení je v německém zájmu, neboť dobrý vývoj v Německu je podmíněn dobrým vývojem v Evropě,« doplnila.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


slechta48
2020-04-25 10:55
"Důvěrné zdroje" informují, že Německo s dalšími státy
požaduje aby země, které si z ESM půjčí peníze na obnovu
hospodářství, musely vzápětí předat správu svého státního
rozpočtu Evropské komisi ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.