Poprava vězně v koncentračním táboře Jasenovac. FOTO - Wikimedia commons

Peklo Jasenovac

Jako Středoevropané máme v naší části Evropy či v jejím blízkém okolí řadu památníků nacistických koncentračních táborů a jejich poboček. Jsou to památníky zvěrstev v nich probíhajících a současně hrdinství vězňů, kteří se ve značné míře svým věznitelům nepoddali. Nesmíme však zapomínat ani na lágry vzdálenější, kde také člověk (je-li tak vůbec možno trýznitele označit) člověku připravoval peklo.

V minulém týdnu tomu bylo 75 let od posledního pokusu vězňů o útěk z ustašovského koncentráku Jasenovac, na území dnešního Chorvatska. Zřídili ho v srpnu 1941 chorvatští ustašovci, kteří byli jeho správci, dozorci a vykonavateli brutálního mučení, týrání a vraždění. Ustašovci, tito nelidští fašističtí vyvrhelové chorvatského národa, zde až do osvobození partyzány J. B. Tita zavraždili na sto tisíc (podle jiných zdrojů až 800 000 i více) Židů, Romů, zejména však Srbů, chorvatských antifašistů a odpůrců ustašovského režimu. Mezi oběťmi ze slovanských národů, které ustašovci považovali za podlidi (sebe považovali za Germány), bylo také 114 Čechů a 106 Slováků. Právě v Jasenovaci probíhala řízená genocida Srbů, Židů a Romů.

Koncentrák byl nazýván »Dantovým peklem« nebo také »balkánskou Osvětimí«, tedy Auschwitzem. Způsob hromadného vraždění zde probíhal nesmírně krutě, ještě krutěji, než si naše fantazie dokáže vůbec představit. Nebyly zde totiž plynové komory a ustašovci nepoužívali pro likvidaci odpůrců ani střelné zbraně. Takže vraždění se dělo podřezáváním hrdel, sekáním hlav sekerou, věšením. Za účelem podřezávání hrdel používali ustašovští fašisté speciální nůž připevněný k ruce. Opravdové peklo!

V minulém týdnu se v areálu jasenovackého koncentráku u památníku ve tvaru květu uskutečnila pietní akce, jíž se účastnilo celé stávající chorvatské politické vedení – prezident, předseda parlamentu a předseda vlády. Je to cenné, neboť historie ustašovců je pro Chorvaty opravdu »nepříjemné téma«. Zúčastnili se také zástupci židovských a romských organizací a organizací srbské menšiny – ty předtím projevovaly úctu obětem koncentračního tábora Jasenovac odděleně od oficiálních akcí. Chtěly tím dát najevo protest proti počínání chorvatských úřadů, které podle nich projevovaly nečinnost vůči nárůstu neonacistických nálad ve společnosti. Konzervativní vláda byla totiž v posledních letech kritizována za příliš shovívavý postoj k oživování ustašovské, tedy nenávistné antisemitské ultranacionalistické ideologie v zemi. Příznivý vztah k ustašovské minulosti je založen na tom, že pro některé znamená toto hnutí »národní boj za sebeurčení«.

Je to stejně mylné a stejně nebezpečné jako vzývání banderovského hnutí na Ukrajině nebo Tisa na Slovensku.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 22 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


novotnyjaro
2020-04-29 20:52
Pane Prchale, není důležité, zda byl Josiph Broz- Tito poloviční,
nebo celý Chorvát! Rozhodující bylo, že zorganizoval takovou
skutečně Jugoslávskou armádu, která vyhnala Německé okupanty z
Jugoslávie. Byl dlouholetým prezidentem a světově uznávaným lídrem
Jugoslávie!
jarprchal43
2020-04-27 21:18
Tito byl poloviční Chorvat po otci, Matka byla Slovinka.
novotnyjaro
2020-04-27 20:26
O tomto nejbrutálnějším balkánském koncentračním táboře se
šířeji zmiňuje dvojice autorů Mark Aarons/Austrálie/ a John Loftus
USA/, ve své knize Operace Ratline, vydané v roce 1990, kterou by jste
marně sháněli. Kniha přináší šokující fakta o nacistických
sítích upředených Vatikánem. V knize se autoři rozsáhle věnují
této nejsmutnější kapitole chorvatských dějin, kde zvěrstva v tomto
táboře překonali brutalitou i Osvěnčim. Naštěstí od této skvrny
Chorvatů je očistil další Chorvát, Josef Broz Tito, osvoboditel
Jugoslávie!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.