Ilustrační FOTO - Pixabay

O výplatu dlužné mzdy bude možno žádat úřady práce

Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, nejspíš budou mít opět možnost žádat úřad práce o vyplacení výdělku. Umožnit to má návrh, který schválila Sněmovna.

Norma má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Poslanci přijali návrh Marka Výborného (KDU-ČSL), aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu. »Jde o to, aby zaměstnavatelé, kteří se dostanou do platební neschopnosti a nevyplácejí mzdu svým zaměstnancům, nebyli nuceni ve velmi striktních lhůtách 15 dnů platit tyto prostředky zpět úřadům práce, tedy aby toto vymáhání ze strany úřadů práce bylo možné až po prvním listopadu roku 2020,« vysvětlil Výborný.

Rozruch při projednávání předlohy vyvolala poslankyně ČSSD Kateřina Valachová, která se v rámci zákona neúspěšně pokusila prosadit změnu další normy, aby nárok na ošetřovné nezanikl rodičům, kteří do konce června nepošlou své dítě do školy či školky z obav, že hygienická opatření by mohla mít »potenciální negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte«.

Komunikace mezi ministerstvy vázne

Proti návrhu se postavily předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) a místopředsedkyně výboru a stínová ministryně práce za KSČM Hana Aulická Jírovcová. Podle nich mělo ministerstvo práce a sociálních věcí problém vyřešit s ministerstvy školství a zdravotnictví. »Musím říci, že se mi vůbec nelíbí komunikace mezi ministerstvem školství, ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí a odmítám to, aby tady poslanci řešili to, co má řešit vláda,« řekla Aulická.

Stínová ministryně práce za KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům tak nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá, že by to kvůli úpravě zákona nestačilo.

Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 6 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.