Ilustrační FOTO - Pixabay

Palestinská krize aneb Jak může pomoci OSN

Palestinská krize na Blízkém východě je nejdelší krizí v lidské společnosti od konce 19. století. Jejím cílem byl rozpad Osmanské říše a vytvoření židovského státu v regionu, a to pokračovalo po celé 20. století i dvě desetiletí století našeho.

Pokračování palestinské krize ukazuje, že úsilí mezinárodního společenství o ukončení této krize selhalo, je důkaz, že neexistuje hlavně žádná vůle ji ukončit. Ačkoli všechny země ve svých deklarativních politikách vždy odsoudily napětí a konflikt v Palestině, skutečnost ukazuje, že v mnoha případech se jim to nepodařilo. Aby svět dosáhl míru, vznikly různé organizace, na jejich vrcholu je Organizace spojených národů, symbol vůle národů nastolit světový mír.

Chybná struktura

Opět důkazy ukazují, že OSN nedokázala vyřešit palestinskou krizi. Jak zdůraznili někteří z jejích generálních tajemníků, důvodem selhání jsou různé faktory, z nichž nejdůležitější je třeba hledat ve struktuře této organizace. Struktura OSN je navržena tak, aby globální mocnosti mohly snadno zasahovat do jejího rozhodovacího procesu a efektivně proměnit OSN jako nástroj pro své vlastní zájmy. Ve Společnosti národů, která byla vytvořena vítěznými mocnostmi 1. světové války, první chyba při dosahování míru v oblasti byla v tom, že bylo schváleno britské opatrovnictví nad Palestinou (Britský mandát Palestina). Opatrovnictví vlády bylo pověřeno vytvořením židovského státu v Palestině, tedy bez ohledu na hlasování a názor Palestinců, kteří jsou hlavní obyvatelé a vlastníci těchto zemí.

V roce 1947 schválila OSN rezoluci 181, známou jako oddílová rezoluce (Plán OSN na rozdělení Palestiny). Opět nehleděli na názor palestinského lidu a rozdělili zemi na tři části: nezávislé arabské a židovské státy a zvláštní mezinárodní režim pro město Jeruzalém. V následujícím roce 1948 OSN uznala stát Izrael při přehlížení situace palestinského lidu. Dosud všechny následné rezoluce OSN, jako jsou 194, 242, 338 atd., ignorovaly práva Palestinců! Zatímco Izrael interpretuje rezoluce, jak se mu zachce, a nadále je porušuje…

Velký Střední východ

Mezitím i Američané přišli s řadou plánů, jak na palestinskou krizi, ale kvůli jejich unilateralismu a neúctě k právům palestinského lidu nemohli tuto krizi omezit nebo vyřešit. V roce 2002 Spojené státy v souladu se svými dlouhodobými jednostrannými plány v různých regionech navrhly projekt nazvaný Velký Střední východ. Plán zahrnoval změny v různých oblastech regionu. Přestože byl představen s velkým nadšením, čelil jednomu velkému NE kvůli svým četným chybám a odmítnutí ze strany zemí Středního východu.

V loňském roce Trumpova administrativa za velké publicity zveřejnila plán s názvem Dohoda století a tvrdila, že uvedený plán ukončí více než 70 let konfliktu mezí Izraelem a Palestinou. Nicméně tento plán není ničím jiným než dalším ničením Palestiny a ze všech jeho úhlů ho nelze označil jinak než jako investici ve prospěch izraelského režimu. Podle amerického plánu budou části Palestiny, včetně poloviny Západního břehu Jordánu a části Východního Jeruzaléma, který je v očích mezinárodního společenství součástí palestinského území, postoupeny izraelskému režimu, a za to izraelský režim odsouhlasí vytvoření nezávislého palestinského státu na druhé půlce Západního břehu Jordánu a v celém Pásmu Gazy, resp. pouze v několika čtvrtích ve východním Jeruzalémě. Dokonce je zajímavé, že stát Palestina může být vytvořen, pokud Palestinci splní všechny podmínky stanovené ze strany USA a Izraele…

Dohoda století?

Je třeba proto říct, že ona Dohoda století není ničím jiným než hrubým porušením lidských práv, v němž se rozhoduje o lidech, kteří v tomto procesu nemají žádnou roli. Avšak podle základních principů mezinárodního práva má každý národ právo rozhodovat a určit svůj vlastní osud. A ve svobodných volbách si musí zvolit vlastní vládce, a poté každé rozhodnutí, které bude provedeno, bude stanoveno a definováno těmito právně zvolenými orgány.

Samozřejmě, jestli jiné země za zvláštním účelem stanovují politiku pro palestinský lid a rozhodují o něm, jde jen o hrubé porušení mezinárodního práva a lidských práv, a také o jasný příklad zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Na rozdíl od tvrzení Trumpa, že plán je navržen, aby snížil napětí mezi palestinskými a izraelskými národy, je evidentní opak. Je tak zcela jednostranný, že nemůže být zdrojem míru a stability.

Role mezinárodního společenství

Dokonce ani mezinárodní společenství vůči němu proto nemá příznivé stanovisko. Mezinárodní organizace, zejména OSN - jako nejdůležitější mezinárodní orgán, jehož účelem je navázat mezinárodní mír a bezpečnost, by měly zabránit a předcházet takovým nespravedlivým rozhodnutím, která zásadním způsobem podkopávají mezinárodní mír a bezpečnost, a rozhodně musí v souladu se základními zásadami mezinárodního práva s cílem zachovat územní celistvost Palestiny jednat tak, aby zabránily zahraničním rozhodnutím o vnitrostátním právu. Jinak samotná existence těchto organizací bude zpochybněna a v budoucnu bude na světě více chaosu.

Jediným a nejlepším řešením palestinského problému je ponechat další osud hlasům vlastních obyvatel - občanům i přistěhovalcům, kteří jsou skutečnými vlastníky této země. Politika zneužívání moci a zasahování supervelmocí nikdy nemohou ospravedlnit okupaci země.

Velvyslanectví Íránské islámské republiky v ČR

(za)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 9 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.