Rozhovor Haló novin s badatelem a kronikářem obce Třeština Jiřím Nesétem

Zrada vlasovců je neodpustitelná

Jste z Olomouckého kraje, tak vám jako historikovi musí být znám zákřovský masakr. Kdo před 75 lety 20. dubna 1945 mučil, týral a pak upálil prakticky zaživa 19 místních mužů a chlapců? Byli to vlasovci, jak se píše v Zákřově na informačních deskách, nebo - jak uvádějí jiné zdroje - to byli ruští kozáci, vedení jakýmsi kapitánem Paninem, ve službách hitlerovců?

Poprvé jsem četl o zákřovské tragédii před mnoha lety v publikaci Kraj, jímž táhla válka, vydané hned po válce v roce 1946 v Olomouci. Je to mimořádné dílo autora Jana Cekla. Jednoznačně zde uvádí, že vrahy nevinných obětí byl kozácký pluk 574. Podle mých informací spadaly tyto jednotky pod německé velení, a ne Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova (ROA).

Židovský chlapec Otto Wolf si psal v době skrývání se jeho rodiny před transportem do koncentráku deník. On byl také jednou z obětí zákřovského masakru a sestra Felicitas v deníku napsala, že v lesích kolem Zákřova řádili právě vlasovci. Ovšem v úvodu knihy je uvedeno, že zde řádil vámi zmíněný kozácký prapor č. 574, zformovaný v Berdičevě na Ukrajině, jemuž velel zmíněný Panin. Pro lidi je to trochu zmatené.

V šedesátých letech jsem chodil do základní školy v Mohelnici. Naše učitelka dějepisu nám ráda vyprávěla o mimořádných událostech a osobnostech našeho kraje. Tehdy jsem poprvé slyšel o bratřích Kurtovi a Ottovi Wolfových. Mají pamětní desku na budově bývalé pošty, která byla odhalena v dubnu 1948 a kde před válkou jeden čas bydleli. Kurt padl jako příslušník naší armády v bitvě u Sokolova a Otto se před koncentračním táborem schoval u dobrých lidí v tehdejším protektorátě na Přerovsku. Nápis na desce zní: »V tomto domě se narodil 5. 6. 1927 Otto Wolf, který před úsvitem svobody po 5letém skrývání v lesích byl 20. 4. 1945 vlasovci a gestapáky jako partyzán mučen a zaživa upálen.« Jeho tragická smrt, i ostatních obětí v Zákřově, v samém závěru války je mementem, na které se nesmí zapomenout.

Takže je tu rozpor. Pamětní deska hovoří o vlasovcích, v Deníku Otty Wolfa je zaznamenáno, že kolem obce se pohybují vlasovci. Vy říkáte – byli to kozáci. Proč tato část historie není zcela vyjasněna?

Tohle je otázka pro vojenské historiky. Já osobně se přikláním k závěru ve zmíněné publikaci Jana Cekla z roku 1946, že se jednalo o kozáky. Jako novinář navštívil po osvobození obce celého Olomouckého kraje a barvitě popsal válečné události v každé z nich, partyzánské a odbojové hnutí, dobu osvobození i události bezprostředně poté. Své dílo doplnil o další fakta a vydal opětovně v roce 1947.

Jisté je, že již na přelomu let 1944/1945 se pohybovaly naším krajem tisíce německých uprchlíků z východu i s dobytkem, kolony válečných zajatců a vlakové transporty vězňů. Také vojenské a lazaretní vlaky. V tomto neutuchajícím a nepřehledném chaosu projížděly ustupující kolony wehrmachtu, maďarské armády, vlasovců a také kozáci. Tento nápor vojsk a uprchlíků neustal až do posledního dne války, spojený s bojovými akcemi Rudé armády. Pro obyvatelstvo kraje to byla neskutečná podívaná, avšak velmi nepřehledná. Je tedy docela možné, že v této oblasti působili jak vlasovci, tak kozáci.

Jak se vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova, kteří bojovali na straně německých nacistů, dostali na naše území?

V závěru války bylo na území Československa soustředěno na jeden milion příslušníků wehrmachtu a dalších ozbrojených složek a 200 tisíc příslušníků volkssturmu. Nepřátelskému uskupení armád velel pověstný polní maršál Schörner, přezdívaný samými vojáky wehrmachtu »krvavý Ferdinand«. V bojích proti Rudé armádě kladly německé divize stále tvrdý odpor, v některých případech i po vyhlášení kapitulace.

Na území Čech a Moravy byly také početné jednotky maďarské armády a Ruské osvobozenecké armády (ROA), které ustupovaly s wehrmachtem, a tak se dostaly na naše území. Při osvobozování naší vlasti docházelo k zadržení jednotek či skupin zrádných vlasovců. Jejich zrada, nejen vzhledem k obrovským obětem občanů Sovětského svazu ve válce s hitlerovským Německem, byla neodpustitelná a řešila se velmi tvrdě.

Vlasovci jsou některými lidmi dnes rehabilitováni. Proč?

Ano, dnes se objevuje v různých publikacích a televizních pořadech snaha příslušníky ROA rehabilitovat a představit je jako »bojovníky za svobodu«. Z vyprávění pamětníků - vyslechl jsem a zapsal v našem kraji vyprávění 195 osob - byl všeobecně znát jasný odsudek jednání zrádných vlasovců. Pro české obyvatelstvo byla zrada vlasovců nepochopitelná. Proto jejich rychlé a tehdy spravedlivé odsouzení na konci války je známo pouze z vyprávění a jen výjimečně zaznamenáno v kronikách obcí.

Ptáte se, proč se dnes najdou zastánci vlasovců, proč mají své zastání ve sdělovacích prostředcích a kdo má zájem upravit moderní dějiny? Neumím na to odpovědět, jen mám obavu, že je tato kampaň placena ze státních peněz.

Zaujalo mě, že počínání těchto vražedných skupin je jen výjimečně zaznamenáno v kronikách obcí. Znamená to, že kronikáři obcí to nezachytili, nezapsali?

Při sepisování knihy Pochody hladu a smrti jsem osobně navštívil více než 250 měst a obcí Slezska, Moravy a Čech. Při návštěvách obecních a městských úřadů jsem pátral v obecních kronikách a, bohužel, v mnohých případech zcela chybějí údaje nejen o pochodech smrti válečných zajatců, vlakových transportů z koncentračních táborů, či bližší údaje o konci války a osvobození obce. Většinou se jedná o dosídlené bývalé německé obce v pohraničí, kde se kroniky začaly psát až po válce, někdy s odstupem deseti a více let, a nebyli žádní pamětníci. Nebo nechtěli o těchto věcech z různých důvodů mluvit. Ale tento fakt je známý i ze starousedlických českých obcí a důvody jsou podobné.

Kde vlasovci na našem území škodili a vraždili naše lidi?

Dám vám několik příkladů. K likvidaci partyzánských skupin vysílalo gestapo proškolené konfidenty právě z řad vlasovců, především v roce 1944. Jednalo se zejména o největší odbojovou skupinu na severní Moravě, kterou bylo Národní sdružení československých vlastenců. Vlasovci se vydávali za uprchlé sovětské válečné zajatce a využívali nezkušeností a důvěřivostí velitelů organizace. Tím došlo na jaře 1944 k hromadnému zatýkání asi 800 osob v okrese Šumperk, Zábřeh a tehdejších okresů Lanškroun, Moravská Třebová a Litovel. Mnozí z nich poznali koncentráky a věznice v Drážďanech, Lipsku, Vratislavi, Brně i jinde. A mnozí se již nevrátili.

Například v březnu 1944 vyslalo šumperské gestapo do Cotkytle tři vlasovce, kteří se vydávali za uprchlé sovětské válečné zajatce. Byli však odhaleni a zastřeleni. Koncem války železná obruč téměř sedmileté poroby v tak zvaných Sudetech praskla a začalo účtování s válečnými zločinci a zrádci, také s vlasovci. Ihned po obsazení jednotlivých obcí byly prováděny příslušníky NKVD výslechy zadržených vlasovců, ale také uprchlých válečných zajatců, kteří se právě v obci nacházeli. V Šumvaldu chytili rudoarmějci ve mlýně 14 vlasovců. Po zjištění totožnosti byli všichni zastřeleni. V Dlouhé Loučce byli zajati příslušníci technického praporu, tzv. HIVI, který zajišťoval týl wehrmachtu a zde opravoval porouchaná vojenská vozidla. Mnozí byli na místě zastřeleni. V Mohelnici našli gardisté z Třeštiny ve sklepení městské radnice ukrytého vlasovce. Rozhodli se to oznámit na velitelství. Přišel sovětský voják se samopalem a pln nenávisti pohlédl na zrádce, který se strachy celý schoulil v koutě sklepa. Nedaleko se povaloval rýč, jakmile ho voják uviděl, odložil zbraň a rozsekal ho tím rýčem doslova na kusy. Jako vlk prý žil, jako vlk skonal.

Je zaznamenán příběh z obce Leština u Zábřehu. Na konci války se zde ubytoval oddíl vlasovců. Po příchodu Rudé armády museli prodělat výslech a byl prý u toho velký křik. Kupodivu nebyli zastřeleni, jak to bylo obvyklé, ale zařazeni do vojska a odjeli s ním dál na západ. Přitom v tvrdých bojích o tuto obec padlo 16 rudoarmějců. Po válce se velitel této jednotky bývalých vlasovců přijel do Leštiny podívat, byl to letec. Prohlásil, že ho po návratu do Sojuzu čeká Sibiř.

U nás v Třeštině je zaznamenán příběh vlasovce Michaila. Byl vyslán na jaře 1945 gestapem pátrat po uprchlých sovětských válečných zajatcích a tím ohrozil nejen je, ale také rodiny, které je ukrývaly. Zajatci sami vyzvali Michaila na schůzku a v lese ho zabili krumpáčem.

Takových příběhů se udála v našem kraji celá řada. Ještě doplním jeden příběh z Červenky u Olomouce. Zdejší železniční stanicí projížděl vlak se zajatými vlasovci z Prahy dál na východ, ale Němci při ústupu zničili v následující stanici Moravičany železniční most, a tak musel vlak s vězni zastavit. Čtyřem z nich se podařilo uprchnout, vnikli do jednoho domu, kde se chovali velmi nepřátelsky. Přivolaná hlídka Rudé armády je okamžitě zatkla a na místě zastřelila.

Dovolím si připomenout, že jakousi gloriolu »bojovníků za svobodu« se dnes snaží dát někteří publicisté dalším zrádcům a vrahům, sotním Stepana Bandery. Stačí připomenout, že již v září roku 1939 při útoku Německa na Polsko vpadl ukrajinský legion, vedený Stepanem Banderou, přes Slovensko Polákům do zad. Jeho vojáci po napadení Sovětského svazu vstoupili do pověstné divize SS Galizien a účastnili se mimo jiné i bojů ve Stalingradu.

Nechvalně známý byl rovněž trestný prapor Nachtigall ve službách wehrmachtu a tisíce jeho obětí v partyzánských oblastech. Své zkušenosti s nimi měli volyňští Češi a potomci pobělohorských exulantů, žijících v té době na severozápadě Ukrajiny. Čtyři sta z nich padlo v rámci »očisty Ukrajiny« za oběť banderovským sotním.

Daleko horší zkušenosti s těmito »bojovníky za svobodu Ukrajiny« měli židé a Poláci. Právě banderovci byli po válce posíleni o vlasovce, fašisty z Ukrajiny a Polska a vojáky wehrmachtu, kteří odmítli složit zbraně. Bylo to pestré mezinárodní vojsko skutečných vrahů.

Jak vidíte úlohu vlasovců v Pražském povstání? V posledních okamžicích války hledali způsob, jak si zachránit kůži, aby se jim, jak doufali, otevřela cesta do amerického zajetí. Tak tomu rozumí asi většina lidí.

Jsem badatel a mé možnosti studovat archivy jsou z časových důvodů značně omezené. Proto jen můj názor na váš dotaz. Ano, jistým způsobem pomohli. Do jaké míry, však musí posoudit renomovaní historici. Dodnes není na tuto otázku jednoznačný názor. Zde je jasně vidět, jak do historie zasahuje politika. Já jsem přesvědčen, že již tehdy vůdci Pražského povstání odhalili jejich záměr a případné politické důsledky, byť se jednalo o významnou vojenskou pomoc, a další spolupráci odmítli.

Je oprávněné, aby měli vlasovci památník v obci Řeporyje? V tamní kronice se prý píše, že se chovali k lidem slušně, vstřícně, dokonce pomáhali, a o tyto kroniky se opírá i Zastupitelstvo Řeporyjí, které vyšlo z podkladů politika Pavla Žáčka.

Byli to zrádci. Na jejich rukách byla krev tisíců nevinných lidí a na to se nelze dívat z pohledu dnešní morálky »vítězství pravdy a lásky«. Že se vlasovci ve výjimečném případě k někomu chovali jako v obci Řeporyje, neznamená, že se válečným zločincům a vrahům budou stavět pomníky. Zastupitelstvo by si mělo zjistit, která vojenská jednotka se v obci zastavila a jakou měla »bojovou« činnost. Vše lze v archivech dohledat. Řekl bych, že dnes jsou potřeba peníze na důležitější věci, rozhodně ne na pomník vlasovcům. To by si měl uvědomit i pan Žáček.

Obhájci vlasovců uvádějí jako argument to, že byli coby sovětští váleční zajatci stejně určeni Němci k likvidaci. Nejhorší zacházení bylo právě se sovětskými zajatci. Takže si vstupem do ROA chtěli zachránit holý život. Také se uvádí, že vrchní velitel Stalin se jich zřekl jako zrádců (tím, že skončili v zajetí). Opravňuje to však ke zločinům, kterých se dopouštěli?

Němci zabili jen na začátku války nejméně tři miliony sovětských válečných zajatců. Nejmenší odhad hovoří o čtyřech milionech obětí! To jsou otřesná čísla. Ano, zrádci, kteří se dali k Němcům, byli určeni k likvidaci, ale v boji na frontě proti Rudé armádě. Němci dobře věděli, že příslušníci ROA nemají jinou šanci, než padnout v boji, nebo být v případě zajetí Rudou armádou popraveni, a věděli to i vlasovci. Tehdejší válečné zákony SSSR tvrdě trestaly v případě zrady také rodiny zajatých vojáků.

Pro nás je to z dnešního hlediska těžko pochopitelné, ovšem tehdy nezbytné nařízení. Byl to doslova boj na život a na smrt. Zahynulo nepředstavitelných 27 milionů sovětských občanů. Takže žádný pardon!

Mohu se zeptat i na pro-hitlerovské kozáky? V rámci německých zbraní bojovaly i jízdní jednotky, jedné velel německý generál Helmuth von Pannwitz. Pannwitz byl souzen po válce jako válečný zločinec a byl popraven. Pikantní je, že k jeho památníku v rakouském Lienzu přichází s květinami i jistá paní Eugenie Číhalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny zastupující ruskou menšinu. Toto její konání pobuřuje část naší veřejnosti. Znáte příběh kozáků?

Každý národ, až na výjimky, měl za války své zrádce a posílil především jednotky SS. Připomenu Belgičany, Holanďany, Španěly, Francouze, Italy, dokonce Rusy, Bělorusy atd. Nikdy se však po bok wehrmachtu a zbraní SS nepostavila žádná česká divize, ani jiná vojenská jednotka. Bez ohledu na vystoupení Vládního vojska v Itálii. Je to pro náš národ velké vyznamenání.

V Rusku i na Ukrajině si jistě udělali mezi svými kozáky a v jejich vystoupení po boku wehrmachtu a SS ve svém dějepisu pořádek. Byly sestaveny dvě jízdní divize, které tvořily 15. kozácký jízdní sbor. Bylo to v podstatě samostatné vojenské seskupení pod velením německého důstojníka Helmutha von Pannwitze. Musím říci, že bojovou činností kozáckého sboru jsem se nezabýval a při svém bádání na ni vůbec nenarazil, až na uvedenou výjimku v Zákřově v lese na Kyjanici. Stejně tak vystoupení výše zmíněných divizí SS příslušníků porobených a okupovaných států západní Evropy, kteří páchali ukrutnosti především na slovanských národech východní Evropy. Nemluví se o tom.

Pokud má paní Číhalová potřebu se vrahovi klanět a je placena státem, jen to svědčí o snaze měnit historii a výsledky druhé světové války, i následující vývoj. A v Řeporyjích chtějí vlasovcům postavit pomník... Je to ohavnost, stejná jako hřbitov německým vojákům v Jizerkách.

Právě v roce 75. výročí osvobození od fašismu a vítězství jsme svědky paradoxní situace: velitel vojsk, která osvobozovala část Československa a dobývala Berlín, musel jít pryč, jeho socha se odstranila. A ti, kteří bojovali proti Spojencům a zabíjeli civilní obyvatelstvo u nás i jinde na okupovaných územích, budou mít památník. Je to nevděk, nebo reinterpretace dějin, aby se z hrdinů udělali vrazi a naopak?

Maršál Koněv je pro mě osobnost a má výrazný podíl na porážce Velkoněmecké říše. Je nositelem nejvyšších vojenských a státních vyznamenání nejen své vlasti, ale také USA, Francie, Velké Británie, Československa, Polska, a dokonce i Maďarska. Je neuvěřitelné, jak se dnes mladým lidem vymývá mozek. Pokud je to součást nových »evropských dějin«, tak nás potěš pánbu. Už jen to, že vina na vypuknutí druhé světové války se dává na roveň u Německa a Sovětského svazu, je skandální. Záměrně je zamlčen podíl tehdejších politiků, bank a podnikatelských kruhů Západu, bez jejich pomoci by si Hitler mohl nechat o svém Drang nach Osten jen zdát. Zkrátka, je to ostuda našeho národa.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 103 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2020-05-09 11:06
A toto dění podporuje napůl skrytou a napůl veřejnou cestou socanský
zmetek a člen vlády Petříček.A KSČM za pohozenou ohryzanou kost
drží tuto vládu u moci.Jako dlouholetý volič KSČM jsem si řekl dost
a od letošního roku k volbách již chodit nebudu.A pokud KSČM utrpí
debakly popřípadě se do sněmovny nedostane tak to bude zcela
zasloužené.Myslím si že stranu nezachrání ani případná výměna
Filipa v podzimních volbách.Dokonce bych řekl že ji to ještě více
rozštěpí.KSČM mílovými kroky kráčí k sledání se se slovenskou
KSS.
hajek.jiri51
2020-05-02 11:29
Už bych se sem nevracel, ale chtěl jsem zareagovat na článek a hlavně
diskuzi k němu o řeporyjském "pomníku", prvém a doufám i
posledním toho druhu na celém světě, od jakéhosi
"významného" umělce co zhrábl 153000, ale stydí se,
"chudák", za své jméno. jméno". Článeček, možná i
kvůli stupidním příspěvkům zmizel ze stránek tohoto deníku, jako
pára nad hrncem, zatímco jiné dělají z HaNO přinejmenším
měsíčník.Chtělo by to vysvětlující tabulku, velkou jako prase, kde
by byly názory těch milionů zajatců co raději za úděsných podmínek
v zajetí zdechli, než by zradili, a nebo aspoň jejich pozůstalých.
Pokud by na takovou tabuli neměli řeporyjští dost financí, rád jim, a
určitě ne sám, přispěji. Močení na piedestal se se taky nikdo bát
nemusí, protože odpůrci této ubohosti jsou určitě všichni slušní
lidé. Ne jako ti co zasmradili Náměstí Interbrigád (možná, kdo ví,
budoucího náměstí legie Kondor, když Kolářovi zase rupne v bedně).
A pomníček by si zasloužili, už zaživa, i pan Prchal s panem VM.
Navrhuji tvar kadibudky přikryté taky nacistickou helmou. A,
samozřejmě, s tabulkou s vysvětlujícím nápisem - Za zásluhy při
překrucování historie. Na to by se našli určitě zdroje i v
eurofondech. Toť vše.
hajek.jiri51
2020-05-01 18:36
Neodsuzoval bych je, vlasovce, za to, že se , někteří, pokusili
zachránit si život. Odsuzoval bych je následné činy. Ale pomník za
to, že se pokusili na poslední chvíli vyvinit? To může napadnout jen
podobné individuum jako Novotný. Bylo by zajímavé, dopátrat se jeho
motivů. Školu vychodil, asi, tak úplný debil snad není i když se tak
prezentuje. Podle podobné "filosofie" by jsme mohli , u
každého napojení naší a německé dálnice, postavit pomník Adolfovi.
fronda
2020-05-01 15:33
Byli to dokonce dvojnásobní zrádci.
1958Jirka
2020-05-01 11:03
Vlasovci byli fašisti!
novotnyjaro
2020-04-30 20:01
Odkazuji na knihu G.M. Gilberta Norimberský denník. Gilbert byl doktor
filozofie a kapitán USArmy, byl soudním psychologem při Norimberském
procesu! Vzrušující čtení plné každodenních faktů ze života
největších nacistických zločinců. Vydané v překladu vydavatelstvem
politické literatury v roce 1966. Upozorňuji, že G.M. Gilbert byl
Američan a knihu psal bez jakýkoliv předsudků!
novotnyjaro
2020-04-30 19:56
Našli se v těchto diskuzích příspěvky, které zuřivě obhajovali
vlasovce jako záchrance a osvoboditele Prahy. Připomínám, že vlasovci
byli v Norimberském procesu odsouzeni jako zločinecká organizace.
Generál Vlasov byl po vítězství ve válce okamžitě odevzdán
Sovětům, souzen a odsouzen k smrti. Podobně dopadli Stepan
Bandera,Chorvat Ante Pavelic, Quisling v Norsku.
hajek.jiri51
2020-04-30 19:26
Pravda je jen jedna.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.