Jan Boštík a Jaroslav Maršák - účastník odboje a osvobozování Plzně pplk. v. v., čestný předseda OV ČSBS

Jak to bylo s osvobozením Plzně

Osvobození Plzně bylo vždy předmětem všelijakých sporů. Pátý a šestý květen každého roku se stal pro občany města Plzně významným dnem. U příležitosti oslav svobody si každým rokem připomínáme oběti 2. světové války.

Stalo se trvalou tradicí připomínat si také vzpomínky pamětníků na odbojové činy proti nacismu po dobu války vyúsťující v povstání Plzeňanů, které vedlo k vlastnímu osvobození města. V knize Jak to bylo s osvobozením Plzně se popisuje, jak se tyto události seběhly, i se všemi jmény účastníků, a ukazují je na konkrétních místech ve městě. Můžeme tak prožívat jejich činy, obavy, nejistotu, odvahu a hrdinství.

Dne 5. května 1945 v brzkých ranních hodinách vypuklo v Plzni povstání občanů města řízené odbojovými skupinami.

Velký význam pro úspěšný rozvoj národně osvobozeneckého hnutí na Plzeňsku měla komunistická organizace Bojová skupina. V odbojovém plánu povstání bylo nejdůležitějším úkolem získání dostatečného počtu zbraní a informací o rozložení německé armády. Dalším úkolem bylo odzbrojení německých vojáků v jejich kasárnách a vojáky tam zamknout a hlídat. Proti sedmitisícové posádce německých ozbrojených sil vyšli do ulic i neozbrojení občané, strhávali německé nápisy, vyvěšovali československé vlajky apod.

Násobící motivaci k akční revoluční nenávisti občanů města Plzně k německému nacismu bylo kruté smrtící a ničivé angloamerické bombardování Plzně těsně před koncem války.

V prvních hodinách povstání zahynulo pod střelbou německých vojáků třicet vlastenců – hrdinů. Padli na úsvitu svobody národa. Byli to: Benda Josef, Ceplecha Václav, Dufek Jaroslav, Červený Jan, Fux Miloslav, Hašková Antonie, Holub Josef, Chudáček Ladislav, Jahn Josef, Křečan Jindřich, Lastovecký Nikolaj, Maloun Čeněk, Mencl Miloslav, Mrkvička Milan, Poch Ladislav, Procházka Ludvík, Rejthar Rudolf, Roztočil Jaroslav, Řezáč Ladislav, Schurrer J., Sokol Rudolf, Strádal Jaroslav, Šimrová Anna, Tikal Karel, Trnka Václav, Veselý František, Vileta Václav, Vonášek Josef, Zelinka Josef, Žilinová Anna.

Čest jejich památce.

Jedné z odbojových skupin se podařilo zajistit přístup k rozhlasu, kde byli dosud Němci. Dne 5. května ve 12.35 se ozval hlas dr. Šindlera: »Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. Voláme vás, občany města Plzně a celých západních Čech. Oznamujeme vám, že jsme se zbavili nadvlády německých nacistických okupantů a jsme svobodní.«

Památník padlých plzeňských občanů v květnovém povstání 1945

Hlavní úkol povstání byl splněn. Němečtí vojáci byli odzbrojeni a zajištěni.

Jedna z odbojových skupin jela sdělit novinky americké armádě k Rozvadovu. Pro příjezd do Plzně jim na jejich žádost musela zaručit, že na ně cestou nikdo nebude střílet. To také zajistila odzbrojením Němců i mimo město podél cesty až na Přimdu.

Protifašistický odboj za 2. světové války v Plzni byl tvořen řadou skupin: Vojenská odbojová organizace, tzv. Druhá letecká tajná divize (2LTD) s jejím vedoucím Jindřichem Krejčíkem a jeho tlumočníkem Jaroslavem Maršákem; Bojová komunistická skupina (BS); Doubravecká vojenská ilegální skupina II., vedená pplk. Jaroslavem Weidemanem; Vojenská skupina (212 mužů), vedená Eduardem Kotorou; Ilegální supina policistů a Škodováků; Odbojová skupina dělnických tělovýchovných jednot (DTJ VI.) Doubravka; Dobrovolníci 3. motorizované roty státní požární policie. Velitelství útvaru bylo tvořeno št. kpt. Jaroslavem Márem a poručíkem Nohou, kteří se účastnili boje za svobodu v Praze u Palackého a Jiráskova mostu. Bojová činnost 2. požární roty byla ukončena až 19. května; Revoluční národní výbor (RNV) v čele s dr. Rudolfem Hrbkem, vzniklý na základě usnesení československé vlády v Košickém vládním programu. RNV převzal moc nad městem při povstání 5. května; Bojová skupina 1. asistenční letky Plzeň. Vedoucí poručík v. v. Václav Matěj. Bojovali v Praze na Staroměstském náměstí. Vrátili se 11. května; Odbojové hnutí plzeňských pošťáků, požárníků a městské policie; Vojenský oddíl Doubravecké odbojové skupiny; Revoluční skupina Junák v Doubravce.

Až druhý den, 6. května v 8.15, přijela americká armáda do Plzně a převzala do zajetí zavřené odzbrojené Němce. Pár fanatických Němců střílelo ještě z kostelů a domů, ale ty Američané zneškodnili. Žádnému Američanovi se tu nic nestalo.

V roce 75. výročí poražení německého nacistického zla se bude konat pietní akt za zvláštních obtížných podmínek. Šíření COVID-19 nemůže zdolat naši historickou paměť.

V úterý 5. května jsme na náměstí Míru položili květiny s hlubokou poklonou a pokorou u Památníku padlých plzeňských občanů v květnu 1945. Dosud se nám nepodařilo tam prosadit přidání jmen všech padlých povstalců na jejich památku.

Stejně tak 9. května na ústředním hřbitově u hrobu pochovaných zajatých rudoarmějců, zemřelých utýráním v pracovních táborech na Plzeňsku za 2. světové války.

Bombastické oslavy za miliony korun americké armády se tentokrát konat nebudou. Takové zpolitizované přehnané oslavy neměla Rudá armáda nikdy nikde, a ta by si zasloužila dnes důstojné oslavy více. Ušetřené peníze, doufáme, půjdou na užitečnější účely.

Jan BOŠTÍK, spoluautor knihy Jak to bylo s osvobozením Plzně

FOTO - archiv autora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.7, celkem 151 hlasů.

Jan BOŠTÍK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2020-05-14 20:14
Americká pravda je důležitější, než prolitá krev plzeňanů!Hamba!
hajek.jiri51
2020-05-14 18:41
Pro úplnost bych dodal, že osvoboditelé více důvěřovali Němcům,
které ozbrojili a nechali hlídat sklady. Ale možná je to jen zlomyslná
pomluva. Taky jsem slyšel o jednom Američanovy co skončil pod koly
náklaďáku. Vlastního.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.