Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak střední a východní Evropa zabrzdila koronavirus

V západní a jižní Evropě si koronavirus vybírá drastickou daň, kdy na komplikace s ním spojené každým dnem umírají tisíce lidí a lékaři v přetížených nemocnicích musejí dělat těžká rozhodnutí, komu zachránit život. Ale ve střední a východní Evropě se pandemii nemoci covid-19 podařilo zabrzdit do té míry, že se začíná rýsovat, jak bude vypadat život po skončení karantény. Znovu se otevírají obchody, hotely, školy a dokonce nákupní centra, píše list The Financial Times.

Rozdíl napříč kontinentem je očividný. Španělsko zatím eviduje 517 úmrtí na milion lidí, Itálie 453, Francie 353 a Spojené království 325. Na druhou stranu v případě Slovenska jde o čtyři, v případě Polska o 16, Česka 21 a Rakouska 65 mrtvých. Jen za úterý Španělsko, Itálie a Británie dohromady zaznamenaly více úmrtí lidí nakažených koronavirem než Česko, Slovensko nebo Maďarsko od začátku nynější krize.

Slovenský premiér Igor Matovič na středeční tiskové konferenci řekl, že jeho země si v boji s covidem-19 vede dobře, "možná lépe, než jsme čekali".

Za úspěchem zemí střední a východní Evropy částečně stojí štěstí. Zatímco Itálie a Británie měly první případy nákazy koronavirem v lednu, Česko, Slovensko a Polsko zaznamenaly své první infikované až v prvním březnovém týdnu. Získaly tak drahocenný čas pochopit smrtící nebezpečí, jaké s sebou dosud neznámé onemocnění nese.

Dalším faktorem, minimálně pokud jde o Rakousko, může být to, kdo byl mezi prvními nakaženými. "Na rozdíl od Itálie se koronavirus objevil u zdravých lidí. V Rakousku se začal šířit mezi mladšími osobami - lyžaři a cizinci pracujícími v této zemi," připomíná Thomas Czypionka, vedoucí oddělení zdravotnické ekonomie ve výzkumném Institutu pro vyšší studia (IHS). "Struktura rodin tady v Rakousku je také velmi odlišná od té v Itálii nebo v Číně. Jen pět procent lidí starších třiceti let tu bydlí se svými rodiči, takže nákaza se do rizikových skupin rozšířila v omezené míře," připomíná.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Ale i když měly štěstí v tom, jak u nich epidemie začala, středoevropské země toho dokázaly maximálně využít a extrémně rychle zareagovaly, jakmile se virus dostal přes jejich hranice, myslí si Olga Löblová, výzkumnice v oblasti veřejného zdraví z Cambridgské univerzity. "Virus dorazil do střední Evropy později, ale ta využila tento čas lépe," říká. "Nikdo se nekoukal na Itálii a neříkal, že toto se nám nestane," říká Löblová.

Slovensko, Polsko a Česko byly mezi prvními zeměmi Evropské unie, které uzavřely hranice a podobně jako Rakousko zavedly dalekosáhlé restrikce v každodenním životě, ať už jde o zavření všech obchodů, které neprodávají věci nezbytně nutné k životu, nebo přísné omezení shromažďování lidí na veřejnosti.

Rychlost, s jakou tato omezení velkých akcí byla zavedena, je jedním z nejdůležitějších důvodů relativního úspěchu středoevropského regionu, tvrdí Martin McKee z Londýnské škola hygieny a tropické medicíny.

Ještě v půlce března se v Británii mohlo na sebe mačkat 70.000 lidí na pětidenních koňských dostizích v Cheltenhamu a jedno francouzské město 7. března žilo snahami pokořit světový rekord v počtu lidí převlečených za šmouly na jednom místě.

Ale Rakousko 10. března omezilo počet lidí, kteří se mohou sejít na veřejnosti na sto, a Česká republika o dva dny později přišla se zákazem akcí s více než třiceti účastníky. Polsko a Slovensko podnikly podobně razantní kroky. "Střední Evropa zareagovala dříve, než epidemie začala. Česká republika a Slovensko jednaly velmi, velmi rychle," řekl McKee. "Neměli tam dostihy v Cheltenhamu ... Tyto velké akce zřejmě šíření viru napomohly," dodal tento vědec.

Důležitou roli možná sehrály i ochranné roušky. Česko a Slovensko rychle nařídily svým občanům, aby je nosili na veřejnosti, ačkoli třeba Světová zdravotnická organizace takové opatření nedoporučovala.

V polovině března slovenská televizní moderátorka Zlatica Puškárová vyzvala nového premiéra Matoviče a jeho ministra zdravotnictví Marka Krajčího, aby si nasadili roušky a šli lidem příkladem. "Ani jsme si to tehdy nedokázali představit," připouští nyní Matovič. Prý si mysleli, že to bude trapné, ale Puškárová je přesvědčila a roušky si nechali i během vysílání. "A teď si na ně zvyklo celé Slovensko," řekl premiér.

Hlavní český epidemiolog Roman Prymula tvrdí, že povinnost mít venku zakrytá ústa a nos považuje za jedno z nejdůležitějších opatření proti šíření koronaviru.

Nicméně výzkumníci varují, že koronavirus může propuknout tak rychle, že úspěch, jaký středoevropské země zaznamenaly v první fázi, nezaručuje, že budou stejně úspěšné v daleko komplexnějším procesu rozhodování jak a kdy znovu otevřít jejich ekonomiky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki na to upozornil ve středu, když oznamoval další fázi uvolňování restriktivních opatření. "Nemůžeme si být jistí, že máme koronavirus plně pod kontrolou," řekl. "Někdy rozvolňování restrikcí zrychlíme, ale bohužel může se stát i to, že bude potřeba udělat krok zpátky. S pokorou uznáváme, že koronavirus je velmi nebezpečný jev."

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 11 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.