Ilustrační FOTO - Pixabay

Propojit pandemii se zelenou dohodou

Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.

Bezprostředně po březnovém vypuknutí pandemie v Evropě se začaly z některých zemí jako ČR či Polsko ozývat hlasy vrcholných politiků, že zelený plán bude třeba odložit, neboť státy budou mít dost starostí se záchranou svých ekonomik paralyzovaných koronavirovým výpadkem. K tlaku na odložení přísnějších emisních limitů či dalších ekologických kroků se přidaly také třeba aerolinky a automobilky, na něž má krize zásadní dopad.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová však už začátkem dubna prohlásila, že investice do ekonomického oživení budou svázány s klimatickým plánem v rámci budoucího sedmiletého rozpočtu. Jeho návrh měla Komise předložit do konce tohoto měsíce s tím, že se o něm diskutovalo na minulotýdenním summitu Unie.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. FOTO - Wikimedia commons

Ekologická udržitelnost

Výzvu, aby Brusel plán na oživení spojil s ekologickou udržitelností, původně podepsali ministři desítky států západní, severní a jižní Evropy, mezi nimi pandemií nejzasaženější Itálie či Španělsko. Postupně se k nim přidalo dalších sedm států včetně největších unijních ekonomik Německa a Francie. Jako první z visegrádských zemí se v pondělí připojilo Slovensko.

»Všichni si uvědomujeme, že následky koronakrize budou bolestivé, ale nepotrvají dlouho. Avšak nečinnost v přijímání kroků proti klimatické krizi by měla závažný a dlouhodobý důsledek,« uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj. Přechod k šetrným technologiím či celková transformace ekonomiky může podle něho být příležitostí k obnově hospodářského růstu po očekávaném útlumu.

Iniciativu podpořila také většina poslanců Evropského parlamentu, kteří dlouhodobě vyzývají Komisi k aktivnější klimatické politice. Za výzvu se staví i rostoucí počet velkých evropských firem z různých odvětví, mezi nimi Volvo, Unilever, Nestlé, Lego či IKEA.

K odkladu zelené dohody naproti tomu nabádají politici části zemí bývalého východního bloku včetně ČR. Premiér Andrej Babiš i někteří politici dalších českých stran v minulých týdnech černobíle zjednodušeně hovořili o tom, že obnova hospodářství má před klimatickými opatřeními přednost. Obdobné hlasy zněly i z autoritářsky řízeného »ropáckého« Polska, které si vloni jako jediné vyjednalo dočasnou výjimku ze závazku dosažení tzv. klimatické neutrality do roku 2050.

Někteří unijní diplomaté podle ČTK očekávají, že případné neshody mezi zastánci a odpůrci zeleného oživení mohou dále zkomplikovat vyjednávání o budoucím rozpočtu, která by se mohla rozjet během května.

Alarmující Guterres

U příležitosti 50. výročí Dne Země promluvil minulý týden i progresivní šéf OSN António Guterres. Zmínil naléhavost soudržnosti kolem koronavirové krize, ale podotkl zároveň, že existuje i další, hlubší krize, a to krize ekologická. Jeho mimořádně podnětné vystoupení a požadavky přinesl web osn.cz:
Čelíme ale další (vedle té koronavirové) hluboké krizi: zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Dochází k prudkému úbytku biodiverzity. Klimatická krize se blíží k bodu, kdy už nebude návratu k normálu.

Musíme proto jednat a musíme jednat rozhodně. Abychom ochránili planetu před koronavirem i před existenciální hrozbou klimatického rozvratu. To, co se děje teď, je vážným varováním.

Zabránit klimatickému rozvratu

Je nutné proměnit starost o ekonomickou obnovu ve skutečnou příležitost dělat ty správné věci pro budoucnost. Navrhuji šest klimatických opatření, která by měla zarámovat nadcházející období obnovy.

Obrovské výdaje na obnovu musí podnítit zelenou transformaci, která povede ke vzniku nových pracovních míst a nových typů podniků.

Budou-li využívány peníze daňových poplatníků na zotavení byznysu, musí to být podmíněno vznikem zelených pracovních míst ve prospěch udržitelného růstu.

Fiskální podněty musí vést k odklonu od šedé ekonomiky směrem k ekonomice zelené a podpořit odolnost jednotlivců i celých společností.

Veřejné zdroje je nutné využít k investicím do budoucnosti, ne do minulosti. Musí proudit do udržitelných sektorů a projektů na podporu životního prostředí a klimatu. Musí skončit dotace fosilních paliv, znečišťovatelé musí za emise začít platit.

Klimatická rizika a příležitosti je třeba začlenit do finančního systému, veřejných politik a infrastruktury.

Státy musí pokračovat ve společné práci jako mezinárodní společenství.

Sečteno podtrženo, podle Guterrese by uvolňování finančních prostředků mělo být podmíněno financováním zelených pracovních míst a udržitelnosti odvětví. Šéf OSN naznačuje, že by peníze daňových poplatníků už nikdy neměly být poskytovány těžkému ropnému průmyslu, a i dotace na paliva musí skončit a ti, kteří jsou zodpovědní za znečištění, musí za to zaplatit!

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 3 hlasy.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.