Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 

Dominova ulice, Praha–Stodůlky

Kácení sloupů, odstraňování pomníků a přejmenovávání ulic bývá většinou jakýmsi rituálním doprovodem revolučního nadšení. Když jsem byl v devadesátých letech členem Zastupitelstva hlavního města Prahy, bylo dílo dokonáno a nové názvy ulic už visely. Všichni zastupitelé tenkrát dostali darem dvojdílný tzv. Uličník hlavního města, vydaný v letech 1997/98, kde jsou uvedeny všechny staré a nové názvy ulic a stručné životopisy slavných, po kterých je to pojmenováno.

Stále je to čtení zajímavé. Teprve nedávno padl můj zrak na pojmenování Dominovy ulice v Praze–Stodůlkách. V letech 1981–1991 se ta ulice jmenovala Dokučajevova. Vasilij Vasiljevič Dokučajev (1846–1903) byl ruský půdoznalec a přírodovědec, profesor geologie a petrografie. Přejmenovávačům v roce 1991 asi nevyhovoval tento ruský vědec, i když byl už 88 let po smrti, nebo snad nevěděli, že petrografie se zabývá popisem a složením hornin.

Přejmenovali tu ulici na Dominovu. Podle Uličníku byl Karel Domin (1882–1953) český botanik zabývající se taxonomií, fytogeografií a geobotanikou. Bohužel už tam není uvedeno, že byl také rektorem Karlovy univerzity a výrazným fašistickým politikem. V naší rodině není Dominovo jméno neznámé. Výrazně se podílel na vyhození mého otce doc. RNDr. Radima Uzla z chemického ústavu přírodovědecké fakulty. Nebývalo zvykem, aby 35letý docent opouštěl univerzitní pracoviště. Bylo to možné pouze po Mnichovu, za tak zvané druhé republiky. Prof. Karel Domin byl v té době předsedou politické strany Akce národní obrody, zaměřené hlavně proti Masarykovi, Benešovi, ale také proti Rudolfu Beranovi, Židům a komunistům. Není divu, že můj otec, jako masarykovec a přítel Karla Čapka, na univerzitě za druhé republiky nevyhovoval. Univerzitní profesor organické chemie RNDr. Jaroslav Staněk mi ve svém dopise v roce 1987 potvrdil, že prof. Domin byl vskutku na vyhození mého otce angažován.

V oficiálním životopise Karla Domina se dnes uvádí, že po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. Snad není ani taková škoda, že se nevrátil ke své vědecké práci. Spíš je škoda, že ho v květnu 1945 nezavřeli.

Nad celou událostí se už dávno zavřela voda, a vím, že jakékoliv kádrování je dnes nesmyslné a zbytečné. Nicméně by možná bylo dobré, aby si obyvatelé Dominovy ulice ve Stodůlkách uvědomili, že jejich ulice byla přejmenována v roce 1991 a místo jména starého ruského vědce nese nyní jméno českého fašisty.

Radim UZEL


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 105 hlasů.

Radim UZEL

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2020-04-28 18:47
Karel Domin byl světová osobnost přírodních věd a přední odborník
na ochranu přírody. Zasloužil se mj o založení Tatranského
národního parku. Že byl rektorem Karlovy univerzity uvádí každé
encyklopedické heslo, v tomto MUDr Uzel, kdyžto řeknu kulantně,
nemluví pravdu. Tvrdí-li, že byl výrazným fašistickým politikem,
lže až na půdu slovy poválečných komunistů. Jako rektor Karlovy
univerzity Domin usiloval o rekonstrukci Karolina a zasloužil se o
vrácení univerzitních insignií z německých rukou do českých. Jako
politik byl v letech 1935 – 1939 poslancem za Národní sjednocení, což
bylo uskupení pravicových nacionálně laděných stran v čele s
předsedou Karlem Kramářem. Za druhé republiky byl členem Akce
národní obrody, kterou tvořila inteligence, průmyslníci,
velkostatkáři a advokáti. Vymezovala se proti Politice Masaryka a
Beneše, proti komunistům a židům. Beneše kritizoval za přijetí
mnichovského diktátu památnými slovy: „Zachování míru je jistě
žádoucí, ale shnilý mír, mír ponižující, mír, který nerespektuje
základní zásady demokracie a šlape po právech svrchovaného státu,
takový mír je horší než válka.“ Jeho akademická dráha skončila v
listopadu 1939. Později byl poslán na nucenou dovolenou a dochovalo se
svědectví botanika, příslušníka SS, profesora Viktora Denka Czurdy
(1897–1945) že „v době okupace byly v profesorském sboru
přírodovědecké fakulty německé university vzneseny stížnosti na
mírný postup vůči profesoru Dominovi ze strany Němců.“ Přesto se
stal po válce obětí komunistických čistek. Důkazy proti němu byly
vágní, týkaly se spíše politických uskupení, v nichž působil, než
profesora osobně. Nakonec byl Zdeňkem Nejedlým v březnu 1948
penzionován, na což měl – vzhledem k věku – nárok. Pro úplnost:
otec Radima Uzla dva roky po odchodu z fakulty zemřel a nestačil se jako
vědec profilovat. Radim Uzel mladší se narodil, jak je obecně známo,
jako pohrobek a otce vůbec nepoznal.
kozpav
2020-04-28 12:58
OK pane Uzel.
slechta48
2020-04-28 11:06
Nepříjemná pravda bolí co stieglitz?
1 | 2
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama