Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Osvobozen lágr u Dachau

V letech 1933-45 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, přes 40 000 vyhlazovacích, koncentračních, pracovních nebo sběrných táborů a jejich poboček a židovských ghett, které se staly jednou z nejhorších kapitol dějin lidstva.

Prvním a nejdéle fungujícím zařízením tohoto typu byl koncentrační tábor Dachau, který začal fungovat v březnu 1933 a osvobozen byl až 29. dubna 1945. Zařízením za 12 let existence prošlo nejméně 200 000 lidí, z nichž asi 41 500 zahynulo. Tábor v Dachau sloužil jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty a jejich nohsledy po celé Evropě. První vězni prošli branou tábora, nad níž visel cynický nápis »Arbeit macht frei«, 22. března 1933 - pouhé dva měsíce poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem.

Před válkou putovali do tábora Dachau skuteční i domnělí nepřátelé režimu - komunisté, sociální demokraté, odboráři, šlechtici. K nim postupně přibyli lidé označovaní za podvratné živly: Svědkové Jehovovi, duchovní, Romové, homosexuálové a další. Židy, kteří nakonec tvořili asi třetinu zde vězněných, začali nacisté hromadně internovat po Křišťálové noci v listopadu 1938.

První neněmečtí vězni přijeli do Dachau po anšlusu Rakouska v roce 1938. Na podzim téhož roku tam byli deportováni nacistům nepohodlní obyvatelé Sudet a po zřízení protektorátu přibyli další českoslovenští občané. Evidence hovoří o 3600 osobách z Čech a Moravy, z nichž prokazatelně v táboře zahynulo 1399.

Také v Dachau byla vedle krematoria vybudována plynová komora, ta však prý nikdy nezačala sloužit masovému vraždění. V táboře byly až do osvobození prováděny popravy většinou zastřelením nebo oběšením. Ani Dachau se ale nevyhnuly smrtící pseudolékařské pokusy na vězních.

Táborem prošel malíř a spisovatel Josef Čapek. FOTO - Wikimedia commons

Koncem roku 1944 panovaly v Dachau katastrofální podmínky. Hromadili se zde vězni evakuovaní před postupem spojeneckých armád z jiných táborů a řádila zde epidemie tyfu. Jen dva dny před osvobozením tábora, 27. dubna 1945, nacisté rozhodli o pochodu smrti 7000 vězňů do Tegernsee na jihu země, o den později tábor opustila většina personálu SS. Konečně 29. dubna 1945 do tábora dorazily americké jednotky, které zde nalezly více než 30 000 zubožených vězňů. Stejný počet se nacházel v přidružených táborech. Asi 43 000 lidí bylo evidováno jako političtí vězni. Počátkem května podle ČTK Američané osvobodili i přeživší z pochodu smrti do Tegernsee.

Táborem prošli například bývalí čeští kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran, malíř a spisovatel Josef Čapek, spisovatel Norbert Frýd či publicista Ferdinand Peroutka.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 7 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


novotnyjaro
2020-04-29 12:24
Dachau po osvobození si přijel skontrolovat vrchní velitel západních
spojenců generál Eisenhover. Svědkové popisují, že když viděl ty
hrůzy, že se pozvracel! Nechal sehnat obyvatele okolních měst a vesnic,
aby se na tu hrůzu osobně podívali. Každý ale říkal, že o ničem
takovém nevěděl! Eisenhover ptom nařídil, aby obyvatelé
vlastnoručně vykopali hroby pro mrtvé!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.