Ilustrační FOTO - Pixabay

Tři čtvrtě bilionu eur na obnovu ekonomik

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.

Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.

Bez Zelené dohody to nepůjde

Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé Unii koronavirová omezení. »Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,« řekla ve středu von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.

Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů Komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.

Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro tzv. vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 % unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.

Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní Komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru.

Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií COVID-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Výraznou část ale získá i ČR!

Splácení po sedmi letech

Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.

Návrh Komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u tzv. šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala Komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.

Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání Unie dlouhodobě usiluje. »Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu,« prohlásila von der Leyenová.

Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další země bývalého východního bloku včetně ČR, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.

Summit 19. 6.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to ve středu předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice ve středu návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání. »Naši občané i podniky byli tvrdě zasaženi pandemií a potřebují bezodkladnou cílenou podporu,« uvedl Michel ve středečním prohlášení. O návrhu chce začít okamžitě separátně jednat se zástupci jednotlivých zemí, které poté svolá na pravidelný summit. Není zatím podle ČTK zcela jasné, zda se vzhledem k dosud platným omezením státníci sejdou osobně v Bruselu, nebo prostřednictvím další videokonference.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 5 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.