Ilustrační FOTO - Pixabay

Na zbrojení jde stále více peněz

Svět v uplynulém roce vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů (50 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta.

Uvádí to vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o světových výdajích na zbrojení. Za armádu a nákupy zbraní utratily v roce 2019 státy 2,2 % výkonu světové ekonomiky, v přepočtu na obyvatele zhruba osmimiliardové Země pak zbrojní částka činí 249 dolarů (6200 korun). Nejvíce na zbrojení vydávají USA následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na armádu činí 62 %.

»Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení,« řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce 1,917 bilionu dolarů. »Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum,« dodal.

USA podle SIPRI investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 % více. Tato částka činí 38 % celosvětových výdajů. Ústav k meziročnímu americkému růstu výdajů na zbrojení poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojaři světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 %, respektive 6,8 %. V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. SIPRI uvedl, že v tomto regionu výdaje na zbrojení každý rok od roku 1989 stoupají.

V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun). Naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.

Výrazný růst SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 %, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 %. O ČR se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády bilion dolarů (25 bilionů korun).

Rusko v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 % více. Loni tyto investice činily 3,9 %ruského HDP.

Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být naopak. Důvodem je pandemie nemoci COVID-19, která má hluboké hospodářské dopady. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 4 hlasy.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.