Ilustrační FOTO - Pixabay

Dopady koronaviru na vybrané ekonomiky

Statistické úřady jednotlivých zemí již mají alespoň předběžné výsledky ekonomik za první čtvrtletí. Koronavir a s ním související omezení se v nich většinou ještě neprojevily naplno, nicméně i tak hrubý domácí produkt (HDP) prakticky všude klesl. Vybrané země řadíme podle abecedy.

Británie

Britská ekonomika v 1. kvartálu klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o dvě procenta. Znamená to nejhlubší propad od konce roku 2008, tedy od globální finanční krize. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let. HDP by mohl klesnout o 14 %, v příštím roce by naopak mohl vykázat až 15procentní růst. Počet lidí uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v Británii v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856 500 na 2,097 milionu osob. To je nejvíce od roku 1996.

Čína

Čínské hospodářství se za první tři měsíce roku ve srovnání se stejným obdobím minulého roku propadlo o 6,8 %, což byl první ekonomický pokles za poslední dekády. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP snížil o 9,8 %. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že za celý letošní rok čínská ekonomika vzroste o 2,5 %, nejpomaleji za téměř půl století. Nezaměstnanost dosahuje kolem šesti procent.

Česká republika

Tuzemská ekonomika klesla podle předběžných údajů Českého statistického úřadu meziročně o 2,2 % a mezičtvrtletně o 3,6 %. Za celý rok počítá méně negativní scénář ČNB s poklesem o 10,1 %, příští rok by měla ekonomika stoupnout o 3,2 %. Nezaměstnanost v ČR se v dubnu zvedla z březnových tří procent na 3,4 %.

Francie

Francie vykázala nejvýraznější hospodářský propad ze všech zemí eurozóny. HDP jí proti předchozím třem měsícům klesl o 5,8 %. Za celý rok vykáže podle ministerstva financí osmiprocentní propad. Míra nezaměstnanosti ve Francii v prvním čtvrtletí klesla na 7,8 %, nejníže za 11 let. Důvodem je ale metodika počítání nezaměstnaných.

Itálie

HDP se v prvním kvartálu snížil proti předchozím třem měsícům o 4,7 %. Vláda očekává za celý rok propad o osm procent. Nezaměstnanost letos podle odhadů dosáhne témě 13 %. Před krizí bylo v Itálii 9,8 % nezaměstnaných.

Německo

Německá ekonomika klesla mezičtvrtletně o 2,2 %, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 %, je nyní v recesi. Propad HDP je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 %. To by byl nejhlubší propad od 2. světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 %. Počet lidí bez práce v Německu v dubnu vzrostl o 308 000 a dostal se na 2,64 mil. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 %, zatímco v březnu byla na 5,1 %.

Polsko

HDP Polska klesl oproti předešlému kvartálu o 0,5 %, avšak v meziročním srovnání byl o 1,6 % vyšší. Za celý rok by měla ekonomika podle vládních odhadů klesnout o 3,4 %. Nezaměstnanost činila ke konci dubna 5,8 %, což je nepatrně více než na začátku roku. Polské úřady práce očekávají prudký růst nezaměstnanosti, a to i kvůli Polákům, kteří léta žili v Británii, Německu, Nizozemsku či Rakousku.

Slovensko

Slovenská ekonomika klesla proti předchozímu čtvrtletí o 5,4 %, meziročně pak o 3,9 %. Za celý rok slovenský HDP podle odhadu ministerstva financí klesne o 7,2 %. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Loni ekonomika země pod Tatrami vzrostla o 2,3 %. Příští rok by se slovenské hospodářství údajně mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 %. Míra nezaměstnanosti na Slovensku v dubnu, tedy už v době pandemie, vystoupila na 6,57 %, což je nejvyšší úroveň od léta 2017. V březnu dosáhla 5,19 %.

Španělsko

Španělská ekonomika klesla meziročně o 4,1 %, ve srovnání s předchozím kvartálem se HDP snížil o 5,2 %. Za celý rok by mohla ekonomika podle centrální banky vykázat pokles o 6,8 až 12 %. Na příští rok banka odhaduje růst ekonomiky o 5,5 až 8,5 %. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na zhruba 19 % ze 13,8 %, na nichž byla koncem roku 2019.

Spojené státy

Americká ekonomika zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. HDP se snížil o 4,8 %, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika vzrostla o 2,1 %. Podle šéfa americké centrální banky Fed Jeroma Powella by ekonomika USA ve 2. čtvrtletí mohla klesnout o více než 30 %. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že americká ekonomika letos vykáže propad o 5,9 % po loňském růstu o 2,3 %. Na příští rok očekává růst HDP o 4,7 %. Za pět týdnů od začátku krize přišlo v USA o práci více než 26 mil. lidí.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.