Vlasov a Gen. Žilenkov (uprostřed) s Josephem Goebbelsem (únor 1945). FOTO - Wikimedia commons

V Řeporyjích vznikl památník vlasovcům

Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) nechalo na řeporyjském náměstí instalovat pamětní desku připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Vedle desky stojí umělecké dílo od sponzora, který si nepřeje být jmenován. Informaci serveru Seznam.cz ČTK potvrdil Novotný. Proti záměru zbudování pomníku se dříve ohradilo ruské velvyslanectví v Praze a ruská diplomacie.

Starosta uvedl, že uměleckou instalaci v podobě třímetrového kovového stožáru s drobnou plastikou na vrcholu radnice získala od "významného, ale neznámého autora". Plastika zhruba velikosti dlaně zobrazuje sovětský tank, na kterém leží německá vojenská helma.

Na pamětní desce je vyryt citát z knihy Souostroví gulag Alexandra Solženicyna "Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?" Další krátký text pak připomíná Pražské povstání a 300 vlasovců, kteří při něm padli.

Novotný řekl, že pamětní deska stála 153.000 korun a úřad na ni vypsal poptávkové řízení. Město zdarma zajistilo napojení na kamerový systém. Celkem se tak podle starosty náklady na památník vešly do 200.000 korun. Doplnil, že radnice již dříve restaurovala pamětní desku za oběti druhé světové války a umístila novou, která je věnována padlým v té první.

Starosta dále řekl, že proti původnímu plánu se změnilo umístění památníku, který měl původně být na spojnici ulic Smíchovská a Jáchymovská. Roli v přesunu podle starosty hrál reportér ruské televize, který si pro reportáž vybral právě místo na náměstí, o kterém tvrdil, že bylo pro památník vybráno. Zastupitelé následně schválili, že tomu tak skutečně bude. "O umístění památníku tak vlastně rozhodla ruská televize," řekl Novotný.

Plán řeporyjské radnice vyvolal dříve nesouhlasnou reakci ruské ambasády, která pomník vlasovcům označila za porušení mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Ruská diplomacie označila nápad na pomník za "naprosto příšernou iniciativu", která slouží reinkarnaci nacismu.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) tento týden v televizi Prima řekl, že on, Novotný a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) mají policejní ochranu kvůli Rusovi, který je má za úkol zlikvidovat. Všichni tři politici čelili v posledních týdnech kritice Ruska kvůli krokům, které učinily jejich úřady. V případě Koláře šlo o odstranění sochy maršála Ivana Koněva, pražský magistrát pak schválil přejmenování náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruské velvyslanectví v Praze, na náměstí Borise Němcova. Rusko existenci vyslaného vraha popřelo.

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům. Velitel jedné z divizí vlasovců Sergej Buňačenko vydal 6. května 1945 v Řeporyjích rozkaz, po kterém vlasovci přišli na pomoc protinacistickému Pražskému povstání.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.7, celkem 18 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2020-05-01 16:50
Musím předeslat, že nejsem příznivcem proudové výstavby pomníků a
pamětních desek. Ale protože se tady o vlasovcích stále diskutuje,
uvádím pár poznámek. Ať si to každý přebere, jak chce. Během
druhé světové války se dostalo do německého zajetí 5,7 milionů
sovětských vojáků. Obrovské číslo. Řada z nich byla obklíčena v
prvních fázích války pro neschopnost svých velitelů i samotného
Stalina. Mnoho se jich vzdalo dobrovolně, protože nechtěli bojovat za
komunistický režim, s nímž se neztotožňovali. Na Ukrajině a v
Pobaltí vítali obyvatelé po zkušenostech s komunistickou vládou
wehrmacht jako osvoboditele. Kdyby Hitler s tamními obyvateli zacházel
lidsky, vstoupili nejspíš do protisovětských jednotek masově.
Existovaly konvence o zacházení s válečnými zajatci, které Hitler
ovšem příliš nectil. Utrpení zajatců se ale pokoušel zmírnit
Mezinárodní červený kříž. Stalin na všechny pokusy o kontakt v
zájmu zlepšení postavení zajatců odpovídal, že žádné nezná.
Pokud se vojáci probili z obklíčení, končili většinou v gulagu,
protože jim už Stalin nedůvěřoval. Stejně dopadli vojáci, kterým se
náhodou podařilo uniknout ze zajetí. Nikdo už se nedozví, jaký
poměr měl k sovětskému zřízení generál Vlasov. Původně student
bohoslovectví, později zemědělství byl v roce 1919 zverbován do Rudé
armády a už v ní zůstal. Zázrakem přežil stalinské čistky
velitelského sboru a stal se jednou z klíčových postav obrany Moskvy v
roce 1941. Proto byl převelen k Leningradu. Tam se dostal do
neřešitelné situace, vrchní velení mu neposkytlo posily a když byl
obklíčen, nechal se Stalin slyšet, že se z toho musí dostat sám.
Nakonec ho Němcům udal sovětský spoluobčan za krávu, dva lahve
laciné kořalky a zásobu tabáku. Těžko odhadnout, jak silný pocit
sounáležitosti měl v tu chvíli se SSSR, Stalinem a Rudou armádou.
fronda
2020-05-01 15:56
Klid, však my to zase dáme do pořádku...
slechta48
2020-05-01 11:38
Ukázka vyprázdněnosti našich (j)elit. Zmohou se jen na okopávání
Zemanových kotníků a drobnými urážkami Ruska a Číny. O to hlouběji
vězí mezi americkými půlkami ...
svaty_vaclav
2020-05-01 11:33
Nacistický dobytek (mn. číslo) si v rozbitém Československu dělá co
chce.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.