Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Přežili jsme díky hrdinství obyčejných lidí

Evropa si připomněla 75. výročí vítězství ve druhé světové válce, avšak kvůli boji proti koronaviru byly pietní akce velmi komorní a řada oslav byla zcela zrušena.

»Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí. Přežili jsme, a nakonec triumfovali díky hrdinství nespočtu obyčejných lidí, kteří  jsou sice v pokročilém věku, ale kteří kdysi nesli na bedrech osud svobody jako takové,« řekl britský ministerský předseda Boris Johnson. »Teď se nacházíme uprostřed nového boje proti koronaviru, který vyžaduje stejného ducha národního úsilí. A to znamená, že nemůžeme pořádat průvody a oslavy v ulicích, které jsme si dopřávali v minulosti,« pokračoval premiér. V projevu zveřejněném na Twitteru uvedl, že snaha zastavit šíření nákazy COVID-19 vyžaduje »stejného ducha národního úsilí« jako tažení proti nacismu. V Británii se hlavní bod připomínky konce války v Evropě odehrál až ve 21.00 hodin (22.00 SELČ), kdy byl odvysílán předem natočený projev královny Alžběty II. Ale už před polednem nad Londýnem proletěly červené stíhačky formace Red Arrows a následně lidé uctili památku obětí války dvěma minutami ticha.

Lítost veterána

Podle AP přineslo významné výročí místo shromáždění a »posledního velkého hurá« pro pamětníky spíš »osamělost spojenou s trpkými i sladkými vzpomínkami«. Lítost nad současným vývojem vyjádřil také bývalý zdravotník americké armády Charles Shay, který žije ve francouzské Normandii nedaleko pláže, kde bojoval při spojeneckém vylodění v červnu 1944. Mrzelo ho, že se nemůže setkat s přáteli z řad veteránů, s nimiž se už možná nikdy neuvidí.

Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Opatření zavedená kvůli koronaviru ovlivnila i oficiální program u pařížského památníku neznámého vojína. Francouzský prezident Emmanuel Macron položil věnec k hrobu neznámého vojína jen za přítomnosti několika dalších činitelů a vojenského sboru. Ceremonie se po boku Macrona účastnili jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a Francois Hollande, předsedové obou komor parlamentu a několik členů vlády. Udržovali mezi sebou rozestupy, národní hymnu u Vítězného oblouku zazpíval malý armádní sbor. Francouzský prezident předtím za podobných okolností položil věnec k soše generála Charlese de Gaulla, který z Londýna během války řídil domácí odboj proti německým okupantům.

Tlustou čáru nemůže Německo udělat

Zatímco před 75 lety byli Němci zcela osamoceni a celý svět byl jejich nepřítelem, dnes žijí ve znovusjednoceném Německu v srdci Evropy. Mohou být za mnohé vděčni, je přesvědčen spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Nic z toho dobrého ale není zajištěno navěky, varoval zároveň v Berlíně v projevu k výročí konce války. »Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa,« řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru německé metropole. »Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele,« uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života včetně kancléřky Angely Merkelové.

O 75 let později, musí sice země, která původně plánovala rozsáhlou mezinárodní připomínku konce války, kvůli koronaviru vzpomínat sama, ale: »Nejsme sami! To je šťastné poselství dnešního dne! Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve 30. roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy.« »Ano, my Němci smíme dnes říci: den osvobození je dnem vděčnosti,« prohlásil. A podotkl, že trvalo tři generace, aby se k tomu mohli Němci přihlásit z celého srdce. Osvobozeni sice byli 8. května 1945 zvenku, v dalších desítkách let se ale museli osvobodit i vnitřně, což byla dlouhá a bolestivá cesta. Tlustou čáru za minulostí, jak někteří požadují, podle Steinmeiera Německo nikdy udělat nemůže. »Neexistuje žádný konec připomínání si naší minulosti. Neexistuje žádné vykoupení z naší historie. Protože bez paměti ztrácíme naši budoucnost,« míní hlava státu. »Německá historie je zlomená historie – s odpovědností za vraždy milionů, za utrpení milionů. To nám dodnes láme srdce. Proto je možné tuto zemi milovat jen se zlomeným srdcem,« řekl také Steinmeier. Dějiny podle něj zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. »Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu – i v této pandemii a po ní – neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,« míní. Němci podle Steinmeiera už nesmí podlehnout pokušení nového nacionalismu, fascinaci autoritářstvím, musí se osvobodit od nenávisti a štvaní, od xenofobie a pohrdání demokracií, které nejsou ničím než starým zlem v novém rouchu.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 9 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.